Kuriér

Frank Martin je kurýrem pevných zásad. Živí se převozem zásilek, u kterých ho nezajímá ani tak chemické složení, jako spíše váha a rozměry. Při zadání cesty z bodu A do bodu B si určí svou cenu a víc ho nezajímá. Pokud mu však převážené zboží brání aktivním pohybem ve výměně píchlé pneumatiky, tak mu dá alespoň napít, aby ho nedoručil mrtvější, než je třeba. Jenže gauneři neradi přijímají balíky s poškozeným obalem a tak Frank získává k domluvené ceně bonus v podobě aktivované výbušniny. Frankovi se však vůbec nelíbí pohled na vzduchem poletující kusy jeho vozu a v tomto klidném muži se probudí dávná touha zodpovědně zakroutit všemi přítomnými gangsterskými krky. (15.08.2009)

Prvá polovica mi pripadala zaujímavejšia napriek tomu, že akcie bolo menej, ale o to pevnejšie pravidlá mala. S porušením pravidla a pribúdajúcimi minútami to chce čoraz viac nadhľadu, ale ako akčná jednohubka uspokojí. Pobavila ma scéna súboja v kaluži oleja a možno ani nie tak súboj ako to, ako rýchlo sa dokázal hlavný hrdina mastného oleja zbaviť. Mastnotu, ktorú automechanik nedokáže zmyť so špeciálnymi čistiacimi prostriedkami, náš hlavný hrdina dokáže zmyť po jedinom skoku do vody...Aj o tomto je akčný film a aj to potrebuje ten spominaný nadhľad. 60%. (25.04.2010)

Rule No.1. Never change a deal.. Česká pošta by měla zauvažovat o zaměstnání doručovatelů Jasonova typu, neboť ve svém BMW 750i by jednak zrušil její oblíbený termín "adresát nenalezen" a navíc by lumpové s od něj čerstvě nalepeným štítkem fragile na čelisti přebírali soudní obsílky s širokým úsměvem.. Jistě, ve scénáři je much jak v bytě 14 dní zesnulé důchodkyně, ale pokud jde člověk na deathmetalový koncert, neočekává, že ti vlasatí pánové zafidlají na housle Vivaldiho Čtvero ročních období. Čistokrevná bezmyšlenkovitá akce, v které mi jen na konci scházelo, aby z toho kontejneru vyběhly srnečky se smutnýma očičkama. Rule No.2. Nobody fucks with the Transporter.. (21.12.2009)

Celkem slušně to začne, prvních pár minut trvá akce jako hrom, pak dostane kurýr velkou černou tašku a jde to s ním z kopce. Bohužel film se k němu velmi rychle přidal. Začíná hra na náhody. Když Frank prchá se svou Asiatkou, čistě náhodou vytáhne z vody dýchací přístroj pro dva. A pak už se náhody a nadpřirozené schopnosti hlavních hrdinů jen kupí. Je to blbé a krom první akce to nemá ani žádný šmrnc. (23.10.2014)

„Mám rád tiché rána.“ Priemerná, vskutku nenáročná akčná jednohubka. Vlastne skôr akčná komédia, než akčný triler. Vynikajúce akčné scény a charizma britského drsňáka Jasona Stathama sú hlavné – a pravdupovediac asi aj jediné - dôvody, prečo si KURIÉRA pozrieť. Zápletka je dobrá (chlapík je platený za to, že „preváža veci“, ale keď raz svoje pravidlo "nechcem o ničom nič vedieť" poruší a v kufri svojho fára nájde pôvabnú Aziatku, zapletie sa do krvavých mafiánskych praktík). Ale dej a scenár nestojí za nič. Postavy sú len slabo načrtnuté a ide sa ďalej a hlášky nemajú veľkú šancu skultovnieť, ale akonáhle sa rozpúta akcia, je to mäso. Jasonov plagát mi nad posteľou nikdy nevisel, ale priznám sa, že ako fanúšikovi akčného žánru 80. rokov je mi jeho prístup sympatický; Jason v sebe má niečo zo starých borcov, ktorí chránili ženy a deti a zachraňovali svet pred nukleárnymi katastrofami. Je chlapčensky sympatický, majú ho radi ženy, deti i muži, má výbornú kondičku, no nie je to nevkusná kopa svalov, je proste fajn. A KURIÉR vlastne tiež. Jeden z tých lepších filmov producenta (a kedysi výnimočného režiséra) Luca Bessona. Corey Yuen dal ako expert na bojové umenia dokopy viacero parádnych pasáží (autobus, kontajner, olej). (15.10.2006)