Boj

Vynikající válečné drama dánské provenience, u kterého jsem zvažoval i plný počet hvězdiček. Úvodní části mě sice až tak nezaujaly a nejvíce mi utkvěly v hlavě okamžiky, kdy hlavní hrdina telefonoval domů a docházelo tak k jakémusi polidštění vojáků, nebo scéna, v níž se tamní domorodec nechce s rodinou vracet do vesnice a žádá, aby mohl setrvat na vojenské základně, neboť má strach o život svých blízkých (pěkná ukázka toho, že ne každý muslim je terorista), ale se vším všudy mě příběh vtáhl do děje až po incidentu, který vyvolal soudní dohru. Morální dilema hlavního hrdiny či nejasnost, jak vše skončí, to vše mě zaujalo natolik, že opravdu přemýšlím i o páté hvězdičce. (10.04.2017)

Pikantní téma, které se dostane pod kůži. Hlavní hrdina je sympaťák respektovaný svými muži. Přesto vidíme, že dělá chyby. Když v krizové situaci nejede podle protokolu, má to pro něj velmi nepříjemnou dohru. Film se změní na soudní drama, kde jsou oba úhly pohledu velmi dobře argumentovány. Já osobně jsem fandil hlavnímu hrdinovi, aby se z toho dostal. Válka bez nevinných obětí ještě nebyla a nikdy nebude. (05.06.2016)

„MÁ Z VÁS NĚKDO NĚJAKÉ POCHYBNOSTI O TOM PROČ JE TADY?“ /// Tak prej kurva není jen válka, ale taky lidi. Na tom něco je! Dokumentární kamera ukazuje rodinu, která má tátu támhle v prdelákově (Afghánistán) a který moc chybí (hlavně parchanti by potřebovali pevnou ruku, no a žena…co vám budu vyprávět). Taky samozřejmě ukazuje tátu, kterýmu zase chybí rodina (a manželka, páč i když lepší nežli dívčí zrada je teplá prdel kamaráda, tak tady se maj lidi rádi normálně, čili žádný prasárny nečekejte). Táta vobčas myslí na ty „tam doma“ a navíc má zodpovědnost za „ty tady“. Vojáky, bránící světovej mír (nebo jak se tomu říká). Ale zpátky k tý kameře – je bezprostřední a umístí vás do děje. Nejen v Dánsku, ale hlavně v zápase s nerovným protivníkem. Bez pompézních efektů si brzy jednotku v čele s velícím oblíbíte a budete ji držet pěstičky, když se dostane do úzkých. A to vona se dostane, páč vo tom to je. Claus je hlavně člověk. Nedělá machra a snaží se šéfovat psychologicky, tak aby se kluci, kterým sotva zaschlo mlíko na bradě, vrátili v pořádku domů. To všechno jsou ovšem věci známý a tak nějak vojensky – filmově profláklý. Rejža a scénárista v jednom si místo vzdávání holdu vojákům bojujícím v (zdánlivě) nesmyslný válce, nechal jako hlavní téma dilema, kdy a jestli vůbec někdy stojí 11 mrtvejch Afghánců za jednoho Dána. A protože si v nich (dilematech) libuje, začne ho větvit a předvádí dobrý drama, který zanechá dost prostoru pro vaši úvahu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju vysvětlit rodině, proč jsem tam „venku“ ty kluky nechal umřít. 2.) Páč válka pro mě není dilema. 3.) Thx za titule „Mia.w“ a „jives“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (07.04.2016)

Silný film se dvěma odlišnými polovinami vzájemně propojenými poměrně intimním pojetím bez zbytečného patosu, kdy většina emocí zůstává zdánlivě skryta pod zamyšlenými tvářemi a pohledy. Části odehrávající se v prostředí afghánské mise mají, také díky kameře zprostředkovávající přímý kontakt s akcí, patřičně hutnou atmosféru nejistoty a strachu, jíž umě odlehčují jen prostřihy na Clausovu rodinu. Scény ze soudní síně se naopak dívají na minulé události s relativně větším odstupem, přičemž ukazují i složitost a nedokonalost celého systému, v němž vlastně nejsou důležité důsledky rozhodnutí, které je souzeno, ale spíše dodržení předepsaného postupu. Vyvstává tak řada morálních otázek, na něž si ale musí každý najít odpověď sám a mezi nimiž se nakonec při pohledu na mapu objeví i náznak té nejzásadnější. 90 % (Pražské filmové léto - Kino Aero) (21.08.2016)

Film zo života, kde s hlavnými postavami ten ich život žijete. Film o boji ... tom skutočnom, ale predovšetkým o boji so samým sebou, s vlastným svedomím a s vlastnými rozhodnutiami. Film o zodpovednosti a priateľstve. Lindholm dal do toho filmu všetko, čo tam malo byť a nič tam nebolo navyše. Skvelá práca. Pilou výborný ako vždy. (11.02.2016)