Réžia:
Goran PaskaljevičScenár:
Filip DavidKamera:
Milan SpasičHudba:
Zoran SimjanovičHrajú:
Mira Banjac, Aleksandar Berček, Bogdan Diklič, Milena Dravič, Nebojša Glogovac, Mirjana Jokovič, Predrag Tasovac, Mirjana Karanovič (viac)Obsahy(1)
Tragikomedie absolventa pražské FAMU, renomovaného srbského režiséra Gorana Paskaljeviće (nar. 1947), který dnes žije střídavě v Paříži a v rodném Bělehradě, vznikla podle úspěšné divadelní hry makedonského autora Dejana Dukovského. Ten psal toto dílo původně jako filmový scénář, který je mozaikou dvanácti epizod, jež za jedinou noc prožil či zahlédl mladý taxikář. Tématem filmu je srbská národní mentalita. Dušan Petrović napsal, že film se sice odehrává v rozpětí necelých 24 hodin, ale je v něm ukryto na deset milionů autentických událostí, které jsme prožili v průběhu posledních let. Prostřednictvím několika příběhů, jejichž aktéry jsou zástupci různých generací a rozdílných sociálních a kulturních skupin, se rozvíjí výpověď o iracionální nenávisti a právě takové lásce, jakých je schopen homo balkanikus. Režisér Paskaljević o svém Sudu prachu řekl: Až jej uvidíte, pochopíte, že to není film, podbízející se Západu. Je to možná první snímek, z něhož se svět může dovědět, co se odehrává v našich duších a odhalit, že existuje i jiné Srbsko, odlišné od toho, pro které má zahraniční tisk jen negativní přídomky Lidé nejsou ani jen dobří, ani jen zlí. Za to, jací jsou, může často situace, v níž se ocitli. Násilí je nejednou důsledkem ztráty životní rovnováhy a o tu člověk přijde, když už dál nedokáže vzdorovat vnějším tlakům. je schopen homo balkanikus. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (40)
Jedinečné zobrazení balkánsko-slovanské mentality tak, jaká nejspíš ve skutečnosti je. Sice poněkud absurdní, ale přesto až nesmyslně opravdové a palčivé. Srbské deziluze, rozpaky, zklamání a strachy v nejsyrovější možné formě, a to Bělehrad ještě čekala kosovská krize a bombardování, což ke zlepšení celkové nálady jistě nepřispělo. ()
Hektická balkánska koláž viac či menej nesúvisiach scénok, ktorá napriek epizódnosti vôbec nepôsobí rozkúskovane ale prekvapivo celistvo. Nepríjemná naturalistická atmosféra navždy zostane reliktom krutej doby, v ktorej film vznikol a o ktorej rozpráva, bohužiaľ nezaujímavý obsah jednotlivých scén už čas neprežil. ()
Naprosto typickým problémem snímku složeného z mnoha povídek je samozřejmě velice kolísavá kvalita jednotlivých povídek. Na jedné straně tedy máme úžasné a vtipné povídky s úžasnou tmavě černohumornou pointou(boxeři, autobus) a na druhé straně máme povídky o hovně(automobilová srážka, bohatý navrátilec), které jsou ke všemu nesmírně otravné. Ve výsledku tedy jaksi nemohu hodnotit lépe než lehce nadprůměrně. Každopádně si pro nás Paskaljević připravil hezkou a trefnou sondu do smýšlení obyvatelstva z oblasti, které se neříká balkánský sud se střelným prachem nadarmo. ()
Bývalá Jugoslávie je jak jeden obrovský sud s prachem a kdokoliv může škrtnout sirkou. Země má za sebou rozdělení na několik dalších států ve kterých to stále vře, každý si díky tomu prožil své a lidi si tu moc na lásku nehrají. Jeden den očima srbského taxikáře, 24 hodin pohledem Gorana Paskaljeviče. ()
Juhoslovanská obdoba Pulp fiction, ktorá mi prvú polhodinu pripadala ako meisterstuck, ale zvyšok času ako prehnane cynická paródia s vyberaným južanským slovníkom, v ktorej boli použité skoro všetky spôsoby zabitia, okrem atómovej bomby. Preexponovaný humor stál tento film jednu hviezdičku. IFF BA 2012. ()
Galéria (14)
Fotka © Pyramide Distribution
Reklama