Druhá šanca

Zo zúfalstva človek dokáže robiť občas absurdné rozhodnutia, taký Andreas by o tom isto vedel rozprávať. Musím uznať, že tento film mal úžasný spád a v podstate aj zápletku. Obvykle mi pri filmoch ten chlad emócií niektorých postáv nevadí, avšak v tomto prípade mi reakcie poniektorých prišli až za hranicou bezcitnosti a nehumánnosti. Andreasove konanie bolo skratovité, ale úprimne mi ho bolo nesmierne ľúto. No celkovo to bol dosť emočne vypätý film - v tom je Susanne Bier dobrá! (30.06.2015)

Dánská autorka Susanne Bier sáhla po hodně těžké látce a nutno podotknout, že sic s klopýtnutími, přesto to ustála. Podle okřídleného zoufalí lidé dělají zoufalé činy natočila znovu se svým věrným spolupracovníkem Andersem Thomasem Jensenem syrové drama, kterak jsou v pasti lapené postavy vhozené před složité volby. Jeden polda chlastá, druhý se uchýlí ke zkratkovitému jednání a jedno násilnické feťácké hovado doufá, že jeho herecká etuda s uneseným potomkem někoho přesvědčí. A do toho dvě matky, které se matkami s různými přešlapy teprve učí být. Bier toho chce tentokrát říct až příliš mnoho a nějakých dvacet minut navrch by možná pomohlo strávit veškeré dění na plátně. Mezilidské vztahy znovu sleduje ze všech možných úhlů, zejména rodičovská morálka tu dostává pořádně přes prsty. Příznivci lidských dramat holt musí po jejím tak trochu odevzdaném (americkém) dramatu Serena znovu napnout uši. Bier pumpuje do každé druhé scény výtečné nápady a od prvních záběrů skvostně buduje atmosféru. A to má ještě připravenou docela šokující pointu. Divákovi nedává vydechnout ani herecká práce. Zejména pánské trio Nikolaj Coster-Waldau, Ulrich Thomsen a Nikolaj Lie Kaas znovu dokazuje, že dánská kinematografie má kde brát. (08.09.2015)

Trochu kýč, ne? A krapet překombinovaný. Úplně to nezatracuju, po úvodní desetiminutovce jsem si myslel, že to bude horší. Ty dva odlišný světy tady ale byly vykreslený tak extrémně, že už to snad ani víc nešlo. Fetky se válely v hovnech a policajtova famílie snad někde mimo záběr těžila na zahradě ropu... Poctivá červená knihovna, která se zpronevěřila žánru realistickým závěrem. (17.10.2019)

Gone Baby Gone v komornějším a syrovějším podání. Dánové trošku překračují čáru a ukazují něco, co je pro normálního rodiče neakceptovatelné, ale na druhou stranu to jen dotváří obraz autenticity a nutí to diváka hlavnímu hrdinovi fandit, byť je jasné, že se nechová košér. Od Nikolaje Coster-Waldau zahrané skvěle a dá se říct, že je to jeho one man show, ačkoliv i ve vedlejších rolích jsou osvědčená jména dánské herecké školy v čele s Ulrichem Thomsenem. Seveřané mě zase dostali a i přes nekonfliktní konec mi v závěru nebylo dobře na těle, ani na duši. 90% (30.06.2015)

Čeho je moc toho je příliš a zdejší zápletka i vyhrocenost mnoha situací mi přišla za vlasy přitažená a prostě over the top. Nikolaj Coster-Waldau je výborný herec, který ze sebe dokáže vyždímat silné emoce, je-li třeba, ale tady se prostě chová jako idiot a nemůže se pak divit, že se mu to začne vracet. Lhala bych, kdybych tvrdila, že se dokážu vcítit do otce, kterému právě zemřelo novorozeně, ale člověk snad prostě nejde a nešlohne někde nějaký jiný a nevezme ho domů a neřekne labilní manželce, že sehnal jiný dítě, a že všechno bude v pohodě. Tomu, co se dělo potom, jsem se proto vůbec nedivila a ani mě to upřímně moc nebralo. Dost mě mrzel naprosto nevyužitý opilec Ulrich Thomsen, který je tam fakt zbytečně, jeho příběh je zcela vedlejší a nefunguje ani jako přítel hlavního hrdiny. Naopak kdo se mi hodně líbil byl druhý Nikolaj Lie Kaas, ještě jsem ho v tak odporné roli neviděla a až mě mrazilo, jak dokonale dokázal zahrát takového vymaštěného sfetovaného tupce, všechna čest (ale radši ho mám jako sympaťáka). Pochvalu zaslouží i obě hlavní ženské postavy - vyšinutá Maria Bonnevie, ten její vytřeštěný pohled se fakt zapamatuje, a pak junkie matka Lykke May Andersen, která se mi z celého filmu líbila asi nejvíc. O to víc, že je to její první role. No upřímně nic moc. Možná kdyby se z filmu nějak vypustilo to ukradené dítě, bylo by to uvěřitelnější. Stojí za zhlédnutí pro dobré herecké výkony. Jo, a scény z feťáckého doupěte s pokaděným miminem jsou fakt humáč největší. (05.01.2017)