Réžia:
Guy RitchieKamera:
John MathiesonHudba:
Daniel PembertonHrajú:
Charlie Hunnam, Jude Law, Àstrid Bergès-Frisbey, Djimon Hounsou, Eric Bana, Annabelle Wallis, Hermione Corfield, Katie McGrath, David Beckham (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Keď mladému Artušovi (Ch. Hunnam) zavraždia otca, vlády a anglickej koruny sa ujme jeho strýko (J. Law). Artuš príde o detstvo i vlastnú identitu, až kým nenarazí na čarovný meč Excalibur. V okamihu, keď ho ako vyvolený vytiahne zo skaly, obráti sa mu život hore nohami. Donútený uznať svoju pravú identitu (následník trónu), musí začať bojovať nielen za seba... (Continental film)
(viac)Recenzie (1 209)
Hrej si, tu máš 175 mega! A Guy Ritchie si hrál. Ráj audiovizuálního hédonika. Před pětatřiceti lety sral Boorman bájeznalé konzervy Orffem, dvoubřitými sekerami a mocnou píchačkou v brnění. Dneska sere jejich další generaci Ritchie svým pojetím post-moderní fantasy (už jen ty kostýmy či způsob mluvy) za asistence vražedného editingu, bezskurpulozního a megalomanského CGI, naprosté rezignace na formální standardy "velké slavné báje" a předkládá zkoksovanou jízdu, kde anything goes a až na vzácné okamžiky nedává moc času přemýšlet nad tím, proč se vlastně děje, co se děje. Chytře například prostřihává prology k jednotlivým scénám s oněmi scénami ("We'll take him to the Dark Land." "No way!" - "Welcome to the Dark Land."), takže se povětšinou nehoupeme na obvyklé loďce relax-akce-relax-akce, ale neustále jedeme shikanzenem až do Gods of War cíle. Perfektně přihrává soundtrack, největší jízda od Mad Maxe, který občas vezme plně otěže nad celým zážitkem a nejeden jogger, který si jej namydlí do sluchátek, si roztrhá vazy. A do toho se nám zde Artuš prohání ve zrychlených záběrech, ze kterých jsou vystříhávány frejmy, postavy mají na tělech Aronofského first-person steadycam, zpomaluje se, zastavuje, najíždí se s kamerou jak o život, panoramata, makra, mikra, malá fatra, velká fatra, zkrátka to chceš. Škoda, že to na sebe nevydělá, protože tohle není film, u kterého si odpočinete. PS: Montáž dospívání protagonisty prosím nominovat na Nobelovu cenu za střih. ()
Dávám Artušovi pěkných 70 %. Je mi trochu líto, že to tenhle film od kritiků schytal podobně jako loni Warcraft. Přitom se jedná o solidní akční fantasy s rozumným využitím CGI (vyjma konce, kde už je těch triků skutečně trochu moc). Film samotný i dialogy dobře odsýpají. V tomhle smyslu bych vytknula hlavně to, že umírat Artušovi rodiče jsme viděli umírat únavně často. Hunnam je dobrý Artuš, ale zkrátka se charismatem na plátně nevyrovná představitelům svého otce (Eric Bana) a strýce (Jude Law). Vortigern je dobrý záporák, snad jenom šlo trochu prohloubit tragičnost té postavy a téma oběti, z toho by snad divákům letních blockbusterů neexplodoval mozek. Suma sumárum se jedná o solidní volné zpracování artušovské legendy. ()
A opět další CGI galimatyáš, který nejen že je z mého pohledu absolutně vizuálně nezajímavý, navíc vsunul Hunnama (který obecně hrát umí) do podivně toporné a přehrávající role, která neustále jen slovně někoho opravuje, zastavuje, případně na něj machruje. V souznění s tím pak funguje i samotná střihová skladba, která je sice chvílemi trochu cool, ale na většině míst funguje jen jako nudně doslovný sidekick Hunnamových promluv (stalo se tohle, ale vlastně dřív se stalo ještě tohle - Hunnam to říká a o pár vteřin později se nám to celé zopakuje ještě obrazově, proč neustále obojí?). V zaujetí nudy mě tak potěšilo akorát Beckhamovo cameo a přítomnost zde nevýrazné Àstrid Bergès-Frisbey. Já mám ty střihové války Ritchie vs. Boyle opravdu rád. Fakt. Jen tohle byla fakt pitomost. 4/10 ()
