Hlavní nádraží
Central do Brasil
Central do Brasil
Central Station
Réžia:
Walter SallesKamera:
Walter CarvalhoHrajú:
Fernanda Montenegro, Vinícius de Oliveira, Marília Pêra, Othon Bastos, Matheus Nachtergaele, Caio Junqueira, Rita Assemany, Otávio Augusto, Harildo Deda (viac)Obsahy(1)
Když vám ujede poslední vlak, najděte si někoho, koho můžete milovat! Brazilský Kolja se jmenuje Josué aneb road movie k věčným pravdám. Bývalá učitelka Dora si přivydělává jako příležitostná písařka na hlavním nádraží v Rio de Janeiru. Jejíma rukama projdou denně desítky dopisů, o jejichž napsání ji žádají lidé, kteří neumějí psát. Jednoho dne ji jedna zákaznice požádá, aby napsala dopis jejímu manželovi a otci chlapce, jehož má s sebou. Chvíli poté se stane Dora svědkem nehody: tuto ženu srazí auto a její synek zůstane na ulici sám. Chlapec se několik dní potuluje po nádraží, až se ho Dora nakonec ujme. Hodlá si přivydělat tím, že ho postoupí pokoutní agentuře obstarávající děti k adopci. Později však pocítí výčitky svědomí, unese chlapce z bytu překupníků a podstoupí s ním cestu za jeho pravým otcem. Ani Dora, ani chlapec nejsou zpočátku nadšeni jeden druhým, ale dlouhé a náročné putování postupně odbourává jejich předsudky a mezi oběma se začíná vytvářet pevné citové pouto... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (35)
Hlavní nádraží je příběhem takřka archetypální nesourodé dvojice – malého nedůvěřivého dítěte, jehož nedůvěra je časem obměkčena, a starší nevrlé osoby, jež se ukáže býti mnohem „lidštější“. Známe to třeba z (Cassavetesovy i Lumetovy) Glorie. Anebo tak trochu i z Kolji. I v příběhu roztomile hubatého Josuy, jemuž tragicky zahyne matka, a postarší lživé, ale očividně dobrosrdečné Dory, jejíž jedinou společnicí je kamarádka Irena, je nám jasné, že ke sblížení nesourodé dvojice dojde. Film Waltera Sallese však vedle poněkud sentimentálního příběhu nabízí i možnost k zamyšlením takřka osudovým – jak důležité jsou životní jistoty a jak snadné je o ně přijít, jak neočekávaná jsou setkání a rozchody, jak intimní příběhy nabízí anonymně uniformní lidská sídla... ()
Ve vsech smerech krasny film, kteremu nemam co vytknout. Verohodnost pribehu jsem dal stranou a uzil si skoro dve hodiny zabavne, misty trpke jizdy dvou cizich lidi. Kazdy zaber, kazdy pouzity brazilsky kout ma ve filmu sve misto. Hezka kamera, hudba a predevsim skvely herecky vykon Fernandy Montenegro dela z tohoto filmu uzasny divacky zazitek! ()
Pro publikum "západu" jeden z nejznámějších brazilských režisérů... zároveň však co do stylu nejkomerčnější. Uzavřený celistvým, však plochý a hladký přechází v chladný. Bohužel téměř vždy v záporném slova smyslu. Takový je pocit ze sallesových filmů. V Hlavním nádraží je i bolestně předvídatelný televizní zápletkou. Víme co, jde jen o to jak. ()
Road movie, ve kterým hraje 60 letá unavená bába? To si asi těžko dovedem představit. A přesto Hlavní nádraží road movie je - a dobré. Dora a kluk k sobě výborně jdou a je fakt zábava je při jejich dobrodružstvích pozorovat. Člověk jim přeje, aby se jim povedlo dostat ve zdraví do cíle a také pohled na Brazílii všedních dnů bez pozlátka karnevalu v Riu je pro našince, který si furt stěžuje, co má a nemá, hodně zajímavý. ()
Takový hezký, lidský příběh o tom, jak to může dopadnout, když se shodou náhod dostane malý chlapec k někomu, koho vůbec nezná a kdo se mu nelíbí, ale s kým musí strávit nějakou tu dobu. Jasně, dost to připomíná "Kolju", ale tady bych asi nějakou zásadní inspiraci nehledal. Prostě z toho vzešel výborný film na podobné téma. ()
Reklama