Strážcovia Galaxie 2

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)

Jak jsem se na tenhle film těšila do kina to si nedokážete představit. Mluvila jsem o tom se všema kámoškama nebo lidma ve frontě v hypermarketu či chodila zcela zdravá k doktorovi jen abych o tom mohla tlachat s důchodcema v čekárně. Mezi nima jsem měla největší úspěch ty jsou vděčný za každý téma a když už napůlmrtvá stařenka zjistila že existuje mluvící mýval s raketometem údivem jí z toho vypadla zubní náhrada. Jenže pak film konečně šel do kin a já se na něj nedostala z blíže nejmenovaných důvodů. Luxusně mě to nasralo, pohrdala jsem špatnou verzí a s brekem čekala na nějakou hezkou kvalitu kterou by znalkyně mojí třídy dokázala ocenit. Dočkala jsem se včera a s nadšeným řevem hodila film na USB, šoupla ho do TV, udělala se...teda udělala si popcorn, opřela se o Alíka a zcela se ponořila do svého oblíbenýho světa. A že to byla opět brutální jízda o tom už netřeba pochybovat. Takže jsem prskala popcorn z huby při záchvatech smíchu při debatě o hovně (doslova) či u medvídka mývala a jiných chujovinách. Z nových postav si mě získala ta šukézní retardka co se nádherně hodí k Batíkovi a která mi velmi připomíná mě na trávě. Jelikož jsem na trávě pořád, tak jsem vlastně neustále stejně šílená kráva jako ona s tím, že jsem z toho nadšená. Není nad zelenou realitu, ale chci ty šnečí tykadla. Akce je vymazlená a libovější víc než pička mojí 12ti letý sestřenky. Teda...kamarádky. 21ti letý...I když film má dvě a čtvrt hodiny stejně utek šíleně rychle a já chtěla víc a víc jako při dobrý jebačce. Na konci jsem si teatrálně pořvala plná chvilkového citu (jako po dobrý jebačce) a už teď se těším na další díl ve kterém bych měla mít vedlejší roli ve scéně, kdy budu šnečici lízat ulitu. Jupíííí (21.07.2017)

„JSME RODINA…“ /// Druhý strážci překvapujou tím, kolik maj zajímavejch nápadů. Spoustu překvapení přináší i rodinný linie. Se synem se neshodneme na ftipech - von říká že trapný, já… takže radši napíšu, že jsou přiblblý, a pobavěj ty jednodušší (včetně mě!). Voni totiž pro ty mladší 80´tky nic neznamenaj. Takže takovej vosumdesátkovej Kurt Russel v něm nadšení nevyvolá. (naštěstí na tyhle týpky je tady Větvička a fajnový camea. I když…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád si poslechnu „Skvělej výběr 2“. 2.) Jsem Grot. 3.) Thx za titule „fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE *** NAPĚTÍ * (19.08.2017)

Je to jako vykuchat jádro Červeného trpaslíka, natáhnout jej na dvě hodiny, hodit do kouzelné krabičky, kde makají trikoví otroci a pak si nechat vygenerovat „film“. První půlka je ještě vcelku snesitelná, především Rocketovi se daří to, co v prvním díle nedovedl nikdo, tedy sázet osobité momenty a úderné hlášky, ale v momentě, kdy se definuje záporák, mi blesklo hlavou: „A je to v hajzlu!“, protože pak už jenom poctivě odškrtáváte všechny propriety standardního marveláckého menu. Dezert se nekoná, překvapení jakbysmet. (20.08.2017)

"Správně. Nic jim neukradl. Nevím, proč nás sledují. Je to záhada." Tak ukradl Rocket anulaxové nebo harbulární baterie? Určitě harbulární. Já totiž věřím Draxovi, protože ten je ve své debilitě naprosto geniálně zábavný. Jenže z těch ostatních mě bavil už jen pidiGroot hledající číro, legendární Zardu Hasselfrau bez mluvícího auta a retro Pacmana. Ti ostatní dávkovali humor jen velmi dietně, digitální boj byl pro mne pouhou otázkou přežití, ale ty rodinné hodnoty se moc přežít nedaly. Příště by mi zkrátka stačilo Na stojáka s Draxem a jeho průhlednou kobercovkou. (07.03.2018)