Muž, ktorý zabil Dona Quijota

Muž, ktorý zabil Dona Quijota, je vysnívaný projekt Terryho Gilliama, ktorému viac ako 10 rokov osud nehral do kariet. Príbeh točenia tohto filmu je natoľko, zaujímavý, že by si vystačil na samostatný dokument (ktorý aj dostal). Výsledný film na mňa vo výsledku vplýva zvláštne, bohužiaľ viac v tom negatívnom zmysle. Jedná sa o prerozprávanie známeho príbehu o boji s veternými mlynmi, no po Gilliamovsky, čo v preklade znamená, že sa budete musieť pripraviť na to, že si budete pri pozeraní pripadať, ako keby ste si šľahli nejakú lacnú, nekvalitnú drogu. Zozačiatku mi tento štýl výpravy pripadal naozaj skvelý, no postupom času začal pripadať značne iritujúci, chaotický a nekonzistentný. Overall si myslím, že sa jedná skôr o snímku, ktorá zaujme viac svojim backstory, než samotným obsahom, ktorého tu buďto nebolo skoro vôbec, alebo ho tu zas bolo až tak veľa, že som mu odmietol venovať pozornosť. I navzdory tomu, že je Terry Gilliam môj veľký vzor, z jeho zatiaľ posledného filmu som si skoro nič neodniesol. Pre mňa priemerný film s pekným vizuálom a slušnými hercami (31.12.2022)

Don Quijote no está muerto ni matado, Don Quijote vive - donkichotskou vášnivostí jsem posedlý už padesát let. Mám všechna česká a několik španělských vydání, ale zajímám se nejen o jeho "knižní" dobrodružství, ale i o jeho poutavou pouť v čase, od peripetií s druhým dílem, až po současnost. Romantické a idealistické představy, především německé provenience, jsou překonány a (podle mě) i vyvráceny také díky dvěma filmovým "přepisům" v posledním tuctu let. Albert Serra vytvořil film, který mi zcela konvenuje jak pojetím, tak především filosofickým východiskem (eufemisticky řečeno: starý muž na čundru). Terry Gilliam pouští svoji fantazii ještě dále, byť s výsledkem, který již není tak kompaktní ani přesvědčivý, byť metamorfóza jakéhosi bezvýznamného Tobyho v Dona Quijota se neminula cílem (již proto, že ji musel prodělat i Sancho Panza). - A propos, filmů o "starých mužích", kteří uvízli v osidlech každodennosti a chtějí se z nich vyprostit, byla v poslední době natočena celá řada. Don Quijote sobrevive. Pozn.: Poněkud nedůsledné bylo oslovování Dona Quijota: "Done!" Sancho Panzou. Pokud by ho neoslovil: "¡Señor Don Quijote!", tak by nejspíš o něj přerazil dřevec. (27.02.2019)

Z velmi dlouho očekávaného a rozličnými problémy ošlehaného Gilliamova projektu se po letech čekání stala realita a jde prakticky o takový jeho manifest proti tvůrčí komerčnosti. Arogantní a zpovykaný režisér reklamních spotů Toby se vrací na místo, kde před lety natočil svůj studentský snímek, a zde kromě notné dávky nostalgie nalézá pomateného starého muže, jehož Tobyho tvorba uvrhla do spárů šílenství - myslí si totiž, že je Don Quijote. Hranice reality a snů i přítomnosti a minulosti se bortí a ústřední duo se dostává do řady ztřeštěných situací, které nekončí vždy zrovna vesele. Typický gilliamovský snímek bude pro řadu lidí vcelku těžký na sledování, ale nemám pochyb o tom, že si svou diváckou základnu najde. [KVIFF 2018] (05.07.2018)

Gilliamův prokletý film byl konečně natočen a asi neumím úplně říci, jestli to stálo za to. Na jednu stranu Adam Driver dostal další perfektní roli a jakmile se film rozjede, je to poměrně záživná a výpravná jízda po nádherných lokacích ve Španělsku, na tu druhou to pro mne po prologu bylo celkem utrpení se tím prokousávat. Film splnil svou úlohu na festivalech, členové štábu, včetně Terryho Gilliama si mohou oddychnout, ale do filmografických análů se tato verze povídky Dona Quijota nezapíše, to spíše ten nechvalně známý dokument o nešťastném prvním natáčení před x lety. (24.03.2019)

Ukázkově přezrálý projekt, dotlačený do finální realizace spíše jako trucovitý akt zneuznalého génia. Gilliamův Don Quijote je především v první polovině leckdy podnětným, ke konci už ale především únavně redundantním ohledáváním donquijotského mýtu v jeho nekonečně rozmanitých variacích. Chápu, že se v tom Gilliam dost vidí, občas se mu dokonce podaří vytasit z rukávu momentku jako za svých nejlepších let (finální slavnost je jich plná). Bohužel mám pocit, že jeden z mých nejoblíbenějších režisérů už se ve svých fantaskních vizích a zmateních reality a fikce spíše ztrácí, než že by nad nimi měl autorskou kontrolu. Imaginarium jsem mu ještě sežral i s navijákem, Don Quijote jakýms takýms způsobem funguje spíš silou vůle a díky přesně vybraným hercům. Možná mělo zůstat spíše jen u legendy, která nikdy nevznikla. Takový příběh by Dona Quijota vystihoval paradoxně lépe než tento realizovaný mišmaš. 65 % (06.09.2019)