Jessica Jones

Latka bola Daredevilom možno nastavená až príliš vysoko. Jessica Jones je stále o úroveň vyššie ako ostatné doterajšie Marvelovské seriály (Agents of S.H.I.E.L.D., Agent Carter ...), ale v porovnaní s tým čo Netflix predviedol s Daredevilom je ich ďalší zárez do Marvel univerza predsa len sklamaním. Jessica Jones by chcela byť ako Daredevil, temná, jemne noir, napätá, ale na rozdiel od Daredevila nie je tak dobre napísaná. Hlavná hrdinka nemá toľko charizmy a skôr než by bola komplexnou postavou svoje konanie mení v závislosti od toho ako si to vyžaduje momentálne scenár, nemá natoľko charizmatické vedľajšie postavy s ktorými by chcel divák tráviť tých takmer trinásť hodín a náznaky atmosféry je badať iba v niektorých scénkach než by sa niesla celým seriálom. Mnoho načrtnutých tém nerozvádza a miesto toho sa sústredí na neraz zbytočné vedľajšie línie ktoré nikam nevedú a to ma za následok, že vo viacerých epizódach je tej vaty viac ako by bolo vhodné a celý seriál skôr než by sa hýbal vpred prešľapuje na mieste. Jessica Jones by chcela byť vážna, temná, prepracovaná, ale darí sa jej to iba tak z polovice, druhú polovicu vypĺňajú skôr nijako výrazné prvky, pre ktoré je tých trinásť epizód jednoducho priveľa. Na to, že to napísala scenáristka Twilightu asi okay, ale po vynikajúcom Daredevil predsa len značné schladenie očakávaní od budúcich marvel seriálov od Netflixu. CELKOVO: 3* (6/10) (04.12.2015)

Největším kladem je bezpochyby to, že se Jessica Jones veze na stejně temné noir vlně jako Daredevil, to jest opět žádné veselé barvičky, bezbolestné souboje nebo striktně černobílé charaktery, díky čemuž jsem neměla nejmenší problém uvěřit, že hlavní hrdinka obývá stejný vesmír (a město) jako slepý právník Matt. Jessica sama je sice dost nabručená mladá žena, ale určité charisma má (i když zase ne takové, abych chápala Kilgraveovu posedlost) a já si ji postupem času celkem i oblíbila, stejně jako její slavnou kamarádku nebo přítele Luka Cage (jsem zvědavá na jeho seriál). David Tennant je v roli Kilgravea výborný, ale já mám s jeho postavou pár problémů. Jeho excentričnost působí v civilně stylizovaném komiksovém světě tak trochu jako pěst na oko, ale co mi vadí především je jeho motivace, která z něj nedělá nic víc než jen extrémně nebezpečného úchyláčka, bez jakékoliv vize. Ve chvílích, kdy chladnokrevně manipuluje s lidmi a nechává je umírat obzvlášť krutými způsoby, je jako záporák skvělý a mrazivý, jenže pak se v rozhovorech s Jessicou chová jako zhrzený zamilovaný idiot. A někdy bohužel i hloupě, což jde na vrub největší slabině celého seriálu a tou je scénář. Co je platné, že nechybí atmosféra i povedené jednotlivé scény, když je děj hodně přeplácaný a překombinovaný, postavy se často chovají nelogicky a spousta situací se dá odhadnout předem. Netvrdím, že jsem se v průběhu sledování nudila, naopak mi jednotlivé díly uběhly poměrně rychle a docela bych se do seriálu zas ráda vrátila, jen stačí vyhodit scénáristku (Twilight jsem neviděla, ale stejně tu volbu nechápu), najmout někoho schopnějšího a bude to fajn. (28.12.2015)

Jak tu někdo poznamenal, hrozně se to táhne. Už ho máme, zase ne, už zas jo a pak zas nic. Hlavní hrdinka je zastydlá grungeová puberťačka s iksovkama a v křiváku, která má špatné svědomí. Takže hrozně pije, chodí doma takříkaje ve slipech a nátělníku a trousí kolem sebe drobky. Taky se tam dost souloží, na dětský seriál hrozně naostro, totiž hejbe se deka a myslím, že jsem zahlídl stehno. Ale to bylo asi při tom chození ve slipech. Vždycky mě fascinuje, jak se na tyhle věci dbá, a pak se tam strkají ruce do mixéru, jako by se nechumelilo. Zkrátka drsná noir škola podle návodu z Bravíčka. Na druhou stranu se na to pěkně kouká, protože jakožekomiksová kamera se záběry z podivných úhlů a většinou zpoza něčeho, přebarvená a doprovázená tou správnou hudbou tomu dává zajímavou atmosféru, která přebije i nevyváženost násilnických schopností hlavní hrdinky (a nejen jich, je tajemná jak třináctka, která ráno zjistila, že už není, co bývala, a hodlá svoje tajemství řádně prodat). Atakdáleatakpodobně, vlastně jsem chtěl tenhle komentář napsat takhle: „Dobrý den, prosím vás, nemáte špunty do uší?“. 2¾. (12.02.2016)

