Lumière & spol.

Tak teda-aby jsem mohl ohodnotit toho Lynche, tak jsem to zkouknul všechno a nemůžu si pomoct, ale mě to připadá, že je to projekt s obrovským potenciálem-tak trochu spláchnutým do hajzlu. Nehledě na mé sympatie bych řekl, že si s tím David pohrál fakt nejlépe. Pak je tam hrstka statečných (Gabriel Axel, Andrei Kochalovsky, Zhang Yimou, Jaco Van Dormael, Juan José Bigas, Claude Lelouch, Claude Miller, možná i Alain Corneau) kteří dokázali zaujmout, vložit do toho nápad, vtip, cit atd.. Zbylá drtivá většina je takové docela random, bláboloidní a prázdné plácání vody..... Hodnocení= Lynch někde mezi 3-4, hrstka statečných cca za 3, zbytek za mě jednohvězdy.... Celkově slabší průměr. (27.04.2014)

Komentář a hodnocení ke všem příspěvkům do projektu LUMIÈRE & SPOL.: Výborná hudba mě zahltila hned od začátku a byl jsem seznámen se všemi režiséry, kteří byli do tohoto projektu zapojeni. Abych se přiznal, tak většina jmen mi nic neříkala. I sami režiséři byli překvapeni na jednoduchosti a použitelnosti kamery bratří Lumiérů. Mezi snímky odpovídají režiséři na určité otázky. A poté je tam, jak režisér točí kličkou u kamery a hned na to snímek. Snímky jsou úchvatné na jejich krátkost a děj, který se mi zdá docela dlouhý a v některých připadech i vtipný. Dá se mi, že v těch obrázcích je něco trochu Lumiérovského. Vtipné je i jak vedle režiséra co natáči jde chlápek s hodinkama a stopuje. :o)) Minutové zpravodajství mě zcela zahltilo. Překvapilo mě, když tam děcka zpívala písničku, kterou jsme se jako děti učili ve škole. Někteří nejsou tak nápadití a natočí pouze náměstí a lidi, jak se na něm procházejí. Ale jinak výjmečné dílo. (13.03.2004)

Zajímavý projekt, kde šlo o to, aby se skupina režisérů, celkem jich bylo 40, zhostila zajímavého úkolu - natočit krátký film na původní kameru, kterou vynalezli bratři Lumièrové. Pro režiséry, kteří mají různé styly, někdy i poměrně zdlouhavé, byla výzva o to větší, že jedním z pravidel účasti byla i skutečnost, že se musí omezit pouze na maximálně tři záběry a na celkovou do 52 sekund. Celý film je pak spíše celkem zajímavým dokumentem o tom, jak i v současné době je možné tvořit s něčím, co je dnes považováno za prehistorické. Tvůrci se úkolu zhostili s vervou a každý přinesl něco specifického. Samotný snímek by však vyžadoval trochu více přehlednosti a systematičnosti. Jako experiment zajímavé. To je tak všechno. (18.03.2014)

Komentář a hodnocení k Lynchovu příspěvku do projektu LUMIÈRE & SPOL.: Při sledování tohoto minutového snímku dýchne na diváka zvláštní atmosféra. Vždyť celý tento Lynchův krátký a depresivní opus je natočen na kameru bratří Lumièrů. Zvláštní, "lynchovsky zneklidňující" a výjimečný zážitek. Poznámka: Lynchův snímek je součástí projektu Sarah Mohnové LUMIÈRE & SPOL.; 40 významných světových tvůrců bylo v rámci tohoto projektu osloveno, aby s použitím původní kamery bratří Lumièrů natočili film o délce maximálně 1 minuty. (15.09.2003)

Jde určitě o velmi pěkný experimentální počin a nápad s cílem vytvořit k 100. výročí existence filmu mozaiku krátkých půlminutových snímků natočených prastarým kinematografem bratří Lumiérů, v režii slavných i méně proslulých režisérů z různých koutů světa... Výběr režisérů byl skutečně zajímavý a pestrý, jen mě trochu zamrzelo, že tvůrci, kteří sáhli i do exotické Afriky, naopak z neznámého důvodu totálně odignorovali všechny státy bývalého východního bloku, ačkoliv to vznikalo několik let po pádu železné opony (z Československa bych si např. Menzela nebo Švankmajera zde docela uměl představit). Potěšilo vidět známé režiséry v akci, ač musím říct, že dokumentární forma se spoustou reportáží mi ne úplně sedla a asi bych měl z toho větší umělecký zážitek, kdyby ty jednotlivé krátké filmy běžely po sobě bez výraznějšího přerušování a dokumentární část by se celá přesunula na úvod, příp. udělal by se z ní samostatný titul vedle výsledního počinu. Samotné „filmečky“ mě zaujaly logicky některé víc, některé míň, ale s ohledem na to, kolik renomovaných režisérů je tu zastoupeno, jsem čekal víc nápaditých příspěvků a na můj vkus často převažovaly spíše ty průměrné, na jaké člověk snadno brzy zapomene. Rozhodně ale nezapomenu na záběr, který natočil Claude Lelouch – ten se svého oblíbeného tématu vztahu muže a ženy na pozadí dějin dokázal osobitě chopit i v případě tak krátké sekvence a nechal na pozadí dlouhého polibku projíždět zástup kameramanů s filmovými přístrojemi napříč léty. Navíc Lelouch v tom velmi pěknu obsáhl ideu pocty kinematografie a jejího vývoje, která z celého tohoto počinu měla jít. Pobavila mě scénka od Claude Millera s holčičkou a váhou nebo nápad od Merzaka Allouache se záběrem na dvojici, co si prohlíží kinematograf v akci, taky se mi hodně líbil záběr Gabriela Axela, zaujal mě i Francis Girord. Haneke je pak spolu s Lelouchem a ještě Lynchem tím, jehož styl a rukopis spolehlivě poznáte i v pouhé půlminutové sekvenci a zase se nám těmi svými „fragmenty chronologie náhody“ z televizních zpráv snažil něco říct. :o) Totálně jsem nepochopil výtvor Petera Greenawaye a raději se tím netrápím... Nepotěšili mě Lynch a Corneau, kteří porušili zadání natočit krátký černobílý snímek na jeden záběr, kdežto Lynch zde využil několik střihů včetně trikových prvků a Corneau si do svého výtvoru přidal barevní efekty. *** Tož jak jsem řekl na začátku: nepochybně pěkný i originální počin, naplněný účastí řady jedinečných režisérů. Ale jak se postupně ukázalo, zdaleka nenaplněn tolika jedinečnými snímky, abych měl dát důvod víc, než 3 hvězdičky. [60%] (23.09.2021)