Neutečieš

Překvapivě skvělá věc, která mě strašně bavila. A to především díky naprosto geniálnímu soundtracku - muzika u tohoto filmu od Disasterpeace je virtuózní libovka, která celý film pozvedá na jiný level. Kvalitní obsazení, kamera a scénář se postarají o zbytek. Film nejde cestou klasických lekaček, postupného vyvražďování nebo hektolitrů krve - mnohem spíše buduje po celou dobu vynikající atmosféru, notně podpořenou skvěle zvolenými lokacemi pochmurného Detroitu (och, poté, co se z tohoto bývalého centra automobilového průmyslu stalo město duchů, má zřejmě ještě na dlouho o zájem filmařů postaráno, viz třeba Jarmuschův poslední film PŘEŽIJÍ JEN MILENCI, natáčený tamtéž). Pokud mám něco na dobrých hororech rád, pak je to jejich schopnost dosazovat důvěrně známé věci do jiného kontextu, a vytvářet tím v člověku pocit strachu - nikdy bych třeba nevěřil, že se můžu bát toho, když proti mně pomalu jde v ústrety nahatá ženská. A voilà, vážně to funguje :-) (A což teprve nahatý chlap na střeše! Ještě teď mi běhá mráz po zádech, brr). Závěrečná sekvence u bazénu sice trochu stáhne dojem dolů, ale při finálním vyústění je vše zapomenuto - tenhle film se prostě povedl. (Nejen) fandům hororů vřele doporučuji. UPDATE: 16. 01. 2017 - Na druhé zhlédnutí mě to sice už tak nebavilo, ale i tak jsem si to celkem užil. A hlavou se mi honily různé otázky - mrzí mě, že ve filmu není například řečeno, kde se "prokletí" vzalo (kdo byl tím zcela prvním) a zda se ho lze zbavit pouze "dobrovolným" sexem, nebo i znásilněním. Každopádně soundtrack je prostě velká libovka a už kvůli němu bych tenhle film vzal kdykoli na milost. (07.04.2015)

Sympatický hororový hipster, který funguje docela dobře jako "coming of age" story o nejistotě, hůř už jako žánrovka. Ty pokusy o útoky nalíčených bubáků jsou debilní a celé to srážejí. Mitchell má sice cit pro vizuály, ale nejlíp funguje výprava (Detroit again), co se práce s napětím a prostorem týče, není to zvlášť vynalézavé (třeba scéna na kolečkové židli je vysloveně amatérská). Hodnotím snahu o aktualizaci a přesah, ale výsledek je jen lehce nadprůměrný, (25.07.2014)

Duchařská historka o tom, jak se stát děvkou. Obecně duchařiny moc nemusím, jelikož většina je jich trapných a nestrašidelných. Tento snímek má ale vydařenou atmosféru, které pomáhají kamera a hudba (snad i proto, že jsou v ní slyšet všechny báječné italské horrorové soundtracky). Děsivý ne, ale zvláštně zneklidňující. Původně jsem uvažoval o 3*, jenže bazénová scéna mé hodnocení zvedla. Škoda jen hloupého useknutého konce. Tvůrci očividně nevěděli, jak dál, a tak se z toho vyvlékli. p.s. jde asi spíše o démona, jelikož duchové většinou nerozbíjejí okna kamenem....ale to nevadí... (14.05.2015)

A mně se to zase naopak celkem zamlouvalo. Pravdou však stále zůstává, že se s daným tématem mohli tvůrci vyblbnout daleko více. Nicméně, stále zůstává alespoň ten cool nápad, že je vám něco děsně pomalého stále v patách a chce vás zlikvidovat. Předávat si bubáka pářením se, je rozhodně o moc děsivější, než třebas takové HIV, které již má dnes skoro každý a není to už vůbec žádné terno. Fajn nápad na protisexovou kampaň. Trošku více mi sledování znepříjemňovala ošklivost snad všech zúčastněných. Dále mě malinko zaskočilo, že hlavní hrdinku pronásledovaly i ženy, když jsem viděl, jak se na jejím kamarádovi vyřádila jeho vlastní matka, tak si dost dobře nedovedu představit, jak by mělo probíhat páření, když by se sešly dvě frndulíny. Jinak je filmík fajn. Má hrozně pěknou a gradující hudbu a spousty napínavých pasáží. Bylo to skoro na 4 kousky. (27.12.2015)

Mohu potvrdit, že tohle je určitě podle skutečné události! Mně se taky kdysi po jedné speleologické expedici objevila na žaludu taková divná žlutá vyrážka a pronásledovala mě na každém kroku, ať jsem se poděl kamkoliv. Snažil jsem se jí předat někomu jinému, co to jen šlo, ale výsledkem mého snažení bylo jen to, že jí chytlo i pár tehdejších figurantek a ta moje akorát začala víc hnisat. Taky jsem neutekl. Nakonec jsem na ní musel vzít pájku a drobní hlodavci mě teď milují pro mou anatomickou anomálnost. No, mám tedy mnohem raději závislé horory než ty nezávislé. Tohle „Pronásledování Informačními Technologiemi“ bylo místy dost divné až otravné, hrají v tom škaredí herci a jeho cílové publikum evidentně tvoří zdejší artoví panicové, jejichž životní náplň tvoří kromě rádoby fundovaného žvanění o filmech, vymačkávání beďarů a vyčesávání lupů z mastné kštice ještě marné pokusy neumětelsky ošukat tu odpudivou blondýnu z protějšího vchodu. A ti, co tu jásají nad originalitou příběhu, jsou patrně výhradními čtenáři Heryho Potrata, a tak je zřejmé, že jim nejlepší česká sci-fi novela všech dob, „Házím ti laso, kamaráde“ od Josefa Pecinovského z roku 1989, mohla velmi snadno uniknout. Holt pan Mičl asi bude nějaký americký KaďAK, který také trapně vykrádá, co může. (12.05.2015)