Den začíná

Mám veľmi rád túto periódu. Pevné herecké výkony, zastavenie časom a nezabudnuteľný poetický nádych, ktorý všednostiam dodáva nehorázneho lesku. Akoby jedna životná udalosť mala mať priestor na komplexné rozpovedanie francúzskej duše z nižších vrstiev, ktorá bojuje voči okoliu. Isteže nejde o širokorozsiahlu psychologickú anabázu, na to sa poetický realizmu nehrá a ani na obskulárnu melodramatickú kriminálku vytvárajúcu forsiráciu napätia. Možno nie je Le Jour se lève najdôležitejším snímkom francúzskej odnože realizmu, ale prekvapí nelineárnym rozprávaním a bohatou nádielkou emócií v strete cynizmu a oddanosti. Gabin je bohovský, tieto role mu maximálne sedia a som si všimol ako tuna pomerne schudol. Na jeho charizme to však nemá pochopiteľne žiaden zásadný vplyv. (21.06.2016)

Když den začne opravdu špatně, zpravidla se sype všechno, na co sáhnete. Jsou však věci, které nelze vzít zpět. Ocitáte se na zásadní křižovatce svého života, a to, jak z ní vyjdete předznamená Váš další osud. Na této křižovatce se ocitl i Jen Gabin ve snímku Den začíná. Již od začátku byla cítit sklíčená atmosféra, uvolňována retrospektivními pohledy do jeho dříve spokojeného života, kdy se zamiloval do křehké dívky. Je zřejmé, že den skončí špatně, protože to už tak v životě chodí, ale přesto jsem si trochu přál, aby to tak nedopadlo. Velmi silné. (09.02.2010)

Takový film dokáže uspět i po sedmdesáti letech. A přitom stačí tak málo, splnil Gabinův základní požadavek, má dobrý příběh. Ale že se z něj dala natočit ptákovina a obzvláště v době, kdy byl natáčen! Jenže Carné byl výborný režisér a obsadil i výborné herce. Gabin však strhává veškerou pozornost na sebe, jelikož kvalitou svého výkonu je minimálně o jeden level výš, než ostatní. (25.01.2012)

Pomalé a bez života. Stejně jako protagonista, který vzpomíná na minulost nedávnou, i když je zřejmé, že jeho problém leží v minulosti mnohem dávnější. Gabin, na němž stojí až příliš velká část filmu, hraje existencialistického rozervance každou částí těla, ale z podání příběhu jsem nepociťoval tragičnost situace, v níž se octnul (neměřeno počtem ozbrojenců). Bohužel již uplynulo příliš mnoho dekád, abych za nápadité považoval alespoň použití flashbacků. 65% Zajímavé komentáře: Akana, Petrus1 (02.07.2012)

Mě to zase tak úžasné nepřišlo. Carné se tentokrát až moc drží hranic poetického realismu a v poměrně plochém scénáři nepředvádí tak kvalitní práci jako například u vynikajícího Nábřeží mlh. Pozitivem přesto zůstává narušování lineárnosti. Otázkou je, zda je v tomto případě na místě, když divák zná od začátku konec a atmosféra i pŕes to že graduje, nemá ve finále čím překvapit (i tím, že se stále navrací do "reality" a přerušuje budouvanou atmosféru) Každopádně Jean Gabin je opět hodně silný a snímek stojí a padá hlavně na jeho přítomnosti. Tři hvězdy, uvidíme příště. You're the type women fall in love with . . . I'm the type that interests them. (15.04.2010)