Jessica Jones dělala všechno, co mohla, aby nesklouzla do průměru, ale bohužel přesně tam skončila. Nešetří temnými a realistickými odstíny stalkingu a vztahu, kde jeden druhého zneužívá a ještě si namlouvá, že svoji oběť miluje. Nešetří nadávkami. Nešetří proříznutými hrdly, kulkami a cákanci krve. Co je to ale platné, když Melissa Rosenberg nemá schopnost gradovat tempo nebo pořádně vyprávět několik příběhů najednou. Materiál, která napsala, se snažil být zralý, ale v mnoha směrech výsledek odpovídá tomu, co by na podobný námět napsala adolescentka. Hlavní hrdinka je hezká žena a proto ji miluje hned několik mužských postav. Většinu doby se ovšem chová jako babochlap a disponuje jenom mužskou silou, ne ženskou - což je přesně prototyp toho, jak "silnou ženu" píšou průměrní mužští scénáristé. A SPOILER největší zklamání a důkaz nezralosti je fakt, že v jádru se jedná jenom o příběh Jessičiny pomsty. Bohužel ale nemáme důvod jí tu pomstu přát, protože často připomíná spíš vzteklou fúrii, která si jde fanaticky za svým bez ohledu na škody. O co lepší by bylo, kdyby Jessica našla mír sama se sebou a obětovala svoji pomstu a Kilgrave místo zlomeného vazu skončil s trochou lidskosti. Co se týče hlavního záporáka Kilgrava, zamrzelo mě, jak snadno by mohl být zajímavější postavou než jenom sociopat, který má Jessicu jako svoji waifu, navíc s tak šikovným představitelem, jako je Tennant, a jak snadno (a v jak ploché scéně) se tvůrci záporáka s takovými příběhovými možnostmi zbavili. Jessica Jones zkrátka na Daredevila nemá, i proto, že Daredevil je plnokrevný hrdina příběhu, ne někdo, kdo se za každou cenu snaží stavět do antihrdinské pozice. (16.12.2015)

- Look, I'm not gonna talk about my shitty story because there's always someone who's had it worse, someone's life who is ruined worse. - It's not a competition. Ač filmový noir a hard-boilovky obecně můžu, je imho dost nepopiratelné, že co se zahlcenosti narativními/charakterovými klišé a tropy týče, hůř na tom bývají už jen romantické komedie. Nejspíš právě proto Jessicu Jones (především v první polovině) tolik žeru: ona totiž bere typickou podobu noirových postav a skloubením s tématem psychologického traumatu jim dodává nebývalou hloubku a obsah, což je nejvíc vidět právě na ústřední postavě. Jessica je otravná, cynická, uchlastaná, odtažitá, zahořklá a neochotná chovat se s tou nejzákladnější mírou slušnosti i ke svým nejbližším – jinými slovy přiznaná a nepokrytá kráva, rovněž známá jako každý protagonista noirovek evar. Novinka je, že Jessica nejenom má ke krávovitosti (ač je k ní zjevně náchylná od dětství) legitimní důvod, ale tenhle důvod na rozdíl od klasických noirovek nepůsobí jako letmý náčrt z nutnosti, který je okamžitě odsunut do pozadí a jehož vliv na děj je přinejlepším minimální a skoro nikdy neobehraný. Dopady traumatu jsou tu naopak detailně rozebrány jak s ohledem na hlavní hrdinku, tak i na lidi okolo ní. Osvěžující taky je, že tímhle laděním se Jessica vymyká doznívajícímu trendu nesnesitelně kůl tomboyů, jelikož když už nic jiného, její vady a problémy jsou přinejmenším explicitně pojmenovány a glosovány, nikoli podávány jako rádoby unikátní a mentálně zdravý způsob, jak vyvstat nad šedý průměr. A jako přidaný bonus, superschopnosti hrdinů jsou zde vzhledem k charakterovému pojetí seriálu v podstatě irelevantní, takže pokud má někdo chuť narvat z té přehršle marvelovek, které jsou všechny jak přes kopírák, hlavu do drtiče na odpadky, tohle je dobrý kompromis. (13.11.2017)