Backcountry

Příručka Jak spolehlivě dostát újmy v kanadském přírodním parku. Musíte se do něj vydat ve dvojici, nejlépe milostné, v žádném případě si s sebou nesmíte brát mapu, protože už na střední jste zde dělali průvodce, tudíž zabloudit je něco nemyslitelného, a jezero, ke kterému jste se vydali, je pořád na svém místě, zkazky a doporučení místního rangera zásadně musíte brát na lehkou váhu, musíte počítat i s tím, že v nestřeženém okamžiku vám váš přítel v dobrém rozmaru přendá mobil z batohu do odstaveného auta s tím, že přístroj nebude mít v divočině signál, k lepšímu pocitu bezpečí je třeba vyhýbat se lidem, zvláště zálesáci s irským přízvukem nebudí mnoho důvěry a samozřejmě nedostatek jídla, pití a hygienických potřeb je tou nezbytnou složkou, abyste prožili míle od domova to pravé dobrodružství s medvídkem (mývalem). A pak už jen musíte doufat a mít štěstí, že zabloudíte. Zajímalo by mě, co bylo tak pozoruhodného na skutečném příběhu Jenn a Alexe, že musel být zfilmován. V režijním podání debutujícího Adama McDonalda se jedná o chaotické pospojování obrázků v podprůměrně vybaveném batohu, po jehož rozbalení na vás vyskočí nebetyčně blbé scény a chování hlavních dvou účastníků trampu, tedy tripu, bude připomínat dva mladé lidi, kterým se v lese do jejich mozečků pustila mozkomorka. Scény jejich divení se nad něčím, co si sami způsobili svým kreténstvím, zde neberou konce. Kupříkladu scéna, ve které jim v noci cosi dopadá na stan. Do hajzlu zelenýho, vylezu ze stanu ven a přesvědčím se, co mně "bubnuje" na plátno, ne?! To naše dvojice neudělá a spokojí se s prostým vysvětlením, že se patrně jedná o padající žaludy. Žalud byl akorát Jeff Roop (současně producent filmu), který se u každé dramatické scény tvářil nablble. Slečny s jeho "iglesiovskou" vizáží budou spokojené, na jeho "herecký" výkon se rovněž nedá zapomenout. Jeho partnerku Missy Peregrym jsem asi osm let neviděl v žádném filmu. Od posledně, byl to zapomenutelný thriller "Wide Awake", vypadá pořád stejně. Sympatická ani tak moc není. Nejlepší herečkou tak zůstává příroda, která je příkladně nasnímána, někdy až netradičně paranormálně. Pořádný hudební doprovod nahrazují zvuky lesa, šumící les, praskající větve i kosti v noze, zurčící potok, poryvy větru, divoká zvěř. Významným zástupcem kanadské fauny je v tomto filmu medvěd (kodiak, grizzly??), který nádherně půl hodinu před koncem rozsápe Alexe. Maskéři jeho tělo skvěle zdevastovali, i další zranění ve filmu působí realisticky, což je jedna z nemnoha kladných referencí filmu. Závěrečnou půlhodinu bych pojmenoval jako Žena versus Divočina. Ale těch záporů je hodně. Třeba nechápu, proč je ve filmu scéna se záhadným zálesákem, kterého ztvárnil Eric Balfour, když jeho účast na vývoj story neměla žádný vliv(!). Film to jen zdrželo, protože žádná (extra) pointa z toho nevzešla. A to si tedy příběh nedělal hlavu s tempem, které je místy hodně zabrzděné. Vrchol filmu přijde se smrtí jedné z dvojice. Pak ještě následuje non-dialog, neboli celkem obyčejně zrežírovaný dojezd a je to. I když film údajně vychází ze skutečných událostí, je poměrně nefér v závěrečných titulcích oznámit, že postavy jsou smyšlené. Celé to pak působí zmatek a ubírá na věrohodnosti příběhu. Adam MacDonald natočil nevyzrálý až amatérský debut, který nechtěně budí smích ve vážně míněných scénách, vše poslepoval nadmíru chaoticky, na realistický rozměr příliš nedbal, film se vleče, nemá spád, první dvě třetiny nejsou výrazně dramatické. Pár se choval neustále idiotsky a i situace, do kterých se vlastní vinou dostával, byly rovněž tak schválně hloupě nastaveny, že by byl div, kdyby se z divočiny vrátili oba živí a zdraví. Pevně doufám, že režiséra roztrhala divá zvěř. Už by neměl režírovat vůbec nic. 40% (20.07.2015) (menej) (viac)