Samba

Francouzi mě stále nepřestávají udivovat, že ve skloubení komedie a běžného společenského problému jsou to mistři. Samba je dalším takovým dílem, které se tentokrát zaměřuje na problémy přistěhovalců a samotný problém líčí velice šikovně a reálně, navíc s dostatečnou dávkou výborného humoru. Lehce mě zarazil možná až moc vážný úvod, ale po zbytek filmu byla zábavná i dramatická část velice dobře zkombinována. /75%/ (Kino) (08.05.2015)

Snaha tvůrců zopakovat úspěch s Omarem Sym, naroubovat příběh na aktuální tématiku přistěhovalců a odlehčit to náhodnými, s příběhem naprosto nesouvisejícími scénkami, moc nefunguje. Výsledek neurazí, ani nenadchne, na (romantickou) komedii je málo vtipný, na drama příliš vykalkulovaný, takže zbyl jen takový snadno zapomenutý hybrid (50%). (09.02.2018)

Ale tak nebudem sa tu čertiť nad tým aké skvelé, obetavé a citlivé úradníčky majú vo Francúzsku, alebo, že hlavná hrdinka mi pripomínala viac kobylu, než ženskú samičku, aspoň pokiaľ sa jej úsmevu týka. Faktom je, že príbeh je trochu klišovitý gýč, ale mne predsa len sadol. Zrejme by som podľa niektorých tunajších stoikov a tvrdých chlapov mala navštíviť psychiatra, alebo sa nad svojou povrchnou, prázdnou a jednoduchou dušičkou aspoň vážne zamyslieť. No tentokrát budem hodnotiť len podľa dojmu, ktorý vo mne film zanechal a rozverne mu naparím štyri hviezdy, pretože občas je lepšie nechať sa len tak uniesť bez toho, aby som sa hnidopišsky vŕtala v uveriteľnosti každého detailu, alebo si neuroticky ohrýzala nehty nad tým, čo si o mne budú miestni géniovia myslieť. Po troch dvanásť hodinových smenách v nemocnici, kde som sa po krk vymáchala v sračkách, moči a krvi, mi tento film proste, jednoducho zdvihol náladu a pobavil ma. Viac som snáď od filmu v danú chvíľu ani neočakávala. (30.07.2015)

Olivier Nakache a Eric Toledano, režisérské a scenáristické duo, které stojí za dojímajícím hitem Nedotknutelní, sáhlo po další těžší látce. Sociální drama s komediálním podtónem (letos potěšili dalším dramatem Výjimeční) vypráví o jednom vztahovém poutu, které se zrodilo v nepravděpodobných podmínkách. On je senegalský imigrant, který pracuje bez papírů jako umývač nádobí či stavební dělník, ona je vyhořelou manažerkou, která potřebovala změnu a chce se sebrat v neziskové organizaci poskytující legální pomoc imigrantům. V jeho případě to neklapne a musí se tak ještě víc vyhýbat policii, úřadům a hlavně problémům. Žabožrouti přicházejí s dalším tématem, podle kterého by se multikulti Paříž měla pořádně podívat pod koberec. I když tady tvůrci nejdou úplně k jádru problému a místy jen přešlapují na místě. Zatímco Omar Sy je plný elánu a občas utrousí skvostnou černohumornou poznámku, Charlotte Gainsbourg mi herecky nesedla. Její křehké poraněné lani, která přitom řeže své podřízené telefony a ječí, když jí službu vypoví bojler, chybí půvab i zajímavost. Nefunguje ani chemie mezi oběma postavami. Ke konci jsem se už díval na hodinky. (22.05.2020)

Docela zklamání. Přiznám se, že jsem od tvůrců i od obsazení čekal víc. Ne, vlastně od obsazení ne, protože Omar Sy je skvělý, stejně jako Charlotte. Věřím jim každou scénu, ale ten film má prostě strašně pomalý tah na bránu, no a nakonec je sám i celkem klišovitý a nenabídne pořádně nic nového. To je škoda. (30.12.2015)