V zajatí démonov 2

Společně s prvním Saw se jedná už o 6. Wanův horor a 5. za posledních 10 let a řeknu vám že už je to docela i poznat. Druhý díl tímhle trošku trpí, protože paradoxně nejlepší scénou zůstává kytarový Elvis. Zbytek už začíná trošku splývat, abych to vysvětlil atmosféra tam pořád je a člověku není zrovna nejlíp. Hlavně tedy ve scénách kdy některá z postav musí být sama v místnosti, ve které je strašidlo. Film je zbytečně dlouhý a podruhé sledujeme vlastně úplně to samé. Insidious se snažil ve druhém díle děj rozvinout. Tady sledujeme vlastně jen druhý případ Warrenových. 75% (02.09.2016)

Když si na začátku všeho uříznete půlku čerstvě grilovanýho kuřete s tím, že ho v průběhu budete udlabovat a v závěru zjistíte, že je pořád celý! Ano, James Wan vrací horor tam, kde byl před třiceti čtyřiceti lety - do dob Poltergeista, Věci, Osvícení nebo Přichází satan. To, že jeho filmům chybí originalita a že využívá stále stejný postupy a klišé, dokáže dokonale kompenzovat formou a prací s napětím, kamerou, herci, hudbou a světlem, přičemž tady je evidentní i slušnej scénář (právě tak tomu bylo i kdysi). I kdyby mělo pod jeho vedením vzniknout dalších deset dílů, budu mu to pořád žrát! (04.09.2016)

James Wan je zpátky a co dokázal u Conjuring 2, tím vyrazil dech. Dvě hodiny dlouhý horor je unikát a jakým stylem dokáže zasadit diváka do sedadel, nad tím zůstává rozum stát. Od první minuty skvělý rozjezd, který trvá až do závěru. Wan nám nedá ani na minutu vydechnout. Napětí, lekačky, atmosféra a vše ostatní, co kvalitní horor má mít nám nabídl a nejen to. Na každém detailu si dal záležet a já to oceňuji. Nevzpomínám si na horor, z kterého bych odcházel s takovým nadšením. Chvílemi mi hrůzou chlupy na rukou stály. Není moc se zhanit a za sebe mohu jen doporučit .. 10/10 = 100% (18.06.2016)

Jsem rád, že James Wan nezanevřel na hororový žánr, jak původně tvrdil, a natočil další tajuplný příběh ze světa za oponou. A upřímně říkám, že jsem ignoroval nelogičnosti, kterých bylo požehnaně a užíval si kvalitní filmařinu, která opět lekala tam, kde bych to nečekal a zároveň odvyprávěla příběh, který je zajímavý od začátku do konce. Také musím dodat, že se mi líbilo, jak režisér nutně neinklinoval k hororu a snažil se i o pár vtipných momentů střižených v poctivém britském suchém humoru. Také pár scén jak z hlavy Tima Burtona mi přišly vysloveně super. Na tento film jsem prostě nekoukal proto, abych se nechal vystrašit. Těšil jsem se hlavně na odvyprávění dalšího duchařského příběhu, které jsou poslední době tak v módě. (19.09.2016)

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)