Krížová cesta

Řekla bych, že se jedna o jeden z mnoha filmů, který se věnují náboženství a vůbec nenudí. Příběh ve filmu je neuvěřitelně silný a dojemný. Postupně se seznámíme s hlavní postavou, dívkou, která je celým svým srdcem oddaná náboženství až se mu úplně obětuje. Velice silní příběh, na který by se měl podívat každý, aby si každý uvědomil, že Křížová cesta neznamená jen nošení kříže. (09.07.2014)

Slovo Bůh nabírá v tomto filmu výrazné podobnosti se slovem Voldemort. Dlouho ho nebudu chtít slyšet. Figuruje zde jako prostředek k vymývání mozku, aplikovaný diktátorskou matkou na dospívající dceru. Ta má ve čtrnácti letech pocit, že dělá bez výjimky všechno špatně a silným vlivem katolického náboženství dochází k zásadnímu rozhodnutí. Ona sama si připadá pro svět nepotřebná, ale proč nepomoci nemocnému bratrovi? Upne se k tomu jako jedinému východisku, jak pomoci bližnímu svému, být potřebná pro svět. Odříkání a maximální skromnost. Sebeobětování se pro dobro celé armády. Její konec je matkou označován jako zázrak, ale doopravdy je největším proviněním proti lidské svobodě. Člověk si uvědomí, jak je důležité, aby mělo dítě volnost. Mnozí konečně dojdou k závěru, že jejich dětství bylo vlastně šťastně, ač dle definice tohoto filmu ovlivněné satanskými rytmy či svody. (07.07.2014)

Jeden z nejsilnějších zážitků KVIFF 2014. Bravurní scénář, podpořený nejen naprosto uvěřitelným herectvím, ale také absencí hudební složky a jakéhokoliv pohybu kamery (ehm, tedy dva maličké pohyby tam jsou). Oceňuji i přístup režiséra, který neukazuje na nikoho a na nic prstem obvinění, neutočí, neposmívá se. A ještě k tomu umí i ve filmu, který rozechvěje, pracovat s humorem. (13.07.2014)

Vlastne sa mi stále potvrdzuje, že všetko už bolo natočené, takže jediným novátorským prvkom môže byť jedine forma. príbeh Krížovej cesty nie je popravde nič zvláštne, paralela so životom Krista mi až tak žily netrhala. Ale práve tou netradičnou formou (či je až tak originálna, je na úvahu) v kombinácii s vyššie spomenutým sa z filmu stáva malá filmová udalosť sezóny. Nemecké filmy, aj drámy, majú pre mňa jedno malé špecifikum. Ich dialógy pôsobia totiž takmer vždy úsečne, ironicky a pri všetkej vážnosti nejakým svojským nemeckým spôsobom komicky. Pred premietaním nám uvádzač na IFF povedal, že nám pri tak vážnom filme neželá príjemnú zábavu, ale aby sme pochopili posolstvo. Na žiadnom inom filme festivalu som však nezažil tak nahlas sa smejúce kino, ako pri Krížovej ceste. Nemci (a Rakúšania) sú proste ťažkí ironici a asi preto mám tak aj ich súčasnú tvorbu rád. Zrejme nutné opätovné zhliadnutie kvôli množstvu dialógov. 90%. (15.11.2014)

Odvážný a silný film. Po vzoru křížové cesty Ježíše Krista se vydává hlavní hrdinka, oblblá křesťanskou ideologií, na vlastní cestu ke zkáze. Povětšinou statické výjevy zabírané ve dlouhých, celistvých záběrech, zaujmou svou působivostí, přesvědčivými hereckými výkony a úderností (a zvráceností) myšlenek v nich prezentovaných. Po celou dobu film hlásá, že katolická církev je zlo, aby nakonec v závěrečné čtvrthodině uhnul stranou a připravil matoucí zvrat, který je však v zásadním rozporu s přesvědčením, které do té doby zastával. Což je ale také jediná výtka, kterou k filmu mám. (12.07.2014)