Daredevil

Seriál nabušený skvělou akcí (ani Scott Adkins by se nemusel stydět za zdejší výkony), hodně krvavými scénami a celkově temnějším pojetím, než jsme u Marvelu zvyklí. Takhle nějak bych si představoval třeba Punishera. Obsazení hlavních hrdinů se taky skvěle vydařilo a dokonce i W. Fisk má zatím nepřekonatelnou podobu. 1. série je našláplá od prvního dílu a graduje skvělým finále. Prostě PECKA 100% :) (20.05.2015)

Daredevil je skvělý z několika důvodů. Prvním z nich je rozhodně to, že v tom samém New Yorku, kde sídlí nablýskaný Stark Tower a v tom samém světě, kde se prohání parta nadlidí a v tom samém vesmíru, kde je sedm (nebo kolik galaxií) existuje ještě další tvář města New York. Je plné spekulantů, kteří vydělávají na tom, že po bitkách Avengers zbývají v ulicích trosky z domů, které je potřeba opravit, dodat beton, cihly - zkrátka spekulovat. Do tohoto světa přichází životem zakoušený slepec, který nebojuje s galaktickými zjevy nebo superzbraněmi, ale "nechce zklamat svoje město". Dělá to vlastně líp než takový Arrow. A nakonec má Daredevil jeden velký trumf - Vanessu. Samotný seriál je na 4, ale něco tak fascinujícího jako vztah Wilsona Fiska s charismatickou, inteligentní a nádhernou galeristkou jejího formátu - jak mu narušuje rituály, činí jeho pustý, temný život plnější - nemá obdoby a je to velká síla. Herecky vytříbená záležitost, která si zaslouží více než tři řádky. (24.05.2015)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Nečekaně opravdu kvalitně natočená krimi marvelovka zasazená do špinavého a krvavého podsvětí a úplně odlišný styl, než doposud komiksárny od Marvelu přinášely. Ačkoli mi tohle pomalé a temné tempo, charakteristické spíše pro DC komiksy, sedí méně, než oddychový, barevný až lehce komediální Marvel, Daredevil mě chytl a nepustil až do konce, byť nedostatky určitě má a těch 90% mi přijde opravdu přestřelených. Tempo je i na těch 13 epizod dost pomalé a příběh není natolik výživný, aby spolehlivě vydal na takřka 13 hodin stopáže. Obrovská péče je věnována na podrobné vykreslení hlavního záporáka, Fisk má opravdu charisma a člověk je často na vážkách, zda mu má fandit či nikoli. Epizody jsou protkány mnoha flashbacky a to jak ze života hlavní trojky, tak ze života Fiska. To všechno je fajn, ale přibližně v polovině série děj dost stagnuje a rozjíždí se až se závěrečnými díly a tudíž nemůžu říct, že bych se po celou dobu 100% bavil. Na druhou stranu potěší fakt, že je první série uspokojivě uzavřená a nekončí žádným trapným cliffhangerem, byť nějaká ta dvířka si samozřejmě otevřená nechává a nemůžu říct, že bych se na pokračování netěšil. Hodnocení série: 4/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Trochu jiná série. Akčnější, dynamičtější a taky roztříštěnější co do dějových linek. První čtveřice epizod s Punisherem v čele je na jasné pětihvězdí. John Bernthal a jeho sugestivní fyzické herectví téhle sérii kraluje. Po objevení Elektry už nadšení trochu opadá a zápletka okolo ninjů, byť taková tradičně solidní, už není však pro diváka tak osobní, jako Punisherovo utrpení. To ale vyvažuje parádní bojová choreografie, nekompromisní rating a vpravdě bezchybná režie jednotlivých scén a dialogů. Další řadu určitě nevynechám, jen příště prosím už bez těch ninjů. Hodnocení série: 4/5 --- TŘETÍ SÉRIE --- Říká se, že superhero film je tak dobrý, jako jeho záporák a tady to teda rozhodně platí. Fisk je tentokrát vyloženě emocionálně démonický - takhle hmatatelný strach ze záporáka a depresi z naprosto bezvýchodné situace, ve které se hlavní postavy nachází, jsem u marvelovky ještě nikdy necítil. A není to jen Fisk, ale třeba i sympaťák zvláštní agent Nadeem nebo pošahaný psychopat Dex. I přes pomalejší tempo je napětí parádně budované a příběh dostatečně bohatý, takže oproti dalším defenders hrdinům Daredevil ani na chvilku nenudí. Aby ne, když mj. obsahuje i jedny z nejlepších bojových one-shot scén ever. Hodnocení série: 5/5 (04.07.2015)

Další šmakózní balíček od Netflixu, který mě ušetřil každotýdenního hryzání nehtů a netrpělivého žmoulání upoceného sáčku. Tím sáčkem myslím svá varlata, jenom pro pořádek. Samozřejmě to má své mouchy. Kupříkladu ufňukaná slečna Karen a lehce teatrální pan Kingpin. Rovněž krutopřísnost soubojů utrpěla po kulervoucí jednozáběrové řezanici oldboyovského rázu (s01e02) znatelný pokles do vod zkurveného průměru. Takový je ale život - ne každá kuřba končí výstřikem a ne každé hovno jde dobře ven. Po bryskní výměně čirých okulárů za ty růžové to však vidím tak, že nový Daredevil je jakýmsi prvním oficiálním mezníkem mezi superhrdinštinou pro slaboduchou omladinu a superhrdinštinou pro lidi, co mají rádi krev, šukání a středně sprostá slova. Krví se tu totiž šplouchá, až mému vnitřnímu Patricku Batemanovi modrají varlat, postavy jsou rozehrané do řádné hloubky, příběh je více než nosný a celé je to zabalené do vyžehleného fráčku precizního vizuálu. Plus fakt, že jsem celou první sérii (cca 13 hodin) sjel za necelé tři dny už něčemu napovídá. PS: Z komiksů mám o Daredevilovi přečtený snad jen Zmrtvýchvstání od Franka Millera a jednu dvoustránkovou konfrotaci s Punisherem od Gartha Ennise. Docela mě to i mrzí, neboť předražená série Muž beze strachu mě už dlouho kurevsky rajcuje. (15.04.2015)