Uneun namja
No Tears for the Dead
Réžia:
Jeong-beom LeeScenár:
Jeong-beom LeeKamera:
Mo-gae LeeHudba:
Yong-rock ChoiHrajú:
Dong-gun Jang, Min-hee Kim, Brian Tee, Min-jae Kim, Han-na Kang, Hee-won Kim, So-jin Kim, Yo-han Byeon, Seong-wook Min, Byeong-eun Park, Yeong-ran Lee (viac)Obsahy(1)
Keď sa manžel pani Choi Mogyeong (Min-hee Kim) zaplietol do špinavých kšeftov s ruskou mafiou v snahe predať im účty Johna Leeho (Dong-gun Jang), ktorý mal túto prácičku na starosti a ktorý sa dopustil fatálnej chyby, sa teraz cíti vinný za smrť malej Yumi, utápa sa v alkohole a sebaľútosti. Avšak krutý šéf mu dáva za úlohu dať veci do poriadku a navyše zavraždiť i matku malej Yumi. Gon však netuší, že namiesto plánu zlikvidovať pani Choi nakoniec rozpúta neúprosný boj o jej záchranu... (sochoking)
(viac)Videá (1)
Recenzie (61)
Asi můj nejoblíbenější korejský herec Dong-gun Jang v pořádně drsné detektivce ? Prosím, servírujte mi to ihned na stůl. Ale teď už vážně. V poslední době dávám daleko více šancí korejské tvorbě, protože má doopravdy něco do sebe. Plačící muž je skvělá detektivka, kde se nešetří střelivem ani drsnými hláškami. Hlavní hrdina je sice zpočátku nájemný vrah bez slitování, ale po nechtěném zabití malé nevinné holčičky se v něm hne svědomí. Když má pak zabít matku té holčičky, tak to neudělá a obrátí se proti vlastnímu gangu. Na první pohled se může příběh zdát dost stupidní, ale nenechte se zmást. Scénář není vůbec hloupý, obsahuje pár perfektních vygradovaných momentů. Trochu mě zarazilo, že půlku filmu se mluví anglicky, ale nakonec ten přízvuk nebyl ani tak špatný a zvykl jsem si na něj. Přestřelky jsou skvělé, přinášejí do žánru inovace a hlavně působí realisticky. Asi bude pravda, že při natáčení těchto scén dávali tvůrcům rady členové amerických i čínských speciálních sil (například auta, která nejsou jako u většiny filmů neprůstřelná, ale v zásadě fungují proti kulkám automatických pušek jako papír) . Přirovnal bych je k Berandalu, jak to už spousta lidí udělala. První půlka byla slabší, jen pár scén bylo fakt skvělých, ale druhá to vzala za opačný konec. Asi bych to shrnul tak, že akční sekvence jsou zde na jasných pět hvězd, ale dialogy a celkově vše okolo tak mezi třemi a čtyřmi. Konečný součet ? 84 % ()
Milujem keď mi dá úvod snímku "dve tri po papuli" aby som sa prebral. Skutočne začiatok ako z veľkej knihy ktorý diváka dostatočne "napašme". Nasledovné dlhé minúty síce patria klasickej dráme, kde dostáva priestor sebaobviňovanie či vyrovnávanie sa so stratou milovaného, no zhruba od polovice filmu sú to už samé bitky na päste či nože. Samozrejme nechýbajú brokovnice, samopaly, granáty, naháňačky, nálože a neviem čo kurva ešte. Proste akčňák ako má byť. Je jasné, že by sa "Urevanému chlapovi" dalo kadečo vytknúť. Policajti čistí dementi, prestrelky ktoré "nikoho nezaujímajú", tobôž žandárov, ktorí nie a nie prísť aby "pomáhali A chránili", ale nejak som to všetko prekonal, sledoval, a hlavne - nenudil sa! Veľká spokojnosť. ()
Utahaná první polovina se snaží představit jakous takous backstory, na jejíž prezentaci by stačily dvě tři věty utrousené během rychlé chůze. Snaha do filmu naroubovat emoce je přímo tragická a tragičtější jsou snad jen postavy. Ústřední trio (hrdina, hrdinka a zlý investiční manažer) je ok, ale ostatní charaktery, které se tu a tam objeví aby příběhu dodaly emoce a hloubku jsou naprosto nesmyslné. Proč to dělat jednoduše a dokonale, když to jde napůl a složitě, že? Indonéské akční hity The Raid 1&2 fungují právě díky prosté a nerušivé zápletce bez patosu. No Tears for the Dead bohužel příběhově selhává a celý film by dopadl podstatně lépe, kdyby si přestal hrát na něco co není. Škoda je to obrovská, protože druhá polovina filmu je naplněna luxusní akční podívanou. První hodina filmu byla snad uspávací naschvál, aby tento kontrast vynikl, protože přestřelky které ji vystřídají jsou na úrovni Hong Kongských špiček. Už to skoro i vypadalo nadějně, ale režisér/scénárista si neodpustil vynikající jízdu kazit občasnou snahou zabrnkat na city. To by bylo v pořádku, kdyby zápletka a postavy byly dost kvalitní na to aby diváky zainteresovaly. Chcete-li špičkovou pěti hvězdičkovou akční podívanou, zapněte film v půlce a vypněte ve výtahu, jednu scénu před koncem. ()
