Strážcovia Galaxie 2

I pro mě znamenal David Hasselhoff a jeho mluvící auto hodně... Druzí Strážci Galaxie hrají na rodinou notu (dotáhl ji tam Vin Diesel z Rychle a zběsile?) a emociální veletoče. Zlý hajzl může mít zlaté srdce a naopak, zlatý hajzl může mít zlé srdce. Pokračující linie odhalující Quillův původ je zdařile zvrácená a nápad s živou planetou dostatečně neokoukaný. Potěší návrat Tanga a Cashe, parodování dronové politiky USA, Draxovy humorné vložky i Grootův roztomilý úsměv. Herecky se nic nemění, všichni si to neskutečně uzívají a Gunn si plní dětské sny duhovými bublinami a nostalgickou muzikou vytváří galony pohody s finálovým emocionálním ždímákem, který předčí i první díl. Za mě naprostá spokojenost. (09.05.2017)

"Správně. Nic jim neukradl. Nevím, proč nás sledují. Je to záhada." Tak ukradl Rocket anulaxové nebo harbulární baterie? Určitě harbulární. Já totiž věřím Draxovi, protože ten je ve své debilitě naprosto geniálně zábavný. Jenže z těch ostatních mě bavil už jen pidiGroot hledající číro, legendární Zardu Hasselfrau bez mluvícího auta a retro Pacmana. Ti ostatní dávkovali humor jen velmi dietně, digitální boj byl pro mne pouhou otázkou přežití, ale ty rodinné hodnoty se moc přežít nedaly. Příště by mi zkrátka stačilo Na stojáka s Draxem a jeho průhlednou kobercovkou. (07.03.2018)

Na mě to působilo tak, že Honza Gunn si přečetl moje hodnocení jedničky a podle toho se zařídil. Škrtly se kecy, přestalo se hrát si na pupek světa a začala zábava. A na to já slyším, protože tak jako je i dvojka chujovina všech chujovin Matka, mě oproti první záchraně Galaxie nenutila trhat si chlupy v nose, abych neusnul. A v příští lekci už se snad konečně dozvím, jestli je Zoe zelená úplně všude. Napíšu. (09.05.2017)

Marvel si na přelomu druhé a třetí fáze svého nezměrného univerza pojistil svůj standard. Sólovky mají svoji sílu, humor a jasný cíl, týmovky pak jdou ambicemi o něco výš a hrdinové se v nich vypořádají s obecnějším problémem, který trápí celou společnost. A do toho si přijdou Strážci galaxie, všechno rozbourají a svou odtržeností od ostatního dění zase zvítězí. Nevím, jak to James Gunn dělá, ale ať chtěli fanoušci cokoli, on snad dokáže uspokojit každého. Týmová práce, hašteření mezi Strážci, silné příběhy jednotlivců, jedinečný nepřítel, změny stran, rozvoj známých vedlejších postav, dojemné katarze a na pozadí toho všeho opět i originální a neoposlouchatelný písničkový soundtrack, dokonale podporující vtípky jako od správného zastydlého puberťáka. Za překvapivě velký risk považuji změnu nálady při finálním boji, protože v prvním dílu se i v těch nejdramatičtějších chvílích hláškovalo a vůbec všelijak blblo, zatímco teď se atmosféra v kritickém bodě přece jen na slušnou dobu zmrazí. Právě tady série do jisté míry dospívá a příště bude muset přijít s něčím novým. Jedna konkrétní potitulková scéna ale naznačuje, že to nebude problém. Velké díky za tenhle ohňostroj nápadů, který ani na minutu neustává. (14.05.2017)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)