Kukuška

Slyšeli jste už tenhle: „potkali se v jedné chatrči Laponka, Fin a Rus…“? Asi ne, ono se o něm moc nemluví. Ani v něm se moc nemluví. A když se mluví, tak to jako by se mluvilo do větru, neboť jazyková bariéra je nezdolná. Větrem, ale spíše takovým melancholickým, lehce flegmatickým vánkem, se nechává unášet také kamera, kreslící poetické obrázky v duchu (ale bez ducha) nejlepších děl Tarkovského (čili všech). Co si pamatuji, Tarkovského filmy nebyly tak vtipné, měli silnější uspávací účinky a koncentraci symbolů, jež přesahovala rámec intelektuálních možností průměrného diváka. Ve všech ohledech nadprůměrná Kukačka rozšiřuje nepočetnou skupinku dobrých válečných komedií, nad nimiž ční minimálně krásou obrázků a lehkostí, s jakou se dobere milé pointy. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Rex Mundi, gudaulin, dokktor (22.06.2008)

Multikulturni setkani 3 lidi v odlehle chatrci uprostred nehostinne tajgy. Vyborny zacatek (sniper, priroda), zajimave jadro (3 charaktery z nichz si kvuli ruznym jazykum ani jeden vubec nerozumi) a zbytecny konec (zdlouhavy resurekcni ritual). Celkove urcite unikatni experiment a opet odlisny pohled na valku. 6/10 (20.07.2012)

Tak tohle mi docela vyrazilo dech .. nenápadný, přitom takový milý příběh, kde se divák od srdce i zasměje .. a kde znovu, už po tolikáté pocítí, jak byla válka krutá a pro obyčejné lidi úplně nesmyslná .. zde navíc vidíme, že na opravdu silný příběh není vždy zapotřebí nějaká velká produkce … Moc hezký film .. krásný příběh ... (23.04.2010)

Taková ta líbezná, dlouhá, nevšední, nekomerční, lehká, chytrá komedie s prvky dramatu. Nebo naopak? Drama s prvky komedie. Je to vlastně jedno. Dost mě na těhle filmech štve, že od první minuty jako by řvaly: "Já jsem uměleckej a nezávislej, dáš mi vysoký hodnocení." No a tak dobrý zas většinou nejsou. Dosti často to bývá místy až nehorázná nuda jako v případě Kukušky, která ale má i docela dost vtipný pasáže. (17.12.2005)

Ani hippies ani komunismus neukázali tak výstižně, co že to je to porozumění mezi lidmi. Jistě, lecjaký film už použil pro nějakou vtipnou či romantickou scénu situaci, kdy jeden nerozumí řeči druhého, ale Rogožkin toho nevyužívá pro účely komediální. No, sem tam ano, ale tomu se zkrátka vyhnout nedá a navíc - tady je to občas fakt síla:) Přiblížení se k přírodě i člověka k člověku, nakašlání na ty nablbé politickomocenskoválečné tahanice, to vše úhledně zabaleno do krás ruské či finské přírody. A díky té špetce magie navíc to není až tak jednotvárné co do obsahu, i když samozřejmě víme jak to skončí;) Nebude to nejlepší ruský film, nebude ani určen k xnásobnému omílání, které si třeba s Národním Lovem můžete v klidu dovolit (pokud se vám to ovšem napoprvé líbilo). Rozhodně ale neupadne v zapomnění. 80%. (15.04.2007)