Kobry a užovky

Hádkové hrajou bratry s hadími přezdívkami, oba jsou více méně hajzlové, jen ten jeden nepopíjí okennou, nečmuchá ředidlo a nespolyká/nešňupne všechno, co má přibližný tvar tic tacu, nebo moučkového cukru. A oba své party zahráli sakra dobře a uvěřitelně, což z obou činí hlavní devizu filmu, spolu se jménem Jana Prušinovského, ten zvládá nejen komedii, ale i tohle drama plebejců z malého městečka, kteří se topí v různých problémech a přitom film jako celek nesklouzává do totální oslavy zmaru, jako například Poupata (jakkoliv jsou božská) a nechává tak postavám zdání určité reálnosti a normálnosti (dokonce mají i svůj vývoj). Navíc se povedl i písničkový soundtrack, který sice obsahuje z velké části hudby tak neskutečně ohyzdné, že bych je poslouchal jen pod pohrůžkou prostřelení čéšky, ale sem se naprosto hodí, ať už svojí třetiligovostí obecní diskotéky okolo třetí ráno, nebo tím, že sedí text s děním na plátně (ale bacha, třeba Na hadím ocase bří orffů je skvělá věc). Prostě je to povedenej film, kéž je takových u nás víc. " Ty krávo, brašule, mám plán, ne, vole? " (21.02.2015)

Otevřít si krámek s hadrama na nejblbějším místě v Kladně, tak to fakt musí mít člověk pořádný koule. Prušinovský a oba Hádkové je zjevně maj, takže to obrátili ve zlatej důl. Ten filmovej, samozřejmě, protože už tu hodně dlouho nebyl takhle povedenej českej film, ještě k tomu ze současnosti. A navíc mi to pokoukání ještě vylepšili pohledem (z onoho krámku) na panelák, kde jsem vyrůstal .. (18.11.2015)

Někdy si české názvy českých filmů zaslouží kritiku. U Kober a užovek se mi anglický název "Snake brothers" líbil. Ony celkově anglické titulky od Stephana von Pohl a šperkařky Shelleyi Leighton viděné v kině Světozor byly zajímavé. Hadí bratři s bratry Hádky nejsou příliš veselým a ani optimistickým filmem, i když se u nich člověk často zasměje. Hlavně Prušinovský ukazuje pohled, který občas není vidět. Film má jisté poselství i děj a to se nejen u českých a slovenských filmů cení. (12.11.2015)

Prušinovský jede - a Hádkové taky. Netušim, nakolik měli být oba bráchové vykreslení jako karikatury absolutních tragédů, nicméně čorkosmažka je tu ztvárněná natolik trefně, až jsem se slzou v oku zavzpomínal na několik podobných pitomců, kteří se pokoušeli "pracovat" v naší firmě. Všichni obsazení prokázali výbornou situační dikci, scénář zase příkladnou konzistenci. Celek je parádně nahořklá dramedie, která ale právě o Prušinovský element vyčnívá nad konkurencí. (14.12.2015)

Nakonec trochu zklamání. Hádci hrajou dost zajímavě na to, aby drželi pozornost diváka i přes jisté nevěrohodnosti ve scénáři. Navíc je skoro každá dílčí scéna mizanscénicky nebo dialogem nějak pěkně vypointována a střih svižný, takže se na to fakt dobře dívá. Konec ale překvapí. Člověk by čekal ještě pár minut děje mezi předposlední a poslední scénou. Nevyzní to. Žádná jakože morální rezonance. Možná taky kvůli tomu, že už předtím, vlastně celou dobu, se tomu filmu nějak nechce do hloubky. Fórky sice dobrý, ale narušujou ten "vážný" modus vnímání, který by měl být pro poslední scénu nastaven. A především, Užovka se vždycky ze všeho tak nějak strašně jednoduše vykecá, ze všeho ho scénárista strašně bez námahy vytáhne, ve výsledku jsou na něj vlastně všichni strašně hodní. Ke konci jsem už ani nevěřil, že by se v tomhle světě mohlo komukoli něco zlýho stát, nebo že by se mohl aspoň s někým opravdu pohádat a rozkmotřit se. Co je to opravdové zlo v tomhle filmu? Dyť je vlastně všecko docela v klidu. Problémem jsou jen drogy (nikoli lidi, kteří je berou nebo prodávají) a autonehody. A ještě blbý líný ženský vlastně. Nebo to mělo snad být o tom, že za všechno v základu může ten dederón (zběhlý otec)? Já ti nevim... (24.08.2016)