Volání netvora: Příběh života

Na mix fantasy a rodinného dramatu snad až příliš těžké, depresivní a smutné. Děti pod patnáct let bych na to vůbec nebral - většina by se nudila, (citlivější) zbytek by z toho mohl mít náběh na menší trauma... Navíc to minimálně od poloviny zdánlivě směřuje k nějaké velké pointě ála Shyamalan, která by celému předchozímu ději dala hlubší smysl. Něco jako "pointa" sice skutečně dorazí, ale žádné šokující překvapení se určitě nekoná. A očekávanému citovému vydírání se film v závěru také bohužel nevyhne. Del Toro byl na konci Faunova labyrintu také tvrdý, ale přitom opravdu dojemný a navíc měl divák pocit, že je ten finiš svým (lehce zvrhlým) způsobem vlastně krásný a asi nejlepší možný... 60 % (03.04.2017)

Občas se stane, že se podívám na nějaký film, o kterém nic nevím a je to moc příjemné překvapení. Čekal jsem nějakou CGI blbost pro děti, ale ve skutečnosti je to citlivý příběh o chlapci s bujnou fantazií, který se musí vyrovnat se ztrátou maminky. A až během filmu mi došlo, že český název je ve čtvrtém, ne v druhém pádě. Ale kdybych věnoval větší pozornost jménu režiséra, tak bych tak překvapený nebyl:) (18.02.2017)

Když se na začátku dívá Connor s matkou na starého King Konga a matka vznese hlášku "lidé zabíjejí to čemu nerozumějí" nebo něco v tom smyslu, trochu jsem se začal obávat, jestli Patrick Ness nemusel v zájmu realizace své vynikající knihy přistoupit na některé úlitby studiu. Naštěstí se to odbylo jen touto hláškou a dále byl film dosti přesnou adaptací. Aneb další příklad pravidla "nechcete-li, aby vám studio zprznilo vaši knihu, zadaptujte si ji radši sami." Hlavní a nesmírně cenná myšlenka zůstala nedotčena. Nenávist k sobě samému za myšlenky, které jsou zcela pochopitelné, a přesto je nelze vyslovit bez toho, aniž člověk vzplál hněvem sám k sobě. jak vysvětluje Netvor Connorovi: lidé potřebují milosrdné lži, ale zároveň potřebují i pravdu. Pravdu je nezbytné si uvědomovat, a přesto je občas potřebné utěšit. A přestat se trestat. Je také jednoduché soudit, když neznáme všechny okolnosti, ale věci nám tak zapadají do mnohem jednoduššího a očekávanějšího pohledu na věc. Ale pravda bývá složitější. Tři a jeden příběh, které ani pro dospělého nejsou z hlediska morálního posouzení jednoduché, slouží k tomu, aby se Connor (a divák resp. čtenář s ním) musel zamyslet nad sebou, svým vztahem k matce a svou babičkou, se kterou se zatím moc nesnese, ale kterou se musí naučit chápat. Co se týče Sigourney Weaver, ta svou postavu odvedla naprosto dokonale. Scéna, kdy se vrátí z nemocnice a vidí, co Connor provedl s jejím obývákem, ač se odehraje beze slov, je ukázkou vrcholného herectví. A představitel Connora Lewis MacDougal je dětská role hodná nejvyšší úcty. Pochopit a zahrát takhle složité pocity a situace není jednoduché ani pro dospělého, on sis tím poradil na výbornou. Někde jsem ostatně zaznamenal, že mu matka zemřela ve skutečnosti, pak tolik nepřekvapí, že dokázal to co dokázal. Ještě musím zmínit výtvarné zpracování, které je nádherné, ty malby, kterými je zpracována fantazijní část filmu, zvláště tři příběhy, mi vzaly dech. Když to porovnám s knihou, tak ta zůstane na prvním místě, ve filmu mi chybí třeba pasáže s Connorovou spolužačkou či jeho úvahami, proč se mu i učitelé vyhýbají, že by byl raději, aby ho normálně vyvolávali jako ostatní, než blahosklonné přecházení v hodinách (to ignorování se pak vlastně personifikuje v osobě šikanujícího spolužáka), a tak dále. Film je zkrátka trochu jiné médium s jinými prostředky. I tak jde o jednu z nejpodařenějších adaptací knihy vůbec. P. S. Troufnu si říct, že se film/kniha dá brát i jako zobrazení potřeby mužského vzoru v životě dítěte, kluka obzvláště. Dnešní společnost si natolik zvykla na neúplné a jiným způsobem "zkriplené" (ano, silné slovo, ale stojím si za ním) rodiny, že defekt považuje za normu, ale já jsem k tomu ještě nedospěl. Jo, a pro mě to bylo hodně osobní. (02.04.2017)

Milá pohádka o nemilých věcech. Části fungují takřka na jedničku a při animovaných sekvencích jsem se doslova tetelil blahem nad nekonečnou vizuální a emocionální kreativitou, ale jako celek je vyprávění poměrně těžkopádné, vykalkulované směrem k nepříliš výrazné a nedostatečně zastřešující pointě. Obr Dobr byl pro děti a neměl žádné výraznější sdělovací ambice, Monster Calls nemá jasnou cílovku a své hluboké sdělení podává sice působivě, ale přece ne tak, aby ho děti plně pobraly a dospělí o něm pár minut po skončení ještě přemýšleli. Silnější 3*. (18.04.2017)

Prekvitajúce množstvo nápadov. Režisér sa hrá, komponuje a mieša. Emočne úprimné a zasahujúce presne tie miesta, ktoré to zasiahnuť má. Zároveň je to do určitej miery čarokrásne. Hlas Liama Neesona v úlohe monštra je nádherne povznášajúci. Viacej ako o charaktery, ktoré sú nositeľmi veľmi jednoduchých pocitov a emócií je pre režiséra dôležitá atmosféra a významovosť, ktorej úlohou je uľahčiť vnímanie smrti. Animované príbehy sa nesú v tejto nálade, rovnako ako atmosféra dedinky v ktorej sa príbeh odohráva. A Monster Calls je taký magický realizmus, ktorý netlačí na pílu a zostáva vo svojej negatívnej tématike nadmieru pozitívny. Také pohladenie na dušu. (27.04.2018)