Čo robíme v temnotách

Haleluja! Ani ve svých nejdivočejších představách, které kromě jiného zahrnují kapesníčky, Indulonu a DVD s nejlepšími epizodami Chcete mě?, bych nedoufal, že někdy spatřím film o upírech, kde se nebude žádný podvyživený metrosexuál s plochým ksichtem a potřpytkovaným análním věncem snažit vymrdat vlka a během celé stopáže suše mentorovat o tom, proč je vhodné, aby stodvacetiletý geront s oblibou v menstruačních koktejlech brousil tupou teenku, které v herectví zdatně konkuruje konferenční stolek a odstředivý odšťavňovač. Inu, stalo se a já jsem nadmíru spokojen! Žádná kamarádka se na to se mnou sice dívat nechtěla, protože bez Patizóna a Cukety to prej není ono, proto jsem na to čuměl zoufale sám, s kartónem džusu v krabičkách, v jednodílném pyžamu s delfíny a trenýrkách s motivy My Little Pony, nicméně jsem se chechtal, muhehe, a film si užil. Pokud tady existuje dáma, která by mi chtěla dobrovolně dělat společnost a dívat se na filmy se mnou, postačí mi do pošty poslat přihlášku, kde vyplníte hloubku a opotřebení svých tělesných otvorů a uvidíme, co se dá dělat. A pokud se dokážeš bez problému nasoukat do mého oblíbeného kostýmu postarší čivavy, nemusíme řešit už nic. Ale nesmíš být chodící parní turbína v leginách! Ale jako jinak nic proti hnusným holkám, to vůbec, mír svině. (07.01.2015)

Viago, Deacon a Vladislav sú traja upíri, ktorí spoločne so svojim "masterom" žijú v menšej vile na okraji mestečka Wellington. Ich "každodenné" starosti "smrteľníka" spočívajú v dodržiavaní režimu upratovania či ako sa dostať cez "security" do nočného podniku. V podstate sú až na "malý detail" bežnými občanmi malého mestečka. Úprimne sa musím priznať, že tunajšie hodnotenie niekoľko násobne prevýšilo moja očakávania z tohto snímku. Na začiatok dodám, že pointa príbehu riešenia upírskej problematiky zachovania samotnej existencie je náramne podobná s minuloročne nafúknutým "Only Lovers Left Alive". Jediný rozdiel spočíva v poňatí rozprávania story. Kým v zmienenom snímku sa režisér Jim Jarmusch rozhodol pre romanticko dramatické poňatie, v tomto smere Jemaine Clement a Taika Waititi zvolili odľahčený spôsob, ktorý nenúti diváka k mimoriadnemu zapínaniu mozgových buniek. Úvod ma vďaka pár vydareným frkom, či niektorým hororovým prvkom veľmi milo prekvapil, pobavil a navnadil zároveň. Tento rok je veľmi chudobný na kvalitné snímky tohto žánru a tak som dokonca na pár minút prepadol myšlienke, že "What We Do in the Shadows" bude záchranným kolesom prehodeným cez zábradlie "Titanicu". Bohužiaľ, napriek krátkej stopáži, vďaka ktorej som veril, že si tento snímok udrží svoj štandard nastolený z úvodu, prišiel zlom, ktorý ma núti zamyslieť sa, či na festivaloch, ako to už zmienil aj "G.S." ozaj nedochádza k nejakej konzumácii psychotropných látok, ktoré skresľujú oko diváka. Na záver len dodám, že "What We Do in the Shadows" si síce pozornosť zaslúži, no tunajšie percentuálne hodnotenie mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Zas tak vtipný tento film nebol, zas tak hororový taktiež - 60%. (05.12.2014)

Srdcovka. Má to sice své mouchy a trojice megasympatických upírů si v prostřední části vybírá slabší hláškovací chvilky, ale tenhle svérázný dokument (sorry, mockument) prostě nejde nemilovat. Waititi a Clement to vzali za poctivý konec a naservírovali divákovi unikátně vtipný a detailní průřez upírskou mytologií, v němž všechny ty jinak ohrané motivy kolem noclehu v rakvích nebo upálení na slunečním světle dokázali podat originálně a zároveň účelně, aby příběh pouze nesekundoval minutovým gagům – každá vedlejší postava tak má důležitou roli ohledně odkrývání celého dobře promyšleného fikčního světa nebo adaptace upírů na moderní dobu, v níž žijeme. Celé by to určitě fungovalo nejlépe jako několikadílný sitcom a těch 5* posílám hlavně díky vrozeným sympatiím k především Waititiho smyslu pro humor, ale přesto velká sranda a z jistého úhlu pohledu i studnice moudrosti – zdejší problémy spolubydlících kolem mytí nádobí a uklízení totiž docela věrně odráží soužití vysokoškolských studentů na společném bytě. Sám bych mohl vyprávět… (05.05.2018)

Zvláštní. Pustil jsem si to pětkrát a až naposledy, kdy se mi při závěrečných titulcích vybil notebook, mi utkvělo v paměti, o čem to bylo.. Nikdy nevidět západ slunce, nejíst hranolky, mít 96 letou přítelkyni a být de facto pedofil, jít na dýzu a nevědět, jak pěkně vypadám či místo pod peřinou masturbovat v rakvi - mají to ti kluci pobledlí nelehké. Teorie upířího třesku, aneb rozpustilé, z velké části improvizační mockumentary o jedné uzavřené komunitě a její (ne)všedních starostech. Co si budeme nalhávat, ten institut upírství byl odjakživa tak trochu gay.. (15.09.2015)

Upíři jsou právě teď ve světě kinematografie módní tématikou a tak bylo jen otázkou času, až někdo pojme toto téma i lehce parodicky, nakonec jako první ,,upírský Concorde" vzlétl můj oblíbený novozélandský režisér Taika Waititi a polovina kiwi-dua z Flight Of The Conchords a natočila naprosto dokonalou parodii upírských filmů. Formou nízkorozpočtové nezávislé mockumentary z Nového Zélandu dokazuje, že při dobrém nápadu a neotřelé poetice nezáleží na penězích a velikosti rozpočtu. Takhle dokonale ulítle zparodovaný fenomén ,,upírského" filmu jsem si snad ani nepředstavoval...hoši tu semleli všechno - upírské propriety, lidové upíří pověry, tradiční prostředky proti upírům, samozřejmě dějiny žánru (Nosferatu - Vlad / Dracula - Coppolův majstrštyk - Interview s upírem - Van Helsing - Twilight - Pravá krev etc), noční a citový život průměrného upíra...zásady správného vysátí oběti, oblíbený upírský bar...přesně, jak už to tu někdo psal - Všechno, co jste chtěli vědět o upírech a báli jste se na to zeptat... a přesně v tom raně Allenovském duchu... :-) (19.01.2015)