Constantine

Podle pilotu seriálová zívačka, která víc než Constantina (ať už toho s Reevesem, nebo toho od Moora), připomíná starou Buffy. Průměrná duchařina amerického teen stylu, na rozdíl od komiksu vyměklá díky televizním ratingovým restrikcím, a na které není punková režie Neila Marshalla vidět ani v nejmenším. 5/10 (07.10.2014)

Ďalší sprznený námet. Tento populárny, novodobý trend spracovania filmových a komixových námetov do seriálovej podoby síce kvitujem a neraz sa môže vydariť (Fargo), ale momentálne už nabral nekontrolovateľných rozmerov, keď si každá televízia chce zadaptovať nejaký ten kúsok a prvé obete prichádzajú. Tou je bohužiaľ aj Constantine, od ktorého som si sľuboval snáď najviac. Filmový Constatntine je totiž veľmi slušným temným fantasy hororom so správne cynickým hrdinom stvárneným charizmatickým Keanu Reevesom, zatiaľ čo seriálovej podobe chýba všetko z menovaného. Vznikol z toho skrz naskrz priemerný mystery seriál pre pubertálne publikum po vzore Supernatural, prípadne Buffy. Na rozdiel od nich však nemá šancu stať sa kultom. Celú dobu sa to síce snaží silene byť neuveriteľne „cool“, ale namiesto toho je to skôr neuveriteľne trápne. Hlášky nemajú šťavu a aj keď sa pilot pokúša sa o niekoľko väčších fantasy scén, tak tie sú s veľmi priemernými trikmi a len podčiarkujú lacnosť celého prevedenia. Samotný scenár je jedno veľké klišé o lovení démonov, ale najväčším omylom tu je nesympatický hlavný hrdina, ktorý má jednak ďaleko od charizmy Keanu Reevesa, ale aj od coolovosti komiksovej predlohy Constantina. Bloňďáčik s otravným britským prízvukom (chápem, že to vychádza z komiksovej predlohy, ale toto je chabý pokus) pokúšajú si byť neustále nad vecou až to je otravné (a k tomu všetkému mu ešte asistuje černošských anjel Harold Perrineau aka Michael z Lost). Pôsobilo to skôr ako nefunkčná fantasy komédia než seriózny pokus o zadaptovanie látky. Nezáživné, lacné, miestami až trápne, po režijnej stránke úplne priemerné a s absenciou akéhokoľvek napätia alebo fungujúceho vtipu. Po filme neuveriteľný úpadok a dúfam, že to čím skôr zatrhnú. Toto seriálové fantasy B-éčko si názov Constantine nezaslúži. PILOT: 2* (4/10), ale ďalej už nesledujem ani epizódu. Tu sa výrazne nemá čo zlepšiť, aby som tým bol ochotný zabíjať čas. Sklamanie na plnej čiare. (30.10.2014)

Pilot to rozjel zajímavě (přestože z toho malinko smrdí ona současná seriálová korektnost, Constantine hulí i chlastá tak jako střídměji, asi šel hoch konečně do sebe :-), Lucy Griffiths se docela podobá na svojí filmovou obdobu Rachel Weisz (což je jedno velké plus), naopak Matt Ryan je v porovnání s Reevesem poloviční. Ale démoni jsou fajní a dobrých hororových seriálů není nikdy dost. Sem s dalšími díly. (06.07.2014)

Na úvod trochu moc chaotické, což nezachrání ani slušná atmosféra. Naštěstí představitel Johna Constantina je celkem cool, ovšem s hlavní ženskou postavou je to kapku horší, což už je bohužel u seriálů od DC takřka pravidlem. Po dylině Barbaře z Gothamu tu máme otravnou hysterku Liv. Ta ale naštěstí v dalších dílech nebude a nezbývá než doufat, že její náhradnice bude méně otravná. Pilot - 60% Jak moc mě první díl v podstatě zklamal, o to víc jsem nadšená z následujících epizod. Rozjelo se to nakonec parádně, snad to vydrží... Ač ne všechny epizody byly vrcholně zábavné, z Constantina se vyklubala velmi příjemná záležitost, kterou táhl především charismatický Matt Ryan, jemuž titulní role perfektně sedla. Škoda, že další série se nejspíš nedočkáme, Constantine se mi dostal postupem času hodně pod kůži. 1. série - 80% (31.10.2014)

V tom našem svraštělém řiťáku Evropy vyšlo doposud jen šest alb Johna Constantine, což je jakožto výřez ze zasraného bžiliónu sešitů (přesně, tuším, 300), kterým se pyšní Amíci, kurva málo. Přesto je oněch šest knih makabrózní pýchou mé sbírky. Všechny leží pečlivě seřazené ve zmuchlané Tesco igelitce pod dvanácti vrstvami špinavého oblečení v mém pokoji. Aspoň na ně nesedá prach. Tak či onak, Constantinovy eskapády z pera mistra Azzarella považuji za jednu z největších genialit na poli komiksového média jako takového. O to větší je pro mě záhadou skutečnost, že mě tahle zlobotomizovaná rutinérská adaptace nikterak nenasrala, naopak jsem si ji pekelně užíval. Teď, s několikaměsíčním odstupem jsem tu blbou záhadu rozlouskl jedním plesknutím penisu. Může za to ta moje kokotská ješitnost - přeci vědomí, že se nad tím božským komiksovým Hellblazerem budu orgasmicky škrábat v nose jen já s nějakou zanedbatelnou skupinkou asociálů z Brna či Ostravy, je neskutečná úleva. Neboť jako každý ze zkušenosti vím, že požitek z geniálního díla rapidně upadá, když se stane globálním, viz Game of Thrones. Adaptace je každopádně přímočará, nepřílíš inteligentní, příjemně krvavá, vizuálně podmanivá zábava, která nebude žít navždy, ale nevidím důvod, proč se do ní srát, když mi s ní ty hodinky utíkaly příjemně. (29.06.2015)