Anomalisa

Vždycky jsem preferoval radši Gondryho a Kaufmana měl zapamatovaného jako sice dobrého scénáristu, ale zároveň špatného režiséra. Nicméně tímhle mě skutečně mile překvapil. Je to hodně příjemná pocitovka připomínající styl Jarmusche, která je naplněná zajímavým tzv. "malým velkým" příběhem, sympatickými hlavními postavami, funkční poetickou atmosférou a dokonce tu nechybí ani ten Kaufmanův typický divnohumor, který já osobně celkem můžu a sedl mi i zde. A navíc je to uvnitř i docela dobře promyšlené. Jenom škoda určitých nedotažených aspektů (třeba ta přednáška byla napsaná poněkud divně) a nefunkčních, místy až otravných režijních nápadů (např. to, že všechny vedlejší postavy, nehledě na pohlaví, dabuje jeden a ten stejný člověk), protože jinak by u mě Anomalisa snad i na ten plný počet byla. Ačkoli pravda, promyšlenější závěr, který by nepůsobil tak urychleně (jelikož se to k dosavadní atmosféře filmu nehodilo), by to určitě taky povýšil nahoru. A jinak animace mi celkem sedla, dokonce v určitých detailech mi přišla promyšlenější, než třeba u takového Wese Andersona, u kterého všechny postavy víc jak tři emoce neovládají, zatímco tady ano a je to na jejich mimce znát. Skutečně dost povedený film. 4* (03.02.2022)

Černohumorně a skoro až mystériozně laděný romantický film, který očaruje především věrohodnou stop motion animací! Nejpřirozenější a nejvěrnější náhodné setkání a "láska" na první pohled na plátně, za poslední dobu. Vše působí naprosto autenticky v příběhu, který ukazuje zdeptaného boháče ve středních letech, který má v hlavě bordel a konečně potká tu správnou osobu. (27.01.2016)

Anomalisu je možné považovat za zástupce filmů tématicky se vyrovnávajících s krizí středního věku. Jako takovou bych ji příliš nedoporučoval divákům nižších věkových kategorií - budou riskovat, že některé nuance nepoberou, a hořkost promarněného času v době, kdy ho začíná povážlivě ubývat, je bude míjet. Anomalisa je solitér vhodný spíš pro klubové publikum a i když obsahuje několik skvělých komických scén, prvky tragiky jednoznačně převažují. Není to film o lásce, ale o milostném vzplanutí (ne, to vážně není totéž). Je to snímek o osamělosti, stárnutí a nefunkčních mezilidských vztazích. Michael Stone díky své duševní poruše a snad i pro své povahové nastavení není schopen lásky, jen krátkodobých intenzivních emočních záblesků, kterými vábí, plete a ničí náhodné partnerky. Michael je sice v pasti své anamnézy a charakteru, vzhledem k jeho neschopnosti sebereflexe to ale odnáší někdo jiný. Na Anifilmu se Kaufmanovi podařilo mě okouzlit, o dva roky později na televizní obrazovce už to tak opojný zážitek nebyl, přesto jde jednoznačně o nadprůměrnou, z hlavního proudu výrazně vybočující podívanou. Celkový dojem: 80 %. (20.12.2018)

Jsou filmy, na které se podívám poměrně spontánně kvůli kladným odezvám od kritiků. Tento film je takový případ, neviděl jsem trailer a neprostudoval si pečlivě, kdo stojí za jeho vznikem. Příjemně mě tedy samotný film překvapil svoji tragikomickou atmosférou, existenciální náladou a hlavně posléze zjištěním, že jedním z tvůrců je Charlie Kaufman, kterého znám díky mému oblíbenému top filmu Věčný svit neposkvrněné mysli. Musím ocenit dabing J. J. Leigh, Davida Thewlise a Toma Noonana. Dále hudbu od Cartera Burwella. Hlavní postava filmu slyší stejný hlas, byť mluví s ženami i muži. Tento zajímavý element představuje ve filmu Michaelovu izolaci od vlastních pocitů, není ve své kůži, připadá si jako kdyby byl součástí divadelní hry, kde postavy hrají ti nesprávní lidé. Po nějaké době však potká Lisu, která dodává svoji sympatickou nešikovností filmu šmrnc a pár komických situací! Sexuální scéna je zpracována tak realisticky s pozoruhodným citem, že vám nepřijde, že se díváte na loutky, ale ztotožňujete se s nimi! Vizuálně filmařsky ani dabingově není film směšný. Michael je lidskou skořápkou, která se snaží být člověkem. Nicméně je velice sebestředným, neuvědomujícím si, že ostatní bytosti se mohou cítit stejně jako on, samy také ne ve své kůži. Negativem filmu tedy může být přílišná posedlost sebou samým a ignorování pocitů ostatních, byť přesně třeba toto chtěli tvůrci ukázat. (10.01.2016)

Na Anomalise je nejzajímavější zpracování, bez kterého by šlo jen o tuctový film o jednom chlápkovi na služební cestě a jeho krizi středního věku. Kaufmanovi je nutno ovšem přiznat, že točit umí. I když se na plátně zdánlivě nic neděje, nějakým způsobem dokáže udržet vaši pozornost. Stále zvědavě čekáte, jak to vlastně dopadne a co zajímavého se stane. V Anomalise bohužel nic moc a tak je to nakonec za slabé tři hvězdy. (07.04.2017)