12 opíc

Recyklovat je správné, je to potřeba. To si říkají scénáristé v USA už nějaký ten pátek. Před pár lety si na jednom brífinku řekli, že recyklovat staré seriály nestačí a že je zapotřebí oživit filmové klasiky, které dnešní generace nezná – a buď právě proto, a nebo proto, aby se s těmi klasikami seznámili, se šéfové televizních studií rozhodli, že filmy převedou z velkého plátna na to malé, televizní. Druhým důvodem je to, že tu jsou i „pamětníci“, kteří z nostalgie uslyší na své oblíbené značky a budou chtít prozkoumat nová zákoutí příběhů, které neměli během klasické filmové délky čas se dostatečně rozvinout – a od toho tu jsou seriály. Nebudu se tu zdržovat nad tím, kolika případů se tenhle postup týká, ale zaměřím se jen na aktuální 12 opic. V prvé řadě jsem ráda, že seriál není ortodoxním remakem, ale volnou adaptací, která si už od prvního dílu žije vlastní existencí, jenž má budoucnost. A ne tak temnou a depresivní, jakou zobrazuje. Ať už znáte originál, či ten remake (ano, remake) s Brucem Willisem a Bradem Pittem – nebo jste doposud neměli ponětí, kolikže těch opic vlastně je, seriál si užijete, protože se jedná o skutečně kvalitní sci-fi od kanálu Syfy od dob, co běžela Battlestar Galactica. Samozřejmě, zkazit to ještě pořád můžou, ale prozatím vše funguje, jako ten stroj času, co v seriálu mají (tj. občas výkyv, ale dopraví vás nakonec tam, kam má). (13.02.2015)

Seriálových Dvanáct opic od SyFy nemohlo dopadnout kdovíjak úchvatně, na to má až příliš silného filmového předchůdce. Nečekal jsem nicméně, že si autoři vzhledem ke kultovnímu statusu originálu dovolí až takhle překombinovanou, z prstu vycucanou, a vaty plnou kravinku. Ze začátku se může zdát, že naprosté odproštění se od Gilliamovy klasiky je jediná možná cesta z pasti, kterou si na sebe autoři ušili, jenže díl co díl se původní, v základu vlastně docela jednoduchá zápletka kombinuje daleko za meze mojí tolerance. Komplikování i jiný přístup se totiž dají odkývat jen dokud se za globální katastrofou a cestováním v čase neobjeví záhadní ilumináti. V tu chvíli dojde trpělivost i s "pouze" nevýrazným provedením, ať už jde o nesympatické obsazení, levný vizuál, nebo nulovou atmosféru. A když už to zhruba dva díly před koncem první série vypadá, že by se seriál mohl dočkat alespoň důstejného zakončení, zamotají autoři spikleneckou časoprostorovou šachovnicí pro jistotu ještě jednou, a už tak špatný příběh zbytečně natáhnou i do další řady. Těžko nakonec říct jestli kvalita seriálu postupně rostla nebo se naopak zvyšovala moje tolerance vůči té překombinovanosti, nicméně poslední série snad až na závěrečný křečovitý happyend (...time owes you one... wtf?!) už působí jako solidní béčková sci-fi zábava. Samozřejmě ale jenom při potlačení jakékoli vzpomínky na původní film, seriál si z něj nakonec bere opravdu jen jména, cestování v čase a vir na letišti, jinak by mu nemohl být vzdálenější. (19.04.2015)

Pokud by seriál šel s kůží na trh o pár let později, tak by zřejmě vzbudil větší zájem. Přeci jen téma globální pandemie teď docela letí. Já osobně bych zase šel světa kraj za Amandou Schull, takže důvod mého zájmu je jasný. Problém jsem měl s představitelem hlavního hrdiny, který je děsně nevýrazný a zrovna u ikonické postavy Jamese Colea to zamrzí. Nejlepší postavou je ovšem Jennifer Goines. Od kultovního filmu se seriál rychle odkloní. Stojí to na cestování v čase, takže logika dostává na frak. Hranice snesitelné překombinovanosti děje je také rychle překročena a bohužel dorazí i směšnost. Každá série má však minimálně jednu dokonalou epizodu, kde si to všechno sedne. Postavy začnou hláškovat, hraje k tomu skvělá hudba a jde o stylovou jízdu časem. Koncert pro Hitlera patří mezi ně. V seriálu se mihne několik českých herců. Natáčelo se i u nás, takže je vidět mnoho známých lokací. Vrcholem je pak návštěva Prahy v době pandemie a nasazených roušek. Pro současného diváka je to vskutku absurdní podívaná. S1 - S4: 60% (17.03.2021)

Raz to muselo prísť. Zatiaľ čo iné seriály podľa filmov sa s nimi snažia mať spoločnú, či už atmosféru (Hannibal, Fargo) alebo príbeh (From Dusk till Dawn), vždy sa musí nájsť niekto kto sa chce len bohapusto priživiť na názve. Tým prvým je stanice SyFy (že ma to vôbec neprekvapuje) a ich 12 Monkeys, ktoré majú s filmom pramálo spoločné (cestovanie časom je v každom treťom sci-fi, takže to nepočítam) a seriál by sa mohol volať akokoľvek inak a nič by sa v ňom nemuselo meniť. Každopádne máme tu seriálových Dvanásť opíc a na rozdiel od takého Farga alebo Hannibala, ktorí sa smelo vyrovnajú, dokonca aj prekonajú, svoju predlohu, je tento počin len druhou ligou oproti vynikajúcemu Gilliamovému filmu. Oproti nedávnej produkcii z dielne SyFy (otrasné Dominion, Helix, Z Nation a pod.) však podstatné zlepšenie. Má celkom svižné tempo, nijak výrazný, ale dostačujúci vizuál ktorý nerušia chabé CGI efekty ako je u tejto stanice zvykom, slušnú akciu, fajn sa na to pozerá, herci sú dostatočne charizmatickí (polovica osadenstva z Nikity), námet o zabránení pandémie postačujúci, akurát sa u toho nevyžaduje zapájať mozgové závity, pretože celý ten príbeh o cestovaní nedáva zatiaľ zmysel a má množstvo logických dier, teda vlastne hráme sa na to, že to je celé paradox. Ako také dobrodružné seriálové sci-fi B-éčko to však uraziť nemôže, akurát od toho ani zďaleka neočakávať také kvality ako má film alebo iné súčasné seriály podľa filmov. Po prvých dvoch epizódach: 3* (6/10), ale dlhú životnosť tomu nedávam. (23.01.2015)

12 opic ?? Přesně tolik jich zřejmě pracovalo na scénáři k týhle syfácký šmíře, která si s Gilliamovým kultovním bijákem nejen vytírá řit, ale co je zvlášť iritující, sprostě na něm parazituje.. O tom hloupoučkém prznění motivů cestování časem se raději ani zmiňovat nebudu.. Vedle té řady nesmírně kvalitních seriálových spin-off projektů vycházejících z filmových legend na čele s Fargem, Batesovým motelem či Hannibalem vypadá 12 opic jako regulérní hnůj.. Ne, díky !! (20.06.2016)