Ip Man 4: The Finale

Pod 4 jít nemohu, série o IP MANOVI si drží laťku kterou ani tentokrát nepodleze, a díky Adkinsovi, o kterém víme že umí, jí drží společně s tradične fenomenálním Doniem Yenem až do epického závěru, u kterého poctivím fandům prostě musí ukápnout slza. Díky za dokonalou Kvatrologii, ke které se budu čas od času s chutí vracet. (12.02.2020)

Série končí a pro mě povedeně. Poslední díl se námětem podobá třetímu a zas se hodně zaměřuje na Ip Manův osobní život, i když o souboje taky nezůstaneme ochuzeni. Tentokrát se proti sobě opět postaví především kung-fu a karate. Man odjíždí do Ameriky a sledujeme jeho neshody s čínskými mistry z Čínské čtvrti, Američany a jejich předsudky a taky armádou, kde se jistému důstojníkovi nelíbí, že se mu na jeho základnu cpe kung-fu. Připomnělo mi to staré filmy s Jetem Li a jeho trampoty na divokém západě. Objeví se i Bruce Lee, ale už jako zkušený bojovník. Adkins byl slušný záporák, líbil se mi víc než Tyson ve trojce, ale přišel mi v té roli takový zvláštní a zatím jsem nezjistila proč. Snad opáčko osvětlí :) Přeloženo. (29.12.2019)

YIP Man se na úvod ocitá už skoro na YIPce (kouříš, Bohumile?) a vše ostatní pak už setrvačností dojíždí jak přes vybledlý otloukací kopírák. Jenom se to tentokrát kvůli krajně nespokojenému synkovi přesunulo z Číny až do Spo(ko)jených Států.... Kromě obvyklých semknutě tleskajících čínsko vlasteneckých nálad je tradičně fascinující zejména zázračná gumová odolnost všech těchto soudruhů, kteří po obdržení multi nadílky mega devastujících fatálních kopů a úderů (kdy za normálních okolností by se už chystal invalidní vozík nebo přímo proslov v krematoriu) vždy z kómatu znovu čerstvě vyskočí a začnou s novou silou a energií bušit a kopat do svého spolutanečníka jakoby nic (včetně speciálního prodlouženého pěstního tremola pana IPa). Pak zase ten druhý během několika vteřin se šamanským úpěním znovu vleže recykluje, slepí, propojí a oživí všechny své zlomené kosti, natržené svaly a poškozenou šedou kůru mozkovou (plus namaže trochu kečupu na rty a kolem očí aby se neřeklo), ladným obloukem z lehu opět nečekaně vystartuje a duo úspěšně a s novou vitalitou pokračuje ve svém výstupu aspoň tak na 10 dalších vyvážených střídaček až do chvíle, kdy jeden konečně souhlasí s neobnovením výpadového cyklu, sbalí se, ukloní a svěže odcupitá domů (a abychom náhodou nic podstatného nepromeškali, pan stříhač nám v klíčových chvílích štědře nabízí i pěkná amatérská záběrová repete). Na pár momentů sem zabruslil dokonce i sám Bruce Lee a v koncentrovaném čase úspěšně předvedl všechny své populární škleby a ksichtíky, včetně obvyklé star dance práce s řetězovými tyčkami i velmi účinných vysokofrekvenčních hlasivkových impulzů. Není však jasné proč stejným způsobem s přehledem nepomohl i hromadně ubíjeným lokálním kung fu mistrům v případě zlého a nepěkně rasisticky nadopovaného desátníka a nechal to jen na svém nemocném a už ne tak výkonném učiteli, jehož zápěstí už občas místy vypadávají ze závitů. Asi byl busy s psaním nové úspěšné knihy? Vypadá ale že bouchací kmen s čnějícími uřízlými větývkami a slušivě pohodlné černé šaty až na zem už asi finálně osiří? Smutné ... (25.02.2020)

Sestupná tendence celé série je udržena, každý následující film je o řád horší a tento už je opravdu blbej. Bohužel. Logicky nedává absolutně žádný smysl, pokud se chtěli aspoň trošku řídit životem samotného Ip Mana, nic takového jako je čtyřka nemělo být natočeno. Souboje byly tragicky "nastrčené", dost nelogicky nevyrovnané a i když to byla pořád dobrá choregrafie a zábava, necítil jsem to napětí jako v jedničce nebo dvojce. Kromě pár výjimek, jako třeba předposlední souboj, kde paradoxně nebojoval Ip Man, ale mistr Wan. No, s časovou osou si tu někdo vrásky nedělal, takže i když by Ip Manovi v době filmu mělo být něco kolem 75, vypadá na 55 a bojuje jak čtyřicátník. Ta Čínská propaganda, která se táhne celým filmem byla ale ubíjející a všem zúčastněným musela lézt na nervy. A přitom jsou první dva filmy z téhle série taková pecka. U nich mělo skončit. Lepší 2*. (17.06.2020)

Muž Internetového Protokolu dokáže i ve sto letech úplně nejrychleji a nejefektivněji ze všech omacat otočnou kládu se třemi čuráky a poté, co vlastníma rukama jen za pomoci bojového umění Wůl Chum zastavil japonskou invazi a vypráskal z Hongkongu velkobritské okupanty, rozhodl se vydat do Spojených sráčů a naučit tam všechny ty zkurvené bílé xenofoby a tupé maloměstské republikány troše té akupunkturní pokory. Ale nejprve mimo kontext trochu zabrucelee do „historie“ a připomene nám, kdo že to vlastně naučil po Džudy druhého nejslavnějšího opičáka světa jíst příborem, následně předvede všem mega, giga a teramistrům čínských lechtacích umění, čí kunkfení je nejlepší ze všech, jen tak mimochodem vymýtí šikanu z šosácky rasistického amerického středního školství, aby v závěru ukrutně ponížil jako vždy zoufale nehrajícího, velkohubého baletního seržanta Asskinse, jehož herecké mistrovství a americký přízvuk silně připomínají toho týpka, co v osmdesátkách rozkuřoval videoklipy Twisted Sister. S vykopnutými zuby. Jinak opět bezskrupulózně propagandistická, patetická a kýčovitá telenovela Kuomingtangu, která však s vypnutým indikátorem nevkusu vcelku solidně odsejpá a v níž se historicky poprvé v celé sérii objeví mezi všemi těmi svištivými rachitickými porušovači fyzikálních zákonů, bleskovými osahávači rotujících dild a přiteplenými padededujícími Baryšnikovy konečně někdo, kdo vypadá, že už si někdy skutečně zakopal do pytlíku a umělecky si i reálně zabojoval. Mám na mysli armádního kataristu Kolína. Borec si musel při natáčení s těmi padesátikilovými zabijáky a análním agresorem Skokotem dozajista užít spoustu gogotaneční legrace. (18.02.2020)