Rozprávka rozprávok

(50th KVIFF) Unikátní podívaná. Nádherně výpravný film s dechberoucím vizuálem, při němž v jednu chvíli budete překvapeni a oslněni tou velkou nádherou, která je na plátně zachycena, abyste po chvíli odvraceli zraky. Chvíli třeskutá komedie, u které se kino smálo nahlas, chvíli brutální a/nebo strašidelný horor. Nevím, který ze tří příběhů se mi líbil nejvíc, protože každý má něco do sebe. Neapolské pohádky jsou teda dost hustý. 85 % (12.07.2015)

Při sledování Pohádky pohádek jsem si nemohl nevzpomenout na německý romantismus - ať už na grimmovské příběhy či na texty od E.T.A. Hoffmanna. Garroneho film je audiovizuálně sugestivní podívaná s mnoha přenádhernými lokacemi a kostýmy, jež diváka zavede do časů dávno minulých - do pohádkového světa králů, služebníků a rozličných stvoření. Každý ze tří příběhů mě oslovil svou fantaskní syrovostí a nepředvídatelností. I přes svůj nevinný název nejde rozhodně o snímek pro nejmenší publikum - dětští diváci by se po projekci dost možná potýkali s nočními můrami. Vskutku povšimnutíhodný film, který si i přes své "dospělácké" zpracování zachovává pohádková moudra a ponaučení - ať už jde o boj mezi dobrem a zlem, bezbřehou obětavost, (ne)bezpečnou lásku či povrchní posuzování "knihy podle obalu". (27.09.2020)

Pěkně natočená, bizarní, fantasy pohádka, která se skládá ze tří příběhů, kde mě asi nejvíce zaujal ten o dvou sestrách. Natočeno pro dospělé publikum, v krásném prostředí, ale maličko jsem čekal více. Každopádně, za ty dvě hodiny jsem se nestihl nudit a za to přidám čtvrtou hvězdu + za pěknou hudbu. (29.12.2020)

Tak trochu jiná pohádka, která si díky tomu, že není směrována na děti může dovolit používat aspekty, které jsou jinak "zakázané." Smrt, brutalita, sex, temnota, nahota, nechutnost a tak dále, což není pouze plus,, ale Garrone to byl do pohádkové světa schopen velmi uvěřitelně zakomponovat a vše funguje, tak jak má. Větší problém už pak mám s prolínáním příběhů, asi bych byl za rozdělení filmu na tři části, protože takhle to občas působilo zmateně a nepřehledně. Nejhůř nakonec dopadl příběh královny Salmy Hayek, nechápu to. Nedostalo se mu žádného konce, neměl skoro zápletku, byl vyloženě o ničem a pak prostě zmizel a ke konci se prolínaly jen dva zbylé příběhy. Nejzajímavější byly asi stařeny toužící po mládí, což mi také jako jediné nepřišlé jako vykrádačka známých pohádek, ale znám jen ty české, takže kdo ví... (20.09.2015)

Na první dobrou funkční - u obří blechy jsem se smál i ošíval odporem, u stařeckého beauty salonu jsem se pobaveně mlátil do hlavy a u obřího netopýra se kroutil zhnusením. Jenomže ten film je šíleně nekreativní. Doslovným přepisem nekompromisních pohádek s minimem tvůrčího vkladu celé dílo znemožňuje vychovat si v divákovi jakoukoli empatii k čemukoli. Díky formální statičnosti vlastně slouží výlučně jako ilustrace, kde na jednu stranu fascinuje přízemní moderní syrovostí a brutalitou, na stranu druhou si ve všech ostatních ohledech zanechává svoji pohádkovou nadsázku. Je to, jako kdybychom na konci Popelky se Šafránkovou měli detailní záběry na to, jak si její nevlastní sestry řežou paty a odsekávaj prsty, aby se vešly do střevíce. Druhý Faunův labyrint se zkrátka nechová. (03.09.2015)