Klajnik

Tenhle film film bude fungovat na ty, kteří mají ten správný vztah k tomuto prostředí, případně typu chlapáckých lidí v tomto prostředí. Ostatní si tam toho moc nenajdou. Je to pomalé a plytké. Drama a vztahy uvnitř jedné rozhádané arizonské rodiny se pořádně nerozpitvá, ale divák skrze herectví pochopí, kdo je s kým v jakém vztahu. To je sice hezké, ale nic moc z toho. ___Já mám velmi rád Peckinpahovu Divokou Bandu, Pata Garretta a Billyho Kida i Železný Kříž a Baladu taky můžu. Útěk a Strašáci mi nejsou dost dobrými filmy a Hlavu Alfreda Garcii a Konvoj fakt rád nemám. Junior Bonner je jim nejpodobnější. Je to utahané, nejde to dost do hlubky a spíš to působí, že se režisér rochní v nějaké poetice nebo zasazení, aniž by měl co říci.

Hloupý a přizdisráčký český film, který jednak dramaticky nefunguje a druhak je mi protivný svým provedením i vyzněním. Nevím, jestli nebyl napsán dobrý scénář anebo jestli původně tomu tak bylo, avšak byl také tolikrát přepsán a upraven, až se vlastně rozmělnil a rozsypal do stavu, který je nabízem divákům jako něco, co si zaslouží jejich pozornost. Nejzajímavější je, jak je k celé látce přistoupeno a co z toho vylezlo... Film je inspirován příběhem ženy, která ze sebe dělala obět gulagu z podmětu vidiny finančního obohacení, k němuž ale po odhalení nedošlo, avšak zde je přetransformován do příběhu ženy, která lži šířila z dobrých důvodů (prý aby se nezapomnělo), ale finanční reparaci dostala a novinářka z Reflexu, která její blamáž odhalila, to po odhalení rovněž zamlčela, protože uznala, že toto pochybné jednání reálně má pozitivní dopad (úhel konsekvenciální etiky). Tím je vytvářen obraz nedůvěryhodné novinařině, čož je zvláštní perspektiva od ČT. Protože mám ponětí o tom, jak novinařina funguje a v jakém je novinařina stavu, tak nehodlám přistoupit na to, že by jí to prošlo - že by po tom nikdo neskočil, že by všichni kryly její lži, že by novinářka, která to vyšetřila a zamlčela nedostala padáka. Navíc se mi těžko věří v dobré altruistické úmysly báby-protagonistky, když ji hraje Bohdalová (dovolte mi si odplivout). Mám ale rád momenty, když se stírají hranice mezi postavou a hercem. Jiřinka zde totiž pronese: “Lepší vyžraná kurva než mrtvý hrdina.” To se mi zdá být jejím životním mottem. Její 93 let a na začátku její postava pronese: "Ještě dnes když vidím díru v zemi, rozklepou se mi kolena," čímž Jiřinka skrze postavu vysvětluje, proč se ještě neuráčila padnout do hrobu. Krom toho je zde taková vztahová linka mezi matkou a dcerou, která je velmi plytká a dramaticky nefunkční.

Trapná slátanina, která se snaží být hrozně cool akční laskominou, ale vůbec to nefunguje. Tvůrce chtěl natočit videogame-like vybíječku o klukovi, který je takovým instrumentem na zabíjení, že je schopen se probojovat zástupy nepřátel a sejmout autoritáře. Odehrává se to v jakési neurčité totalitě, jejíž ozbrojené složky připomínaj spíš Kazmovo bodyguardy. Celé je to hrozně naivní, nevěrohodné, vyumělkované, plytké a pseudostylové. V tomhle duchu se tedy nenese jen scénář, nýbrž i ta akce: Jde příliš vidět, že boje jsou nacvičené tanečky, kde postavy efektně hopsaj, dělaj přemety a otočky, že to nepřátelům s útočnými puškami znemožňuje je zastřelit. Mně to ovšem přišlo pozérské a trapné. Jsem fanda akčního žánru, ale tohle je zhruba na úrovni Kate, takže pochcat.