Na lane

Atmosférou jsem si přišel jak ve filmu Hugo a jeho velký objev od neméně uznávaného režiséra Martina Scorseseho. Vlastně mi celej ten film při jeho sledování bylo nesmírně hezky a to i přesto, že jsem věděl, že to není úplně špice par excellence. Na druhou stranu si myslím, že z toho příběhu Robert Zemeckis vymáčknul absolutní maximum. V podstatě všichni víme, jak to dopadne, ale stejně tak jsem se nemohl zbavit napětí, které ve mně ke konci parádně houstlo. Do toho naprosto perfektní Joseph Gordon-Levitt, který evidentně nadrtil jak francouzský pařížský slang, tak chůzi po provaze, aby nás všechny udivil maximálním hereckým výkonem. To ale stále neměl ani zdaleka na Bena Kingsleye, který zde, evidentně dle narážky samotného Phillipa, zahrál českého emigranta Rudolfa a charisma by mohl rozdávat pro zbytek hereckého osazenstva. O to víc mě mrzí, že tu měl tak strašně málo scén, kde by se mohl trošku víc předvést. Co naplat, film byl přeci jen o trošku jiné postavě historie provazolezectví a ta si nemohla vysloužit lepší film než je právě tento. A jsem docela i rád, že Joseph nešetřil pro Phillipa Petita arogancí. Normální člověk by tohle asi nikdy nedokázal... (07.10.2015)

Námět už líp zpracovat nešel o tom žádná. Technický aspekty filmu jsou výborný. Velký plátno včetně 3D filmu vysloveně sluší. Nemůžu se však zbavit dojmu, že Robert místy vysloveně vařil z vody a některé scény natahoval, jak puberťák pindíka. Alan Silvestri trošku vykrádal sám sebe, tu Forrest Gump, tu Predátor (titulky), alespoň tedy já jsem si to v uších vyslyšel. Hudebně u mě nejvíc zabodoval Beethoven a jeho klavírní. Joseph sympaťák, ale na lano by mě nedostal ani heverem. Za to Ben Kinsley by mě na svý charisma zlanařil do cirkusu na to tata. (07.10.2015)

Joseph Gordon-Levitt mě nepřestává překvapovat svým talentem. A co teprve ten příběh samotný, který je o to silnější už tím, že jde o skutečnou událost. Myslím, že se příběh Philippa Petita dočkal opravdu působivého filmového zpracování, které bere dech. Je to příběh o velkém odhodlání, naplnění vlastního snu a nevzdávání se i přes překážky. Jak se říká, štěstí přeje odvážným. To všechno a mnohem víc se filmu podařilo vyobrazit s patřičným důrazem a napětím. Za mě to byl rozhodně velkolepý zážitek. ~(4,4★)~ (24.07.2019)

Četl jsem výtky, že po skvělém dokumentu nepřináší film nic nového. A to je asi pravda, není tam žádný originální, převratný obsah, ale mě bavilo ono jak - jak je to natočeno. Hravě, důvtipně; nemůžu říct, že bych si z těch dvou hodin toho hodně odnesl, ale rozhodně jsem se celou dobu bavil. (A Imax super) (29.10.2015)

Jako kdybych se vrátil o patnáct let zpátky. Zemeckis svým nenáročným tempem vypráví neobyčejný příběh zcela obyčejně snícího člověka, aby hlavního hrdinu přivedl v samotném finále do katarze, která bere dech. Kvalit stejně laděných Trosečníka a Kontaktu tak nedosahuje hlavně proto, že přesně tohle od něj čekám a chybí proto překvapivý nebo dokonce ze sedačky zvedající moment. V názvu zmíněná Walk do ní ale naopak drtivě zarazí a navíc ukáže v plné síle to, co se dá od začátku tušit. Že Philippe Petit není žádný malý Filip, ale ve svém srdci hlavně Malý princ, který je hlavou a touhou přece jen někde jinde než my. U výšek, které nám, běžným smrtelníkům, (raději) zůstávají zapovězené. (08.10.2015)