Wood Job!

Velmi příjemný a milý snímek plný úsměvných scén, který ve mně na okamžik probudil touhu přidat se k Júkimu a žít v zapadlé horské vesničce, kde to voní dřevem a život plyne poklidným tempem. Dokonale jsem se odreagovala a pobavila. Musím se přiznat, že ačkoli je Šinobu Jaguči jedním z mých oblíbených režisérů, od tohoto filmu jsem toho moc nečekala, a o to víc jsem si ho užila. Už teď se těším na jeho další. (03.05.2015)

Oddechový film, který nejen pobaví, ale pochlubí se krásnými záběry na japonský venkov, který ovšem není ten typicky známý – není totiž plný rýžových políček, ale vysokých stromů. Bavilo mě to, obešlo se bez patetických keců, herecké výkony byly na výbornou (obzvláště Sometani, ten kluk je tak obyčejný, až je radost na něj pohledět a užívat si, že umí hrát). Jak tomu u Japonců většinou bývá zvykem, nejedná se čistě o komedii, ale v příběhu je divákovi nastíněn i život na japonské vesnici, tradice i stále odlišné myšlení od lidí ve městě a hodnoty. Jak se říká: má to přesah. Film na mě působil krásně uceleným dojmem, kdy divák opravdu vidí tu změnu v Hiranovi (nemluvě o tom, že tuto změnu velmi dobře vyjádřil i způsob snímání kamery). Pěkný film o šíleně pyšném princi. Silné 4*. Titulky. (31.12.2014)

Japonská komedie? Byl jsem hodně skeptickej,ale dostal jsem skoro dvě hodiny zábavy. Júki Hirano je správnej městskej týpek, kterej nemá ani páru o tom, co se děje za hranicema města,natož jak se žije ve vesnici plné dřevorubců. Jestli máte v plánu vybírat si svoje budoucí povolání žvýkačkou,tak to zkuste. Třeba se to povede stejně jako jemu. 85% (14.04.2015)

Standardní komediální snímek, který je překvapivý snad jen svou téměř až západní strukturou a enviromentálním nádechem. Hirano je prototypem prostého chlapce, který se vydává na cestu za poznáním, při které se mu podaří získat sympatie lidí, kteří jej zpočátku jasně odmítali. Hiranův vývoj bohužel splňuje veškerá očekávání a i vzhledem ke stopáži k němu dochází spíše skokově než po zvolna. Zcela konvenčně je podaný i protiklad města vs. vzdáleného venkova. Město je uspěchané a emočně vyprahlé, venkov je mnohem více o mezilidských vtazích a klidném soužití s přírodou. Největší síla snímku tedy netkví v samotném příběhu, ale zejména ve výborně sepsaných /i když zcela konvenčních/ a zahraných postavách. Právě díky nim Wood Job nepůsobí jako výkřik do prázdna, ale jako opravdové dobrodružství se silným závěrem. (19.09.2015)

Tak trochu jiná japonská Cesta z města. Kapku ňoumovitý a rozmazlený městský kluk Yuki to vezme přes náborový leták, naštvání osvaleného dřevorubce s motorovkou, držkopády v blátě, lezení po stromech, až po dvoření se vesnické sympaťačce a obskurní lesnické rituály. A je moc fajn se na to dívat. Příjemní herci, hezké scenérie, nekomplikovaný děj se subtilním nepitvořivým humorem. Pohodovka jak vyšitá. (08.02.2015)