Sľub

Otec, ktorý si nenájde čas na svoju dospievajúcu dcéru. Mama, ktorá by vzťah s vlastnou dcérou mohla mať aj lepší. Chlapec, ktorý si vyčíta, že mal pletky s druhou a dievča, ktoré napadne jedna sprostosť a asi ju aj myslelo vážne. Prvá polovica filmu mi prišla o dosť slabšia ako tá druhá. Sympatická Eliza svoju rolu zahrala asi dobre, keďže mi totálne liezla na nervy ako drzá puberťáčka, a tak nejak som sa jej nemohla dostať do hlavy, čo vlastne to dievča chce. Mám doma tiež 14-ku, ale takto by sa v živote ku mne nemohla chovať a nechovala. (15.01.2015)

„Řekneš jim to?“ - „Měla bych?“ - „Pokud to neuděláš ty, udělá to Janek. Nemá co ztratit.“ - „Janek neřekne nic.“ Telecí věk může být nebezpečný. Zvlášť, když jsou 2 zamilovaní a emočně silně labilní. Jakože zhrzená, manipulativní svině a psychopatický magor jsou opravdovou dvojkou k pohledání…Bavilo mě to, hodně. Navzdory tomu (nebo právě proto?), že film není až tak divácký, schválně si od něj nechává jistý odstup, mnohé informace mu zatajuje a některé vůbec neodkryje, popřípadě jen lehce naznačí. Nejvíc samozřejmě zaujme hlavní ženská postava. Ať už jde o její manipulování, nervózní čekání na telefonát (znamenající splnění slibu), symbolická špína s krví na rukách či třeba upřímný rozhovor s otcem, nejmrazivější moment filmu (divák dobře ví, že to Lila myslí naprosto vážně). Eliza Rycembel mě zaujala už v druhém filmu a tímto celovečerním hereckým debutem mi jen potvrdila, že ji mám sledovat i do budoucna. Už tak zneklidňující dojem z díla se pak ještě znásobí samotným koncem. Za mě solidní 4*, spokojenost. (27.12.2020)

Postavu čtrnáctileté hlavní hrdinky Lily ztvárnila nadějná debutující polská herečka Eliza Rycembel, která předvedla naprosto výjimečný a vyzrálý herecký výkon, kterým zastínila i zkušené a starší kolegy a za tuto roli by zasluhovala nějakou cenu. Mrazivé drama z prostředí náctiletých, kteří spolu komunikují zejména prostřednictvím Skype a SMS, ukazuje jaké tragické následky může mít jedná nevinná chyba. (05.07.2014)

These kids today with their texting and murder... Slib vychází z režisérčina bezkonkurenčně přesného chápání puberty a vědění, že hormony utržené ze řetězu jsou schopny propůjčit ohromný význam i naprosté hovadině. Zatímco jinde by podobně vážný přístup k teenagerovskému emaření působil právem směšně, tady mu propůjčuje funkčnost extrémně vyhrocená zápletka, která svádí pozornost jinam a budí mylný dojem, že se budou typicky povýšeným středostavovským stylem reflektovat nějaké násilnické tendence moderní „facebookové generace“. Jenže s příchodem zdánlivě absurdního zvratu dojde k pochopení, že film ve skutečnosti nejebe do těch zlejch, blbejch mlaďochů, co si nikdy nehrajou venku a celý dny trávěj u počítače, nýbrž do současného fenoménu moderního nominálního rodiče, který potomstvo vnímá jako módní doplněk, o jeho výchovu neprojevuje nijak velký zájem a na první místo nestaví potřeby dítěte, nýbrž vlastní touhy, načež se strašně diví, že ten jeho emocionálně vyhladovělý parchant hledá lásku a pozornost způsobem, který normálnímu člověku přijde zcela iracionální. Jakožto přesvědčený zastánce myšlenky, že děti by se měly vydávat na zbroják, jsem z toho tudíž měla pochopitelně tak trochu orgasmus. (31.07.2014)

To o starostech kopírujících velikost dětí je pravda. Můžete jim ukázat cestu, po které jet a zajistit servis opory v případě drobných nehod, ale jak pojedou rychle, jestli nestrhnou řízení do strany, nebo úplně neodbočí na jinou cestu, už moc v rukou nemáte. Znáte jen poučku, že pokud se něco vážnějšího semele, často za tím stojí stav komunikace.. Od Kazejak bolestivý dotek autenticity, co krouží nad rodičovským „co jsme udělali špatně“ a obtížností četby psychopatických vzorců chování v období hormonální nestability. De facto variace na Schroederovo Before and After, silná ve své pulzující všednosti.. (08.08.2022)