Hrdina

Ak poznáte staročínske legendy a rozprávania o nich, kde je veľa fantazijnosti a príbehy sú v nadľudskom ponímaní, tak budete unesený. Toto bol môj prvý film tohto typu. Preto som musel dať predtým len za tri, no po ďalšom pozretí už som neodolal. Krásna výprava, kamera a nádherné nasnímanie farebných exteriérov. Svojské bojové scény nie každému sadnú, no pozerať na ich choreografiu vystačí. Všetko to podporovalo detailne premyslené scenárové prerozprávanie a Jet v hlavnej úlohe. 80%. (13.09.2007)

Vskutku temer dokonaly vypravny film s uzasnymi bojovymi scenami, skvelymi kostymy aranzma a stylizaci, s propracovanou kamerou i strihem, stavejici na originalnim scenari. Naprosto unesen jsem byl ovsem suverennim Jet-Li (dle meho nazoru nejlepsi pokracovatel umeni Bruce Leeho) a nadhernou hudbou s az nadpozemskymi houslemi Itzhaka Perlmana. Tento film si nezaslouzi nic min nez plny pocet a muj obdiv cinskym filmarum. A je politovanihodne, ze samozvany filmovy znalec Cival se zmuze jen na klise kom. propagandy a odsouzeni tohoto vytecneho snimku. A pokud si nekdo stezuje na nedostatecne vybarveni postav ci deje, tak at si nestezuje na ucet filmu, ale at pdoekuje studiu Miramax, ktere zasahlo do konecne editace a naridilo zkratit cely snimek ze 116 na 98min - tady je o tom zprava. (05.09.2003)

Podobné hrátky se způsoby vyprávění byly přesně tím, co mi svého času chybělo v Klanu létajících dýk a co z Hrdiny dělá i něco o kapku rafinovanějšího než jen sled překrásných obrázků. V podstatě jednoduchý koncept dvou vypravěčů a tří verzí jedné situace umožňuje nejen donekonečna opakovat souboje v pokaždé jinak zabarvených lokacích, ale také měnit pohled na dění, vykreslovat postavy a má koneckonců vliv i na vizuální podobu snímku; jak směřujeme od původních smyšlenek k jádru věci, mění se i původně ultrahypersuper stylizované wuxia scény záhadně se chovajícího listí a odrážení tisícovek šípů pomocí kusů látky na “realisticky” přijatelnější souboj na meče v poušti. Od letmého náčrtu malicherných a malých postav se zamíří k prokreslenějším, lidštějším a zároveň vznešenějším charakterům (jejichž vztahy nabývají v závislosti na poznávání pozadí události jemnějších rysů), od jednoznačnosti ke komplexnosti, od stereotypního motivu pomsty k „vyšším zájmům“, a to v přímé úměře k tomu, čím blíž jsme pravdě. Jestli něco přežije svou dobu, tak to dle mého nebude příliš učesaný, dějový a v podstatě jednoduchý Tygr a drak, ale právě Hrdina. (05.12.2008)

Slibovali, že to předčí Tygra a draka, a musím říct, že nelhali. Hrdina je film, který vás svou vizuální stránkou položí na lopatky. Stejně jako vTygru a draku tu však forma vítězí nad obsahem. Ikdyž se oba filmy snažily nepochybně cosi říci (Tentýž pocit jsem třeba u Moulin Rouge neměla), bylo to naprosto zatlačeno na pozadí obrovskou výpravností a barevnými orgiemi. Příběh, se strukturou vyprávění jakoby vypůjčenou z legendátního Kurosawova Rašomona, má problematické poselství. Pro štěstí mnoha, jež má zaručit mocný stát, lze obětovat nejen štěstí ale i životy jednotlivců. Číňan však možná vidí v genezi vlastního státu něco víc než-li my. Je to příběh nejen o založení státu, ale o vzniku celé čínské civilizace. (24.01.2004)

Překvapivě pro mě je asi největší slabinou filmu tolik oslavovaná vizuální stránka, která funguje pouze ve statických a zpomalených záběrech, během bojů na sebe totiž až nepříjemně strhávají pozornost hodně nedokonalé počítačové efekty (kapky vody, šípy, listy) a stejně tak nepovedené wire-fu, kde sice není lana přímo vidět, ale dle pohupování hrdinů je zcela jasné, že tam jsou. Každopádně lepší než drátem do voka! (07.11.2009)