Svetlo medzi oceánmi

Kdesi na malém ostrůvku začíná příběh, který začíná jako pravá, nefalšovaná a čistá láska a končí událostí, která poznamená osudy několika lidí na mnoho let dopředu. Vlastně jsem moc rád, že jsem nečetl obsah a vůbec jsem nevěděl, o čem to celé bude, o to bylo moje překvapení a hlavně dojetí na konci silnější. Snad mi to moje četné fanynky odpustí, ale i slzička ukápla. Prostě mě to celé vtáhlo a já už pak jen hltal tenhle děj, který mě na konci úplně přibil do křesla. Mluvit něco ve smyslu výborných, hereckých výkonů snad ani nemá moc smysl a tak bych to celé ukončil s tím, že se mi dostalo opravdu pravého, nefalšovaného dramatu (nejen) o síle lidské lásky. A to je mnohem víc, než bych před začátkem čekal. (20.12.2016)

Silný staromilsky pojatý příběh o tom, že rodina začíná počtem tři, dva jsou na ni málo...a rovněž o tom, že svědomí se dá jen těžko umlčet. Pomalé tempo vyprávění, krásná hudba, vynikající kamera a silný melodramatický prvek, který je zároveň i Achillovou patou filmového běhu věcí, jelikož několik okolností a motivací i životních voleb jsem hrdinům (respektive tedy hlavně hrdinkám) nevěřil...zvláště ke (smířlivému) konci snímku... Zajímavá je okolnost, že tvůrci filmu byli výhradně muži, jelikož mi celý snímek přišel coby ryze ženský, postavený na ženském vnímání a prožívání světa...ten vjem byl opravdu silný...režisér a scénarista Derek Cianfrance skutečně unikátně převedl do filmové adaptace původní knižní předlohu M.L. Stedmanové a zachoval v ní onen původní ženský princip vnímání...percepce...prožitku...a zároveň starosvětsky jednoduché podání příběhu... Michael Fassbender je opět zárukou umělecky dokonalého hereckého výkonu...a maják ve filmu i knize dokonale symbolická proprieta... (11.01.2017)

Mám k tomu poněkud ambivalentní vztah. Na jednu stranu je to obdivuhodně pomalu plynoucí, až skutečně máte pocit všech těch uplynulých let (rozhodně to působí mnohem delší než to ve skutečnosti je; ovšem v dobrém slova smyslu), na druhou stranu si to z předlohy bere jen ty stěžejní okamžiky bez omáčky kolem čili to působí jako osnova melodramatických tklivých klišé plných Sofiiných voleb, které být použity v mexické telenovele, tak se jeden umlátí smíchy. O závěru jak z jiného filmu/žánru ani nemluvě. To proč to nakonec funguje tak dobře, je režijní vedení, genius loci bezútěšných lokací (kdo jiný než jejich mistr Arkapaw) a především na tak emocionálně vypjaté melodrama sympaticky utlumené herecké výkony. (26.12.2016)

Námět nebyl vůbec špatný, herecké výkony byly solidní, ale stopáž byla hrozná. Chápu, že strážci majáku se asi čas dost táhne, takhle polopaticky mi to tvůrci předkládat nemuseli. Je možné, že se na mém hodnocení podepsalo i to, že jsem před ním viděl jiný film se stopáží 137 minut, ale přesto si myslím, že by zkrácení bylo na místě. (27.01.2018)

Stáva sa to málokedy, že film je lepší ako kniha, a v tomto prípade sa to zase raz podarilo. Stedmanovej kniha mala veľmi blízko k červenej knižnici, ale bola tak dobre napísaná, že neprekročila tú pomyselnú hranicu. A Cianfrance dokonca urobil ešte pár krokov vzad. Toto nie je žiadna červená knižnica. Je to dosť dobrý príbeh života, v ktorom všetky tie postavy, ich pocity a myšlienky sú skutočné. (18.12.2016)