Deti raja

Je asi troufalé dát takové klasice a ,,jednomu z nejlepších filmů všech dob" průměrné hodnocení, ale nemůžu si pomoct. Prostředí je velmi zajímavé, jakožto milovníka divadla mě bavilo sledovat, v jakých podmínkách žili legendární Debureau či Lemaitre. Tři hodiny mě to vcelku bavilo a napínalo - až to nakonec vyšumělo do prázdna. Čekal jsem, že po tak dlouhém filmu se dostaví silná katarze, ale bohužel se tak nestalo. Spíš než o silný příběh tu totiž jde o takové hezké obrázky z dějin. Je to film s dobrými herci a inteligentně vtipným scénářem, ale zapůsobil na mě tak nějak unaveně, archaicky. Něco jako dílo Aloise Jiráska. Je to pěkné, ale kdo to má dnes číst? (05.08.2013)

Romantická melodráma, možno poetický romantizmus, možno divadelná tragédia, vyberte si. Štylizované herectvo, prestrihy medzi dianím na divadelnej scéne a v realite, divadelnú scénu pripomínajúcu. Osobne ma však príbeh viacerých mužov a jednej ženy, a v podstate tiež niekoľkých žien, za moje romantické srdce nechytil, pričom už sa mi na vlnu podobných filmov naladiť viackrát podarilo. Trojhodinová dĺžka nie je určite ubíjajúca, ale radšej ju trávim pri príbehoch, ktoré vo mne vyvolajú viac vášní a emócií. (10.09.2019)

Byl by z toho dobrý seriál. Obrovská stopáž přidává rozhodnutím postav na osudovosti, na druhou stranu stačí sto minut a mé znalosti jejich charakterů již nelze rozšířit. Marcel Carné je každopádně velice citlivý a uvědomělý autor, u něhož paralely divadla a filmu, pantomimy a divadla, herectví němého a mluveného a herectví a života bez opony, nelze brát lehkovážně. (01.04.2013)

Som taký nadšený, že pomaly ani neviem, kde mám začať... Začnem s tým, že je to POCTA - PANTOMÍME, o tom režisér Marcel Carné, nakrúca výnimočný FILM, s extrémne výnimočnými hereckými výkonmi, pričom mňa najviac zaujal a upútal výkon postavy Garance, u ktorej je veľmi pravdepodobná G-A-R-A-N-C-I-A, že vás svojim erotickým prístupom, načisto ohromí !!! Zahrala si ju krásna herečka, pod pseudonymom ARLETTY. Okolo prenádhernej Garance, sa budú schádzať štyria muži, ktorí zohrajú, viac - menej, dôležitú podstatu filmu. Vedľa nej, je hlavnou postavou Jean - Baptiste Debureau, ktorý svojimi pantomimickými kreáciami, vystupuje v Théatre de Funambules, v prvej polovici 19. storočia, začína dej snímku, keď Garance opúšťa anarchistu Pierreho - Françoisa Lacenaireho. Postupne bude mať ďalšie vzťahy, vzostupne s Pierotom, t. j - Baptiste, ktorý miluje Garance, aj ona jeho, ale háčik je v tom, že nedokáže opätovať city, opúšťa ho, aby si začala so sebavedomým hercom Frédérickom Lemaîtreom, a nakoniec s grófom Édouard comte de Montray... Žena, ktorá je v obkolesení 4. mužov. Melancholická, smutná láska sa môže rozpútať. Marcel Carné, je brilantný filmár, ktorý ma svojim poetickým realizmusom, vždy naprosto zdecimuje, a to v dobrom slova zmysle, táto klasika sa zaraďuje skôr ku KLASICIZMU, ktorý svojim spracovaním parádne vyniká. Obával som sa, ako zvládnem pozerať 3. hodinovú ODYSEU o láske, a s láskou, obavy sa nenaplnili, film je rozdelený do dvoch častí : Bulvár zločinu a Muž v bielom, a podotýkam, že obe, sú veľmi strhujúce !!! Arlette je presvedčivá, ešte sa patrí spomenúť, tých štyroch borcov : Jean-Louis Barrault, ako Baptiste, Pierre Brasseur, ako Lemaître, Louis Salou, ako Édouard comte de Montray, a Marcel Herrand, ako Pierre-François Lacenaire, kvalitné herecké výkony, kde by som rád pochválil bravúrny český dabing, vďaka čomu som sa mohol lepšie sústrediť na pozeranie tohto excelentného francúzskeho snímku, ktorý patrí medzi uznávanú KLASIKU !!! Jeden z najlepších filmov v dejinách kinematografie !!! (04.12.2016)

Prokletá láska čtyř rozdílných mužů k jedné ženě v okázalém a hříšném světě, kde poezie, maškaráda i zločin hnízdí v těsném sousedství. Ve všech směrech brilantní a dechberoucí film. Jeho délka je neoprávněným strašákem, protože každý záběr má své nezaměnitelné kouzlo a postará se o exkluzivní zážitek všech zažraných cinefilů. Ti se totiž přistihnou, že Les enfants du paradis sledují hlavně srdcem a ty tři hodiny jim uběhly neuvěřitelně rychle. (18.10.2011)