Pusťte si k tělu nějakou tu čarodějku, mága nebo druidy a s normálním životem se můžete rozloučit. Po pár houbičkách, podezřelém nápoji nebo prapodivně vyhlížejících bylinkách začnete vidět věci! Třeba kung-fu školu v Anglii 6. století nebo olbřímí slony, hady a netopýry! Zkrátka: hodně nepovedený trip! _______ To je tak naspeedovaný film! Artuš jím prochází ve skocích, které se liší tempem. Zběsile přeskakuje časové roviny, motá realitu s představami každým záběrem, aby se pak zklidnil a přátelsky hovořil s kamarády u ohně. Řekla bych mu: "Už to neber, kámo!"_____ Oceňuji vizuální originalitu i střihačskou sebejistotu, až drzost s jakou dovede zkracovat scény. Přestože jsou zuřivě divoké, dávají smysl. ____ Ale pro mě to bylo zbytečně rychlé, právě tou šílenou jízdou se až moc opájející. Chyběla mi zamyšlenější atmosféra a příběh kolem mě jen prosvištěl. ()
Tak a už ho mám medzi top filmami roka. Ohromná zábava, veľmi sympatické postavy (sorry, Jude, tá tvoja nie), HNV ako z Princezny nevěsty... Chcem od Ritchieho viac takýchto fantasy filmov. (Cinema City Aupark - 22.5.2017, Cinema City Eurovea - 5.6.2017) ()
A o co, že to v Engelandu tenkrát takhle nevypadalo a že ti lidi tam tenkrát takhle nemluvili...? Ano, máme tu další z řady historických filmů, kde se postavy chovají naprosto současně (už jsem jen čekal, kdy vytáhne Art (ano, tady se i krátké jméno Artuš familiérsky zkracuje, aby to bylo husto-kruto-přísný, ehm) ajfoun a cvakne si selfíčko) a i tady to vypadá a zní naprosto kreténsky. Lawovi jsem nevěřil jedinej křivej pohled, Bana byl nějakej votrávenej a Charlie? Hele, mám tě rád, chlape, v SoA jsi byl skvělej, ale, himbajs šůviks, takhle ne... Jako letní brainwash budiž, ovšem tohle legendární téma si žádá serióznější uchopení, páč Guy Ritchie si možná přestal hrát (na Tarantina), ale dospět odmítá... (Vzkaz pro "ty víš koho": pokud budeš dávat bedlivý pozor a zbytečně moc nemrkat, tak tam toho Beckhama zaregistruješ ;-). ()
Guláš ala "pejsek a kočička". Ale zdá sa, že mnohým až nezdravo zachutil. Guy Ritchie sa definitívne musel zblázniť. A to už ani nie je s Madonnou... (9.4.2018) ()
Jakmile se něco odehrává v minulosti, mám na film určitý nároky, co se týče věrnosti odrazu té doby. Kdyby to Richie dal jako fantasy ve fiktivním světě, byla by to prostě jenom taková vizuálně zajímavá blbárna. Jenže Artušova legenda má dost jasný časový zařazení někam do 200 let po pádu Římské říše. To byl chudej, ale jakože fakt chudej středověk, kde ani kralové nežili nějak okázale. Tohle je spíš něco jako blábolivá Hra o trůny. ()
Není to vůbec tak zlé, jak píší zahraniční recenze. Ritchie je mistr zkratky, jsou tam místa, kdy obraz se zvukem, střihem a hudbou jedou kupředu jak tank. Parádně natočen útěk z města. Největší mínus je ale nakonec v přístupnosti, Ritchie měl z Artuše udělat pořádné eRko, urvat se ze řetězu, takhle vystrkuje jen růžky. A člověk si chtě nechtě musí vzpomenout na Andersonovi Tři mušketýry, což je lichotivé tak napůl. ()
Tak tenhle Artuš alias princ Bajaja mě tedy silně zklamal. Moc testosteronu, moc magie, moc vynuceného humoru. V bojových scénách se řezali hlava nehlava a nakonec to stejně všechno oddřel meč. Typický Ritchieho režisérský rukopis u mě tentokrát nezabral. Viděno v 3D (povedeném!). ()
Ono jsou moje komentáře ve směs podobné ale hold když je film takový proč ne, tady se to dobře rozjíždělo ale sloni či netopýři dostaly málo prostoru a to si myslím je obrovská škoda, dlouho jsem přemýšlel nad hodnocením no nakonec nechám silnější 4 hvězdy, král Artuš se na roli výborně hodil a podívaná na něho byla super, hudba nezklamala konečný souboj ve filmu byl výborný hlavně zpomalené záběry povedené, celkově to působilo velmi dobře. ()
