Jessica Jones

Netflix strikes agein. Spojení s Marvelem mu sedí, Daredevil mohl být jen samostatnou episodou kvality, Jessica ale ukazuje, že tomu tak není, navíc se snaží jít na to trochu jinak, například tvůrci pochopily, že akce, kde jsou někteří účastníci nadlidsky silní, se velmi, velmi snadno dokáže změnit ve frašku, proto s akcí šetří a místo toho se mnohem víc snaží házet na obrazovku detektivní prvky a snaží se o jakýsi komiks-noir a hle, daří se. Skvělé jsou postavy, které víc než záchrana světa a nedostatek hrdinských činů sžírá chlast, psychická traumata, drogy a případně kretenózní stalkeři, co dokáží slovem donutit kohokoliv k čemukoliv, což možná mohlo být více zábavně a zmagořivně využito (charisma a temnost páně Kingpina ovšem nepřekonána) a konec konců i většina vedlejších postav je dobře zahraných a nikdo není normální. Chyby? Pár jich je, možná by tempu pomohlo, kdyby to bylo o dva díly kratší a v některých momentech je děj moc překombinovaný a neustálé lapání Kilgravea působí místy i trošku směšně, stále je to ale velmi dobrá záležitost a díky velké přítomnosti Lukea Cage se o to víc těším na Defenders. A tři stupně lepší, než cokoliv seriálového od DC. (28.11.2015)

Líbí se mi, že Jessica Jones nedá divákovi na začátku nic zadarmo. První díl je nepřehledný, se spoustou informací, které začnou dávát smysl až později. Zároveň jde o změnu paradigmatu v pojetí superhrdiny - Jessica Jones a Luke Cage se neschovávají za barevné pláště a rádoby-cool aliasy, naopak se na celé to komiksové paradigma dívají s nadhledem ("Kdo kruci pojmenuje sám sebe Killgrave? Proč ne třeba Zdechlá mršina?"). Je příznačné, že revize superhrdinského žánru přichází zespodu - ze seriálového média a od hrdinů, kteří nejsou polobohy. Koneckonců hlavní padouch není ve výsledku ničím, než zvláštní schopností obdarovaným sociopatem, který netouží kontrolovat svět, ale ovládat jen jednu konkrétní ženu, na kterou je fixovaný. Jenom dvě věci mi na seriálu vadily - jednak zaměření na Kilgravea (Tennant je v roli brilantní, ale děj byl díky němu až moc natahovaný) a jednak ta hrozná generická "jakože-jazzová" hudba, která se vynořila ze stejně generických televizních produkcí devadesátých let. (10.01.2016)

Jak tu někdo poznamenal, hrozně se to táhne. Už ho máme, zase ne, už zas jo a pak zas nic. Hlavní hrdinka je zastydlá grungeová puberťačka s iksovkama a v křiváku, která má špatné svědomí. Takže hrozně pije, chodí doma takříkaje ve slipech a nátělníku a trousí kolem sebe drobky. Taky se tam dost souloží, na dětský seriál hrozně naostro, totiž hejbe se deka a myslím, že jsem zahlídl stehno. Ale to bylo asi při tom chození ve slipech. Vždycky mě fascinuje, jak se na tyhle věci dbá, a pak se tam strkají ruce do mixéru, jako by se nechumelilo. Zkrátka drsná noir škola podle návodu z Bravíčka. Na druhou stranu se na to pěkně kouká, protože jakožekomiksová kamera se záběry z podivných úhlů a většinou zpoza něčeho, přebarvená a doprovázená tou správnou hudbou tomu dává zajímavou atmosféru, která přebije i nevyváženost násilnických schopností hlavní hrdinky (a nejen jich, je tajemná jak třináctka, která ráno zjistila, že už není, co bývala, a hodlá svoje tajemství řádně prodat). Atakdáleatakpodobně, vlastně jsem chtěl tenhle komentář napsat takhle: „Dobrý den, prosím vás, nemáte špunty do uší?“. 2¾. (12.02.2016)

Snaha o dospělý, feministický, noirový, revizionistický a brutální Marvel seriál od scénáristky Twilightu. Tedy feminismus zaměněn za male-bashing, noirová slupka je definitivně odkopnuta někdy po třetím dílu, po kterém zbude jen ospalá hrdinka, co má problém s chlastem a přes veškerou snahu je zachováno celkem tradiční vyprávění se všemi náhodami, malosvětem a faktem, že se všichni navzájem tak nějak přitahujou. Za nohy nad vodou to drží jen slušný záporák, jehož osvěžující nihilismus vždy ve správný čas zabrání zaklimbat. Mě asi fakt iritovala nejvíce ta noir póza, která má slušný výchozí bod (tedy netypicky ženskou protagonistku v mužském světě), ale jako její první parametr je nám představena její nadlidská síla, která jí vlastně onu práci umožňuje dělat (kdyby jí neměla, je Jessica Jones na pracáku). Navíc ty srandovní pravidla, kdy krev a končetiny lítají vzduchem, chlastá se tam jak duha, nicméně pořádně zaklít, natož se odhalit před kamerou přeci nelze, tak nějak k požáru celé iluze dodávají na oleji. (28.02.2016)

Z mého pohledu zatím nejlepší komiksový seriál. Nechává za sebou dokonce i oslavovaného Daredevila. Dokonalý noir, který se přehrabuje základními atributy žánru a upravuje si je k obrazu svému. Temný, depresivní, pesimistický, jen místo cynického drsňáka s cigaretou je tu cynická drsná holka s flaškou, a místo bezcitné manipulátorky, bezcitný manipulátor. Seriál občas trýznivě pomalý, umožnující pořádně se vyráchat v té ponuré atmosféře, navíc komiksově nečekaně střídmý, se superschopnostmi spíše jako kořením než stavebním prvkem. Vystavěný na dospělých a v dnešním světě aktuálních tématech manipulace, zneužívání a psychického znásilňování, navíc bez potřeby cpát sem nekonečné souboje kostýmovaných pozérů. Boj za záchranu planety před megalomanským pánem zla tu nahrazuje mnohem působivější boj s vnitřními démony, traumaty minulostí a padouchem, který je děsivý, aniž by k tomu potřeboval atomovku. Krysten Ritter je navíc se svým minimalistickým herectvím dokonalým ztělesněním Jessicy, stejně jako je David Tennant dokonalý coby její protihráč Kilgrave, děsivé monstrum ukryté pod zdánlivě nenápadnou maskou. Bravo! Tohle bude v mých očích velmi těžké překonat. (17.05.2019)