V zajatí démonov 2

Sto třiceti minutové rutinní žánrové přešlapování na místě, navíc na místě již důkladně udusaném tisícem a jedním filmem o tomtéž (a to doslova; Enfield není zpracován poprvé) i v témže stylu a lépe (a také hůře, to zase ne že ne). Wan má sice řemeslo v paži, ale přesto se nevyvaruje přílišného avizování lekaček (což je jeho již letitý a opakující se problém) čili namísto malé dušičky máte zdvižené obočí "jak si sakra myslí, že mu na to ještě někdo skočí". Navíc olbřímí stopáž uměle vycpává dalším svým zlozvykem; a to sice nevhodnou přeplácaností "jedno přes druhé", kdy chybělo snad již jen, aby na scénu krom démona, strašáka z dětské říkanky, posedlého děcka a poltergeista dorazili i klaun, Ash s motorovkou či Lovci duchů. Na druhou stranu to krom výtečné řemeslné stránky má solidní tempo a několik skvostných pasáží, které to přeci jen drží nad vodou čili ve výsledku Wanův standard, jenom tentokrát o poznání delší a upřímně, kdy naposledy bylo v kinech pokračování horroru, které přes veškerá svá ale je kvalitním filmem? (09.06.2016)

Do teď jsem s wanovinama neměl problém, tedy žádná velká vášeň (hlavně mě fascinuje, jak mi všechny splývají a po pár dnech si z nich už prakticky nic nevybavím), ale slušnej řemeslnej standard, co rozhodně neurazí. Ale tohle mě od začátku do konce nesnesitelně nudilo, prostě x-tá wanovská várka nejokoukanějších duchařských klišé s řiďounkým příběhem (pod filmem jsou podepsaní čtyři (!) scénáristi) a přepálenou stopáží. Strašících scén tam sice bylo požehnaně, ale jedna jako druhá, žádné překvapení, ani lekačky na mě nefungovaly (což beru spíš jako plus, protože je nesnáším) a bylo utrpení vidět moje oblíbené herce, jak zoufale nemají co hrát. Nejlepší scéna - hraní Elvise na kytaru - paradoxně není hororová. (01.09.2016)

Tak jako každý úspěšný film si žádá pokračování, tak se dočkal i Conjurning. Po skvělé jedničce, přichází ještě lepší dvojka. Pustil jsem si film hezky večer. Ležel jsem a ani nedýchal, jak hutná byla ta atmosféra. Někdo na mě z pod postele v tu chvíli máknout, tak jsem se zaručeně posral. James Wan je novým Mistrem děsu. Opět totiž ukazuje, že umí. A když se vydařil první díl, proč ne druhý. A když je druhý lepší než první, stává se to velmi mocným. Za pár let to bude legendární počin, stejně jako mnoho snímků předtím. Kde pokračování, bylo lepší než původní film. Je to mysteriozní, je to brutální, je to děsivé, je to nervy drásající a tak temné. A vlastně naprosto dokonalé. (05.07.2016)

James Wan vždycky dokázal i z mizerného námětu vymačkat maximum, navíc rád zvedá prostředníček, pomáhá mu skvělé řemeslo a kašle na rating. A jede tak nějak pořád stejnou notu. I když oproti jedničce je to celé trochu zamotanější (několik flashbacků a odboček). Manželé Warrenovi se jako vyšetřovatelé paranormálních jevů dostávají do Londýna a snaží se jedné rodince, které se doma samovolně hýbe nábytek, vrátit normální život. Wan šponuje atmosféru nepříjemnými záběry, škála nadpřirozených momentů naštěstí díky němu málokdy přesáhne rozumnou mez, zatímco neortodoxní pár se snaží spirituálního nájemníka nakopat do koulí. Klíčovou práci odvádí kamera a práce s prostředím, tady je Wan opravdu silný. Ke stropu neskáču, přesto znovu solidní démonický cirkus. Určitě bych ale pár minut ubral. (10.06.2021)

Jo ty démoni jsou pěkný svině, to by jeden ani neřekl co všechno dokážou. Conjuring 2 podle očekávání velkolepější, popkulturnější a nahláškovanější než první díl. Tady je zjevná snaha stvořit ten za každou cenu ve všech ohledech nejvíc nadupanější kousek ve svým duchařským subžánru. Povedlo se to? ano i ne pokud jde o ty aspekty který jsem zmínil předtím tak určitě, ale je to děsivější? přímočařejší? překoná to jedničku která vlnu těhlech lekačkových filmů jak přes kopírák odstartovala? ale kdeže. Všechno už je to tak nějak obehrané a vylouhované a jediný důvod proč to neskončilo jako Oculus nebo Insidious 3 a podobný sračky je ten, že Wan není úplnej babrák. Pár slušných hororů za sebou má, v žánru chodit umí a jenom proto to není další film u kterýho se uzíváte k smrti. Jenom škoda, že se v tom duchařským teroru bál trochu přitlačit na pilu, protože prvních 90 minut je jenom takový nevinný škádlení a opravdový peklo se rozjede až v poslední půlhodině. Takže plus mínus takový jak jsem čekal. Do kina se už kvůli zvuku a atmošce jít vyplatí, nevím jak to na mě zapůsobí podruhý viděno doma, ale ok můžu si letos odškrtnout první horor u kterýho jsem neusínal a to beru.60% (09.06.2016)