Straight Outta Compton

Vyrostl jsem na gangsta rapu, ty verše mě odkojily, naučily mě psát básně, veršovat, hrát si se slovy, daly mi verbální know how, co ani knihy nesvedly - nejsem tedy moc objektivní na hodnocení filmu. Ale já si tuhle pravdivou story užil na 100 %. Kdo chce příběh z tvrdé části ulice, kde vládnou barevní, příběh o zázraku přeměnit dar rappovat o životě na peníze a do toho nějaké ty bitky. Tak neváhejte a jděte do toho. (07.07.2016)

Namlsal jsem se novou Dreho deskou a tady od filmu si rozhodně sliboval víc než tak průměrnou podívanou. Sterilně natočený, herecky stejně snaživý jako nezajímavý, nevzrušivý, podivně prázdný film. Četnost slova n*gga už i mně lezla krkem, český titulky byly v kině totál tragický. Nečekal jsem prostě dvě hodiny nudy, osobně bych si tam někam strčil Kevina Harta :D Jdu hold dál užívat Kendricka, navíc nám zrovna vylejzá The Documentary 2... (05.10.2015)

(1001) Řekněme, že by mi nevadilo, že film předkládá v podstatě fiktivní verzi kapely, kdyby byl upřímný ve svém poselství a pevný ve filmařských kramflecích. A to on není. Prolog byl extrémně navnazující, ale poměrně brzy se ta iluze nekompromisnosti začala bortit. Celý film svírá podivná schizofrenie a projevuje se to na více úrovních. Na té nejširší nebo všeobjímající mi není jasné, o čem film vlastně chce vyprávět. Protože chvílemi (zhruba tak první polovinu) vypadá jako zajímavý a potřebný sociálně-politický příspěvek do debaty, která je v Americe horká dodnes a pořád přihořívá, protože když dělali svou hudbu a bojovali za právo ji dělat, byla jsem za film i za ně nejšťastnější. Potom tenhle aspekt úplně vymizí a zůstane jenom ten nejstandardnější biopic včetně obvyklých atributů jako je manipulace historie a libovolné vynechávání lidí přítomných reálným událostem, zapojení portrétovaných do výroby a s tím související pofidérní výběr zobrazovaného (smrt Dreho bratra nemá žádnou funkci vzhledem k vyprávěnému příběhu, ale přesto je jí dán prominentní prostor, kdežto například jeho mlácení partnerek je "cesta, kterou se filmaři rozhodli nejít") a mix pietní úcty a zuboženého zeslaboštění zesnulého člena, který se sám nemůže vyjádřit a za kterého jedná vdova. A přitom právě Eazy-E udává tempo celému výtvoru, je představen jako první a jeho životní oblouk supluje dramatický oblouk filmu. (A Jason Mitchell také podle mého předvedl zdaleka nejlepší výkon. Co si budeme nalhávat, když jel autem a koukal na bilboardy, tak mi i slzička ukápla, jak byl krásně smutný, ale zase skutečný Eazy-E byl prý spíš "fuck you" než že by ronil slzy, ach jo.) Na ten jeho oblouk jsou podivně roubovaná křišťálově vyčištěná promo videa pro Ice Cubea a Dr. Dreho, kulminující v doslovu a v tom, jaká videa se rozhodli o sobě na konec zařadit - je to až trošku legrační. O filmovém řemesle toho potom nemám moc co říct, protože film se formálně nijak nesnaží najít a vynalézt a ničím se nevymyká ze zažitých zvyklostí a obvyklostí. Konec se rozpadá, protože o hudbu už nejde a ústřední trio je od sebe izolované. Film ztrácí půdu pod nohama a tempo jde do kytek (viděla jsem jenom kratší kinoverzi a nedovedu si představit, že by dvacet minut navíc dokázalo všemu tomu potácení dodat řád, spíš bych řekla, že se to musí táhnout ještě víc, ale kdo ví), ačkoliv tvůrci měli šanci alespoň naznačit, že zpomalování a rozpad děje zrcadlí rozpad kapely a ochlazování vztahů. A právě jakákoliv absence sebereflexe a nadhledu znamená, že film si možná dobře vede jako produkt zábavního průmyslu, ale nemůže se prosadit v tom uměleckém. (04.09.2017)