Amerika zdá se být velkým lákadlem pro korejské producenty. Po neblahé zkušenosti se "Snowpiercerem" jako by hlavní korejská produkční společnost CJ Entertainment zkusila přijít s titulem, který by mohl stejnou měrou hladce uspět doma i v zahraničí. "Plačící muž" tak obsahuje podstatnou část dialogů v angličtině, při čemž vyprávění jazykovou rovinu rozehrává tak, aby současně mohla potenciálně rezonovat s domácím publikem (angličtina jako jazyk byznysu a zlounů), korejskými expaty (motiv emigrace) i americkými diváky (mezinárodní ansámbl a prostě fakt, že k cca třetině filmu nemusí číst titulky). Scénář sice nedokáže pendlování mezi Koreou a USA zahladit natolik, aby nevyznívalo jako produkční kalkul, ale film naštěstí povětšinou odvádí pozornost k jiným přednostem. Byť půl stopáže trvá, než se vyprávění propracuje přes zdlouhavou dramatickou expozici, která nápadně připomíná úskalí přehnaně ambiciózních filmů Danteho Lama, které také ve snaze dodat akci hloubku a dramatičnost divákovi dlouze před očima mávají závoji vypjatých emocí a přešpekulovaných peripetií, které ale ve spojení s jednorozměrnými figurami prostě zůstávají jen natahovaným kýčem. Ale jakmile se hrdina přestane užírat a utrápené melodrama se překlopí v řízný akčňák, je rázem vše prominuto. Některé motivy expozice jsou dokonce dobře zužitkovány pro vsazení patosu a emocí do akce. Ale hlavní přednosti snímku prostě spočívají ve skvostně inscenovaných akčních scénách, které nejen svým dějištěm připomenou vrcholné sekvence z Tsuiho "Time and Tide" a první "Smrtonosné pasti". Jde však spíš o profesní deformaci na straně diváka, protože se nejedná o citace či doslovné inspirace; naopak v podobných prostředích rozehrává Lee a jeho tým zcela nové a neokoukané akční kejkle. Prim tentokrát hrají přestřelky okořeněné o kontaktní prvky a profesionální taktiku okoukanou od speciálních jednotek. Sice tentokrát celek nešlape tak sehraně a účelně jako v režisérově úderném druhém snímku "Muž odnikud", ale je jasné, že Korea má nyní nového machra na akci, který také evidentní snahou každým snímkem udělat krůček dál nejen profesně, ale i v rámci žánru a typu akčních sekvencí vskutku vybízí k paralele s Dantem Lamem. Uvidíme, co přinese příště, potažmo jak se na jeho slibně rozjeté kariéře podepíšou překvapivě nízké tržby (nejen v porovnání s "Mužem odnikud", který se svého času stal nejúspěšnějším filmem roku). 7/10 ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (3)
- Režisér a hlavní scenárista snímku, Jeong-beom Lee (The Man From Nowhere (2011), Cruel Winter Blues (2006)), zašel dokonce tak daleko, že se během psaní scénáře rozhodl navštívit speciální zásahové jednotky jihokorejských armádních jednotek, aby se tak dokázal co nejlépe orientovat ve skutečné realitě - jejich denní vojenské rutinně. To stejné se mu povedlo dokonce i v případě specializovaných jednotek armády Spojených Států Amerických. (Conspi)
- Jihokorejský herec Dong-gun Jang (Typhoon (2005), Dangerous Liaisons (2012)), hlavní filmový představitel, podstoupil před natáčením snímku náročný fyzický kurs sebeovládání a zvládání psychicky komplexních situací. Celý kurs se orientoval na zocelení jeho vnitřní osobnosti. Trval celé čtyři měsíce a probíhal v nejmenovaném psychologicky orientovaném institutu v hlavní jihokorejské metropoli, specializujícím se rovněž na výcvik bojových dovedností apod. Tyto dovednosti si ale herec před natáčením snímku zdokonaloval v zámoří, ve Spojených Státech Amerických. (Conspi)
