V zajatí démonov 2

Mistr recyklace Wan mě svou hororovou derniérou neskutečně překvapil a musím konstatovat, že se bezpochyby jedná o jeho nejlepší horor od doby Insidious. Na V zajetí démonů 2 sice znovu aplikoval svou rigidní hororovou šablonu, podle které jsou všechny jeho kousky jako přes kopírák natáčeny, ale tentokrát je celkové vyznění nečekaně úplně jiné, mnohem hororovější. Přestože se Wan místy opět neubránil zcela nepatřičným humorným odlehčením daných situací a jeho, pro mě již zcela předvídatelné, lekačky na mě zkrátka neučinkovaly, tak se ve výsledku jednalo o řemeslně skvěle zvládnutý horor, na kterém oceňuji zejména opravdu vynikající atmosféru, která o třídu převýšila tu z Insidious 2 i V zajetí démonů. Jakožto hororový expert tedy uděluji silné 4 hvězdy a tleskám této Wanově důstojné hororové rozlučce. (11.06.2016)

Škoda, že si Wan tak strašně ulehčuje práci zbytečnými „baf-lekačkami“ a „strach“ je v divákovi vyvoláván pouze extrémně hlasitými akustickými efekty, namísto toho, aby si tvůrci pohráli s jeho fantazií (já vím, to píšu vždycky). Zamrzí to zvlášť, když je jasně patrné, že režisér umí hutnou atmosféru budovat i jinak, ale bohužel tomu nedává průchod. Každopádně musím ocenit pěkný výběr exteriérů a důraz na detail. Škoda zbytečně dlouhé stopáže. Očekávání byla víceméně naplněna, třetí hvězda čistě za kino (obávám se, že doma by to ani zdaleka tak nefungovalo). PS: zatím budu čekat na seriál, který mi pěkně naservíruje příběhy všech těch věciček ze skladu Warrenových. (08.08.2016)

V zajetí mainstreamu. Úplně to samé jako jednička, takže v řemeslně takřka bezchybném hávu zabalené duchařské klišé, kde se nestane nic opravdu zajímavého. Žádné pnutí, žádný nečekaný zvrat, ani žádná extra zajímavá lekačka (lekačky tam jsou, a funkční, ale je to taková ta klasika, nic hravého). Zblízka navíc duchové vypadají dost chabě, nejstrašidelnější mi přišla ta jeptiščina malba. Trvá to zcela zbytečně přes dvě hodiny, což vzhledem k prostotě toho všeho je úplně neadekvátní. Snaha o budování divákova strachu o postavu Eda Warrena přichází vniveč, protože po zkušenosti z minula, kdy se ve výsledku nikomu nic nestalo, je jasné, že se nikomu nestane nic ani tentokrát. Zkrátka takový bezpečný hororový přístav, což je přesně to, co by horor být neměl. Lidem neschopným docenit horory nezávislé, umělecky cennější, hororově ostřejší a divácky náročnější (ťuk, ťuk, ťuk) lze ale bez váhání doporučit, studiový horor bohužel v současnu nic lepšího nenabízí. Napoprvý by mě to bavilo hodně, ale tohle je už, počítám-li Insidiousy, Wanova čtvrtá zastávka v duchařském baráku, a to je prostě moc. Propříště zachovat žánr, ale obměnit subžánr, prosím. (09.06.2016)

Klatě, proč mám tak ráda duchařské hororové filmy, ale zároveň nemůžu najít skoro žádný, který by se mi líbil a doopravdy mi přišel dobrý? Stejně jako v případě prvního filmu mě úplně nejvíc mrzí, jak rychle se Wan zbavil čehokoliv unikátního na zdrojovém materiálu a udělal z toho "hlasitý jump-scare počin Jamese Wana č. 123". Když si člověk najde skutečné nahrávky rozhovorů se skutečnými sestrami, srdce ho bolí z toho, jak zajímavý film by to mohl být, kdyby se tenhle duch objevil na plátně. Skutečné sestry vypadají na jednu stranu jako normální holky a na druhou jsou znepokojivé jak bič. Během rozhovorů s vyšetřovateli jsou uvolněné, usmívají se a vyměňují si potměšilé pohledy dost na to, aby divák pojal podezření, že si to celé vymyslely, ale rovněž produkují dostatek podivných úkazů na to, aby si některé vyšetřovatele omotaly kolem prstu. Zkrátka a dobře, kéž by tohle téma přišlo pod ruky "intelektuálnímu" filmaři a nikoliv hororovému rutinérovi. Ach jo. (25.10.2017)

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)