Dr. Dre, či Ice Cube, je mi známy pojem, počúval som ich - voľakedy dávno, dnes už minimum, biografický film, sa venuje ich začiatkom v skupine N.W.A , spolu s ďalšími členmi - Eazy-E, ktorý zomrel mladý na AIDS, alebo DJ Yella, MC Ren. Potešil som sa, keď som videl i Tupaca Shakura, či Snoop Doga. Najprv spoločne prerazia na poli hip - hopovej hudby, aby sa neskôr - ROZKMOTRILI, a potom sa opäť vrátili do starej - dobrej nálady, kedy zažívali najlepšie časy - života... Mňa vôbec nezaujíma, aký majú súkromný život, samé párty, drogy, skôr som obdivoval, aký zápal po nahrávaní pesničiek - majú, zvuk, texty, celkový šmrnc, je fenomenálny. Skrátka, černosi sú priekopníci tejto drzej hudby, ktorá im zo začiatku prinášala - extrémnu nenávisť zo strany polície, ustavičná buzerácia, zatýkanie, jednoducho, aj keď nič neurobili, policajti z L.A.P.D. , si našla vždy zámienku, ako ich ponižovať, rapperi si ale našli východisko, ako sa im pomstiť, tak zložili SONG, za ktorý sa im vyhrážali - Fuck the Police... Čo vyzdvihujem, je výborný casting, ale fakt perfektný, neznámi herci, ktorí sa ale podobajú na svoje skutočne predobrazy, a to je na tom najlepšie, prepožičanie tvári týmito hercami, má správny potenciál. Naopak, čo sa mi nepozdáva, je prepálená dĺžka, kde mali viac strihať. Dá sa to zvládnuť, ale s tým, že sa k tomu - niekedy znovu vrátiť - nehrozí ? Samotné TEMPO - réžia, scenár, to je upravené - podľa samotných PRODUCENTOV - Dr. Dre, či Ice Cube, ktorí tomu šéfujú podľa, čo najspoľahlivejších postupov, ako zaujať diváka, nevravím, že všetko je prikrášlené, ale väčšina je upravená tak, ako im vyhovuje. Kamera - M. Libatiquea, je pozitívna. Samotné spracovanie si servítku pred ústa nedáva, brutalita je na dennodennom poriadku. Je to autentické, realistické, že mám dojem, že sa pozerám na DOKUMENT. Možno som mal trochu zvýšiť hodnotenie, ale kvôli častým excesom + samotnej dĺžke filmu, mi svedomie to skrátka - nedovolí... (08.01.2016)

Jedním slovem pecka! Hip-hop a jeho kultura mě zatím úspěšně míjí a přesto filmový počin Straight Outta Compton dokázal upoutat pozornost a po celé dvě hodiny nepustit. Žádná vata, ale napumpovaná životopisná reflexe z konce osmdesátých let, kdy vznikalo žánrově jedno z nejvlivnějších uskupení N.W.A. ze kterého startovali dodnes známé figurky jako Dr. Dre, Ice Cube, zesnulý Eazy-E a další. Samozřejmě, že film určitá místa trochu přikrášluje nebo všechny kazy nezobrazuje (viz ty mysogynní), což se můžete také dočíst v místních Zajímavostech. Vždyť na produkci mají podíl samotní členové, tak proč by se sem tam neprezentovali "jako pohodoví kluci" a nevyškrtli, co se jim nehodí do příběhu. Nicméně MC Ren a DJ Yella, tam nemají tolik prostoru jako ostatní členové. Jinak ale film celkově působí poměrně autenticky, uvěřitelně a nekompromisně. Zejména ta mladická revolta! Straight Outta Compton vás doslova vtáhne do své doby a nechá nahlédnout do zcela jiné kultury bez žádných servítek. Ukáže v podstatě doslova obě strany mince a nelze upřít, že je to fascinující jízda, která nebere na nic ohled. Vytknout toho popravdě moc nemůžu a "zobrazení faktů" je třeba brát s nadhledem. Nikdy si nemůžete být jisti, když jste u dané situace nebyli. Nicméně stálo to opravdu za to a zatraceně mě to bavilo! (19.09.2016)