Snažím se vyhýbat filmům, které v názvu obsahují jména Artuš a Excalibur, protože mě tradičně zklamou, tentokrát jsem udělal výjimku a dobře mi tak. Snímek pro mě přestal být zajímavý ještě před titulky, když jsem zjistil, že byla Anglie rejdištěm gigaslonů a obranu Camelotu vedl v nepřítomnosti krále skutečný černý rytíř. Přestože jsem se díval až do konce, to znechucení z úvodu ve mně už nedokázalo nic přebít. ()
Podobně jako film s Clivem Owenem i tento Král Artuš měl se známou a mnou velmi oblíbenou legendou pramálo společného - jméno, Excalibur, Percival, náznak kulatého stolu.... Pro mě jsou všechny anebo téměř všechny filmy Guye Ritchieho tříhvězdičkové a nebude tomu jinak ani v tomto případě. Jeho styl mi příliš nesedí, občas se blýskne nějakým efektním záběrem, kreativním nápadem nebo vtipnou hláškou, ale tímto to končí. Hlavní nedostatek vždy tkví v chaotickém, zmateném a absolutně nedotaženém scénáři. U Artuše to plat dvojnásob, zejména druhá půlka mě už začínala nudit a přál jsem si, ať to hlavně rychle skončí. Chybělo tomu mnohé, v artušovské legendě se o Merlinovi nemůže jen kecat, ale musí být výrazně zapojen do děje, chybí tu femme fatale Morgana nebo Morgawsa - Ritchie se mohl inspirovat u seriálu a oslovit Evu Green, ta by ději dala patřičné grády, ve vší úctě k Astrid, nestačí, aby byla jedinou ženskou postavu ve filmu. A že nám chybí Lancelot a místo ostatních známých rytířů či postav sledujeme známé fotbalisty, to je pitomý mišmaš, který nefunguje. Kéž by se této bohaté látky chytnul nějaký top režisér, nevymýšlel žádné novoty, řídil se hlavní legendou, do níž by sem tam vložil nějaký svůj nápad či invenci a hlavně obsadil vhodnými herci, Artuš, Merlin, Guinevera, Lancelot, Morgana, Morgawsa a Percival musí diváka chytnout za srdce či jiný orgán a nebýt mu lhostejní anebo tam nebýt vůbec. ()
Hlučná legenda o Artušovi tak, jak by vám ji odvyprávěl fotbalový chuligán, s Ritchieho klasickým střihem, dialogy a hudbou. Na tradiční pojetí legendy zkoukněte Excalibur. Na Artuše jděte na pořádnou cool řežbu. ()
Guy Ritchie je zpět se vším, co na jeho filmech tolik obdivuji. Po zpackaném počinu "The Man from U.N.C.L.E." je King Arthur: Legend of the Sword skvěle vypadající a brilantně natočenou fantasy jízdou, u níž je zřejmá režisérova láska k jedné z nejznámějších legend Anglie. A i když je na první pohled zřejmé, že o realističtější podívanou zrovna nepůjde, stejně si budete užívat téměř každou vteřinu filmu, jelikož Guy Ritchie zde předvádí, že je opět ve výborné režisérské formě, pročež jeho fantasy interpretaci krále Artuše musíte prostě ocenit. Snad jediným "neduhem" filmu je jeho přepálená stopáž, která bohužel nabídne pár zbytečných a hluchých scén. Až na tento detail jsem tedy se snímkem King Arthur: Legend of the Sword navýsost spokojen. Jako akční a kamerově opojná fantasy jednohubka funguje přesně tak jak má. PS: Tak, Guy je zase zpátky v sedle, takže by bylo troufalé začít doufat v "The Real RocknRolla"? „I'm not getting drawn into this mess! There's an army of you, there's only one of me! I'll talk, I'm happy to talk. But there is NO WAY that I am fighting.“ ()
I málo bystrý divák nejspíš nabude při sledování filmu nejasného dojmu, že původní legenda o králi Artušovi asi vypráví trochu odlišný příběh. A bude mít recht. Ale koho by to u takovéhohle nabušeného šmrncovního sexy bijáku zajímalo? Prudil by snad někdo s Homérem nebo Hésiodem při comicsových Immortals? Leda nějaký zapšklý hnidopich. Vždyť tohle je určitě ten nejzáživnější film o Artušovi, jaký jsem kdy viděl. A že je celá Artušovská mytologie postavená na hlavu, nebo že u kulatého stolu se to hemží barevnými, je mi celkem putna, protože tahle staroanglická, ranně křesťanská báchorka, mě nikdy nijak výrazněji neoslovila. Za zprznění milovaného Sherlocka Holmese kašparem Downem Juniorem jsem Ritchieho, jeho děti, i děti jeho dětí proklel jistou příšernou egyptskou kletbou, ale zprzněním krále Arthura mě tentokrát docela dobře pobavil. ()
