Himaláje

Oku lahodiaci a uchu príjemný film, poskladaný z krásne pôvabných obrázkov a prirodzených (ne)hercov v ich prirodzených roliach na ceste k podstate ich životných poslaní a právd. Nič viac netreba, žiadne efekty, násilne prekombinovaný scenár, každú scénu bolo cítiť, že réžia je dokonale zžitá s prostredím a mentalitou týchto tibetských domorodcov. 80%. (16.03.2015)

Skôr dokumentárny film ako dobrodružný so zameraním na duchovnú stránku života a hlavne putovania. Dramatické situácie okrem jedného generačného konfliktu spočívajú len v tom, či prejdeme alebo neprejdeme, spadneme alebo nespadneme, zamrzneme alebo prežijeme. O živote v Tibete si určite radšej pozriem bežné dokumentárne filmy. (13.12.2013)

Příběh domorodců žijících v nepálské provincii Dolpo, hluboko v himalájských horách, v místech, kde nerostou stromy a kde život vypadá pořád stejně už několik desítek, možná i stovek let. Je to také příběh režiséra Erica Valliho, který dlouho žil s tímto kmenem, naučil se jejich řeč a spřátelil se především s dvěma lidmi, s Tinlem a Norbouem, kteří hrají hlavní role. Eric Valli je fotograf a je to znát. Záběry na velké masivy, horská jezera a hluboká údolí, to všechno bere dech. Samotný příběh je jednoduchý, ale vůbec to neubírá na požitku. Tento snímek je hlavně o životě místních obyvatel, natolik se lišícího od toho našeho a kdo má rád meditativní věci s hlubokým nádechem exotiky, bude si užívat. Původně jsem film ohodnotil 4 hvězdičkami, ale když jsem si uvědomil, že hlavní melodie mi zní v hlavě už měsíc, musel jsem jít s hodnocením ještě výše, protože se mi to obvykle nestává. Soundtrack jsem si sehnal a je doslova hypnotický. Ten film v žádném případě není dokonalý, spousty lidí nebude ani trochu bavit. Ale pro mě má nepopsatelné osobní kouzlo. (05.07.2005)

Úchvatné horské scenérie jsou v Nepálu téměř na každém kroku a v odříznutých oblastech tamní obyvatelé žijí i v dnešní době stále tradičním způsobem. Alespoň podle našeho evropského konzumního měřítka. A na zvykový styl obživy je naroubován dramatický příběh. Eric Valli mel talent, ale nebyl filmařem a samotný příběh je tím poznamenám. Jeví se to jako oživlá legenda, která je doslovně převedena na filmový pás a to tak nešikovně, že hlavní katarze se naivně a bez boje smiřuje sama se sebou a veškerá předchozí tvrdohlavost a odbojnost vyznívá nepřirozeně a směšně. Idyla, harmonie, soulad jsou nešťastnou výplní zuřivě hysterického střetu, protože neslouží ke kontrastu, ale jsou samotným ohniskem i cestou. Dramatická linka je tím odbytá a nestabilní a nejnosnější konstrukcí filmu je kamera a až kýčovité obrazy. Někomu to k uspokojení postačí, na mě ovšem působí ten celkový životní souzvuk v dramatu kontraproduktivně. Hlavní postavou majestátní ódy na život je Tinkle (zajímavý Thilen Lhondup), postarší vesnický vůdce rodu. Nedůvěřivý a paranoidní mimo úzký rodinný okruh, ješitný a popudlivý při prokazování osobního pohledu na pravdu. Zuřivě brání zvyky a rituály, zaslepeně hájí čest své rodiny s vůdcovskou rolí. Hlavním protivníkem je mladý a ctižádostivý Karma (velmi zajímavý Gurgon Kyap), nejschopnější vesnický muž nastupující mladé generace. Jeho schopnosti jsou sráženy uražeností a záští a důsledkem je i jeho celkové odmítaní prastarých tradic a obyčejů. Hlavní ženskou postavou je Pema (příjemná Lhakpa Tsamchoe), Tinkleova ovdovělá snacha. Věrnost, zodpovědnost a oddanost se dostává do mírného rozporu s citem a potřebou. Důležitou postavou je Tserin, pozdější Passang (zajímavý Karma Wangel), malý syn Pemy. Pro Tinkleho je jedinou nadějí pro pokračování zářivé budoucnosti a uchování rodinné hegemonie nad krajem. Výraznou postavou je Norbou (příjemný Karma Tensing), Tinkleův syn a buddhistický mnich. V zrcadlení pokojné víry se vydává na dobrodružnou cestu jako opora a usmiřovatel. Chvályhodné je obsazení rolí tamním obyvatelstvem. Zpracování příběhu je sice neuspokojivé, ale nezkrotnost divoké přírody v kontrastu s často přízemním chováním člověka určitě zaujme. A většinu obecenstva mainstreamového proudu film překvapivě svou vizáží i obsahem nadchne, což se počítá. (14.03.2017)

Pravdou je, že jde o klasický příběh, který byl natočen už milionkrát. Tady je přidanou hodnotou neskutečná příroda, pěkná hudba, exotické reálie a (pro nás) nesmírně charismatický vzhled místních lidí. Pobavilo mě, že po skončení filmu jsem přepnul na Comeback, který běžel na vedlejším programu, a Ozzák si tam právě chtěl vylepšovat bojler... chci říct karmu. :-) (11.09.2012)