- Z důvodu pracovní vytíženosti odmítla hlavní ženskou roli jihokorejská herečka Soo-jung Lim (All About My Wife (2012)). Nahradila ji Min-hee Kim (Hellcats (2008)). (Conspi)
Viděno asi po desáté a ani nyní nemůžu říct, že bych se nějak extra nudil. Mám několik bodů, které bych vytkl, ale nejdřív asi začnu tím pozitivním. Audiovizuál; ty barvy, ta ostrost těch záběrů, no naprostej mazec. Ty filtry působí až uměleckým dojmem, nepamatuju si film, který by mohl vizuálem jako takovým konkurovat tomuhle filmu - protože tohle se neodehrává jen v pár lokacích, ale je zde plno interiérů a exteriérů, takže ten kontrast těch barev vyniká masivním způsobem. Zvuk jako takovej je pak hmotnej, fyzickej a nejen výstřely z bouchaček - ale i každá, menší manipulace s objektem vyvolává hutný echo. Ta střelba ale fakt trhá uši, opět můžeme slyšet zvuk padajících nábojnic a podobné chuťovky. Je tu i takovej detail, že se z bouchaček čoudí po výstřelech, prostě přestřelkové porno. Dong Gun Jang navíc hraje chladného zabijáka přesvědčivě. Neprojevuje vůbec emoce, vypadá chladně, rozervaně a sebejistě. Jeho charakter vyvolává až mysteriozní auru a patří mezi moje nejoblíbenější Korejský anti-hrdiny. Expert na boj z blízka, na manipulaci se zbraněma, strategické a racionální uvažování během krizových situací, apod. záporáci jsou pak absolutní dno a takový ty lidi, kterým by jste se chtěli vyhhnout. Min Hee Kim pak předvádí skvělé, vyhrocené emocionální výkony a vytrpí si toho opravdu hodně. Akční scény....uff. Jsou zde souboje, přestřelky a pak nějaké drobnosti, které nestojí moc za řeč. Tentokrát se dočkáme technik z Jui Jitsu a i když si dovolim tvrdit, že bitky maj špičkovou choreografii, na to aby si je člověk vychutnal, musí si je pustit několikrát po sobě, aby vše pochytil. Jsou kontaktní, herci vypadají na to, že zvládaj dynamiku těch chvatů - o to víc zamrzí naprosto debilní střihy a sem tam nevhodné úhly kamer. Naštěstí přestřelky už nešetří dynamikou, mění se zásobníky, dočkáme se několika inovativních záběrů skrz optiky automatické pušky, brokovnice si umí získat respekt a jak jsem už zmínil, všechno je to mistrovsky nazvučené, hlavně tlumiče zbraní. Nejen tohle, ale i prostej moment, kdy tu někdo přebijí zbraně, tak dopad zásobníků, manipulace se zbraněmi apod. jsou hutně nazvučený. Naprosto maniakální detaily. Akce je mimořádně krvavá a hlavně druhá polovina filmu nabere kurevskej spád. Soundtrack mi přišel taky docela fajn a ani ta story nebyla nějak výhradně špatná, i když je postavená na klasickém, Korejském klišé. Ve stejný moment si však stojim za tim, že spoustu věcí nám bohužel režisér neukázal. Různé eliminace menších poskoků, výroby nějakejch pastí a tak podobně, všechno je to až lacinně odstřihnuté a fakt mě to mrzí. Myslim si, že přestřelky patří mezi špičku akčního žánru, ale z akce se dalo získat daleko víc. Zejména ty střihy během soubojů, grrrr... pak ty anglické dialogy působí sem tam směšně a zejména ano, ta WTF scéna s uklizečkou. (??????) Taky si i myslím, že to akční finále mohlo být prostě kreativnější a nápaditější. Líbil se mi ten tragický konec. Někomu se pak nelíbil ten epilog na konci filmu a já si též myslím, že měl být přikován v chronologickém pořadí. Rozhodně si nemyslim, že je No Tears For The Dead úplně čistou, pětihvězdičkovou akční záležitostí, já tu jednu hvězdu dávám výhradně kvůli tomu skvostnému nazvučení, ale jinak to místama působí fakt dost nevyváženě. Dovolim si říct, že mé hodnocení je trošku nadhodnocené. () (menej) (viac)