No nevyšlo to. Ale že vôbec nevyšlo! Výsledok práce retarda, ktorý dostal "super nápad" natočiť historickú fantasy v štýle Guya Ritchieho. Nepobral ani jedno ani druhé, o ich funkčnej kombinácii sa mu nikdy ani len neprisnilo. Výsledok by bol na smiech, keby nebol tak na nervy. Nenormálne, čo sa to na obrazovke dialo; hlavne teda čo sa postáv týka - ich motivácie, dialógy a ako sa pri tom všetci do jedného tvárili... A nepôvodné až strach. Kradnúť z iných fantasy filmov za posledné roky pri spracovávaní takejto legendy?? Z rúk britského režiséra?! A okrem chaosu neprispieť niečím vlastným? Heréza, sprenevera... VLASTIZRADA! ()
Už dlouho sem neměl z návštěvy kina takovou radost! That was epic! ()
"I'm not getting drawn into this mess! There's an army of you, there's only one of me! I'll talk, I'm happy to talk. But there is NO WAY that I am fighting." Zrozen, aby byl Králem... Mistr gangsterovek a britského humoru se pouští do osvědčené legendy. Díky tomu, že Guy Ritchie je Hollywoodské jméno, tak prolog je jasným důkazem, jak se mohou dělat epické scény. Velký sloni, armády a epesní hudba. Skvělá vizualizace fantasy a díky podpoře kvalitních herců, je film pěknou ukázkou, jak skvěle fungují filmy v kině. Charismatický Eric Bana, krásná Annabelle Wallis, dvorní herec Jude Law a Charlie Hunnam dokazuje, že na hlavní roli má. I když je poznat místy, že Ritchie si plní sen a tvoří gangsterskou fantasy, tak já mu celou tu jízdu žeru. Humor samozřejmě funguje, ten režisér umí jak zasadit do děje, tak i natočit. Líbí se mi, že Law je v záporné roli skvělý jako v té kladné. Líbí se mi, že Ritchie dokázal propašovat svůj humor i do středověkého fantasy. A nakonec se mi i líbí, že nezapomněl na hudbu, která tomu dodává šmrnc. Ritchie vsadil na svůj osvědčený styl vypravování a pouze ho zasadil do středověké fantasy. Na mě to funguje spolehlivě. Charlie Hunnam je skvělý herec a hlavní roli utáhl s přehledem. Navíc příběh hezky odsýpá a dvě hodiny utečou jako nic. Vše v hezkém vizuálním kabátku a krásné přírodě Skotska. Navíc s nejlepším soundtrackem za poslední roky. Jo, já jsem s novým Králem Artušem naprosto spokojen. Málokdo umí točit takhle (97 %) ()
Bez Morgany, Lancelota, Guinevery a vlastně i Merlina, zato s černochama, asiatama a kupou dalších věcí, které k Artušovi a spol. rozhodně nepatří. Za normálních okolností bych prskal jak třikrát vymáchaná kočka, ale vzhledem k tomu, že to vzal do ruky Ritchie v navrátivší se vrcholné formě, bavil jsem se královsky. Film střídá dvě polohy. Ta první je v intencích temného fantasy, které velí výborný Jude Law v roli Vortigerna a ta druhá je tradičně ukecanou ritchiovskou gangsterkou, která se od Snatch a Lock, Stock... liší jen tím, že se odehrává ve středověkých reáliích a sleduje mladého Artuše, toho času majitele prosperujícího bordelu, který má prsty v kdejaké křivárně po celém Londiniu. A ač je to k nevíře, dohromady to šlape jak švýcarský hodinky. Navíc Ritchie se vůbec nekrotí, sype nápad za nápadem a vrší nesmysly na sebe tak, až dávají smysl, takže tu člověk narazí ve stejné míře na kungfistickou školu, jako na ďábelské megaslony a tak podobně. Film nabízí i několik nezapomenutelných sekvencí, přičemž u mě vede Artušova hypnotická jízda po hadím kousnutí, podbarvená parádním songem. Jediná výtka tak míří jen ke smutné skutečnosti, že Artuš neměl erkový rating. 95% ()