Hrbáč

Bohužel dnes již přežité zpracování Févalova románu, které o mnoho koňských délek předčila dynamičtější verze Philippe De Brocy s Danielem Auteuilem a Fabricem Luchinim. Do sebe zahleděný Marais působí nudně a sice je tu sympaťák Bourvil, ale jeho postava je pro příběh vlastně zbytečná. Příště už tedy raději jen Auteuila. (07.08.2021)

Výsledky z ostatních webů: IMDb - 6,9/10 | Rotten Tomatoes - ? | FDb.cz - 80,7% | Francouzská dobrodružná klasika! Jean Marais ve své typické roli (kdo by řekl, že byl gay? :), dobové čaro, skvělé šermovačky a mnoho dalších důvodů, proč si tuto klasičku prostě zamilovat. A Marais je v kostýmu "hrbáče" opravdu k nepoznání (všechna čest maskérům!) 75% (26.07.2020)

Nejklasičtější a zřejmě také nejromantičtější zástupce francouzsko italského filmu "pláště a dýky" s Févalovou zápletkou, která nabízí dostatek tajemna, dobrodružství i akce. Na šermířských soubojích si tentokrát dal Hunebelle záležet obzvlášť pečlivě. Maraisovi sice táhne na šestačtyřicet a jeho hrbáč zase nevypadá o tolik "zašleji" než Lagardere, ale stejně úplně chápu, proč se Marais stal takovou modlou. (05.08.2005)

Pro podžánr  ,,Plášť a dýky´´ a kostymní historické dobrodružné příběhy nemám zrovna slabost a navzdory mému oblíbenému Bourvilovi bych Hrbáče asi ještě nějaký čas obcházel, kdyby se mi nepřiletl do cesty  náhodou díky uvedení na ČT 2. A nakonec jsem zhlednutí nelitoval. Dokonce jsem byl i lehce příjemně překvapen. Příběh je jednoduchý, ale má překvapivě spád a odsýpá. Dalším překvapením je pro mě akce, která by na svou dobu mohla být překvapivě  zdatně natočena,  určitě o něco  lépe než v o pět let starším Fantomasovi. Jean Marais nepatří k mým favoritům, ale zde mi byl třeba při dojemných chvílích s malou  Aurorou i sympatický a převlek za Hrbáče se mu opravdu povedl. Bourvilova přítomnost byla zase milé oživení. Trochu jsem nepobral proč mladou Auroru a kněžnu (tedy matku a dceru)  hrála stejná herečka. Očividně měl Hunebelle nějákou slabost pro dvě role obsazené stejným představitetelem (stejný případ Marais, Fantomas x Fandor.). Taky jsem trochu nepobral, že si mladá Aurora vlastně nakonec zasnoubila za Lagadera, tedy svého  o hodně staršího vychovatele. Ale tak v té době je to třeba možné. Tohle pro mě nejsou úplně zasádní výtky, protože jsem stejně mnoho nečekal a nakonec byl vlastně překvapen. Sice šlo o spíše jednorázové příjemné překvapení, než nějáký přelomový zážitek, nad kterým bych ještě další přemýšlel.  Pokud se mi zase Hrbáč náhodou nepřilete do cesty, znovu se na něj jen tak nepodívám. Ale tak trochu překvapení to bylo, takže si dovolím mírně nadhodnocovat a přidat slabší čtvrtou hvězdou. (06.08.2021)

Hunebelle měl tentokrát smůlu, neb v prvních minutách Hrbáče zmocnilo se mě jízlivé rozpoložení a sepsal jsem si následující seznam: šerm, jed, happy end, honička na koních, bál, intrikánka, nečestně zabitý klaďas, supertajný dopis, sirotek/díte s tajenými rodiči. Začal jsem si dělat čárky. Šerm - 6x, jed - 0x, happy end - 1x, honička na koních - 2x, bál - 2x, intrikánka - 0x, sirotek - tak napůl, nečestně zabitý klaďas - 1x, supertajný dopis - 1x. A to mi možná nějaká ta čárka unikla. Zapomněl jsem na vypečeného sluhu! Někdo by mohl tvrdit, že k filmům tohoto žánru a z této doby, to prostě neodmyslitelně patří. Já tvrdím, že stejně tak by k žánrovým vlastnostem mohl směle přiřadit tuctovost. Proces umělecké (scénaristické) tvorby by neměl připomínat míchání balíčku karet. Tam také jsou králové, svršci, dámy a spodci. (20.01.2010)