Mara

Spánková paralýza je téma, o ktorú sa zaujímam celý život a mám pred ňou rešpekt, preto mi bolo už vopred jasné, že Mara u mňa nemôže prepadnúť. Byť sa v podstate jedná o žánrové klišé, s miestami digitálnym lookom, vsádzajúce na zaužívané a do istej miery otrepané postupy na vystrašenie diváka, ktoré sme už mali možnosť vidieť v desiatkach či stovkách iných, najmä duchársky ladených žánroviek, hororový aspekt je tu tak intenzívny, že nemôžem Maru hodnotiť inak než kladne. (24.09.2018)

Pyčo tohle ne! Jak je něco hubený, dlouhovlasatý a má to divný pohyby, tak jsem posraná. Což znamená, že se nesmím ani koukat po ránu nebo po chlastu do zrcadla, protože by mě šlak trefil co to tam je za zpíčenýho démona. Pokud tedy žijete v neustálém strachu sama ze sebe jako já a navíc jste čuměli na všechny Ju-Ony, Nenávisti, Kruhy, Kolečka, Čtverečky atd, neznamená to, že už budete otrlejší. Pořád budete posraný až za ušima.Mara je odporná čubka, co se na člověka vrhne, když si spokojeně chrápe a postará se o to, že už se dotyčná osoba neprobudí. Neříkám, že jsem byla přímo vyděšená, to ne. Jen říkám, že jsem po zhlédnutí filmu dala pět kafí, litr energeťáku, tři lajny koksu a každých deset minut si dávám elektoršuky na bradavky, abych zůstala vzhůru. Alespoň ta KuříLenka je furt šukézní, taky bych si na ní lehla... (16.10.2018)

Pro člověka trpícího pravidelnými stavy spánkové paralýzy včetně dost děsivých sluchových, zrakových a někdy i hmatových halucinací je docela silná káva dát si to takhle večer před usnutím na dobrou noc. Látka je to zajímavá a pro mě docela osobní, což je u hororu určitě plus. Větší šance že se z bubáka znamenitě zeseru. Jde ale o nepříliš nápaditý horor, který se snaží na známý fenomén napasovat jakýsi příběh. K tomu používá řadu klišé technik k navození strachu a nic moc neokoukaného nenabízí. Na druhou stranu herecky a režijně je velmi dobře zmáknutý a místy dokáže slušně vyděsit. Ve výsledku škoda, že se tvůrci srabácky spoléhají na laciné předvídatelné jumpscares, bez kterých by se film klidně obešel. Zábavné a kvalitně natočené, ale také zapomenutelné a bez větších ambicí. (15.12.2019)

O spánkových démonoch a nočných morách už toho bolo natočeného požehnane, je ťažké prísť s niečím, čo by aspoň trocha zaujalo. No treba uznať, že v tomto prípade prišli autori aspoň s niečím zmysluplným, čo dávalo hlavu aj pätu. A nemyslím tým iba tú škvrnu v oku. Na druhú stranu ocenil by som lepšiu prácu s bubákom, aj keď pár scénok sa vydarilo. Lepší priemer. 65/100 (07.01.2019)

"Až se stokrát leknu, jako ryba leknu." Věčná škoda, že Clive Tonge neznal moji babičku. Tedy ne že by ji měl obsadit do hlavní role, ačkoli... Ale mohla mu dát univerzální radu: Všeho s mírou! Čili i lekaček. Po třetině filmu a prvních 50 lekačkách jsem otupěl, jak český volič. Pak už bych se neleknul, ani kdyby ze skříně v obýváku vybafnul Babiš v dlouhovlasé paruce (i když představa je to hrozná). Téma spánkové paralýzy bylo zajímavé, ještě o chlup hrůzostrašnější, než celonoční sledování rozpravy parlamentu ČR, mokré ťápoty v koupelně, reklamované manželkou, jsem svedl na sousedku a červená skrvnu v mém oku? Ta prý mé ženě nevadí, bo už je na moje vylomeniny zvyklá. Navíc Mara, kostnatá čůza zplozená zřejmě ponocující strigou a ptákem Marabu, své hororové povinnosti vykonávala značně svérázně - žrala jen lidi trpící výčitkami svědomí. Morální hyeny bez špetky studu před ní jsou v bezpečí, takže pohoda, můžu být v klidu. Kolikrát se mi o té čůze bude zdát? Nanejvýš dvakrát. (12.02.2023)