Idioti

"Poďme šokovať, nejak to dopadne..." A dopadlo to tak, že artovo založení nadšenci spokojne chrochtajú. Ja nie som artovovo založený nadšenec. Možno som zámeru celkom nepochopil, ale ako to bolo príšerne natočené pochybujem, že mohlo byť naschváľ (pol filmu na mňa zhora pozerá mikrofón, čas od času sa v zábere ukážu aj pracujúci kameramani, najchaotickejší strih aký som kedy videl atď ...). Nepochybujem, že si to to celé natáčanie Trier musel užívať a svojim spôsobom je mi táto recesia aj sympatická, ale vkusom sa mi nepribližuje ani na kilometre. A celkom ma prekvapuje, že tunajšie hodnotenia sú v rozmedzí "Geniálne! - poslabší Trierov kus". Lebo ten film si priam žiada o to niekoho nasrať! Larsi, tu máš aspoň mňa... (03.05.2015)

Materinský cit je jednou podľa môjho názoru z najsilnejších emócií vôbec. Potreba dieťa ochraňovať a vychovávať je hlboko zakorenená v každej žene. Na začiatku spoznávame ženu o ktorej probléme nevieme vôbec nič. Až ku koncu sa dozvieme že prišla o dieťa a práve kvôli tomu hľadá akýkoľvek únik od reality. V jedne reštaurácií stretáva partu ľudí, ktorý na prvý pohľad pôsobia ako mentálne retardovaní. Až do momentu, keď sa ukáže, že sú to vlastne inteligentný ľudia, ktorý takýmto spôsobom bojujú proti spoločnosti a spoločenským normám, ktorými tak opovrhujú a hlavne sa potrebujú dostať od reality čo najďalej. Preto sa vydávajú za idiotov a pomyselné spoločenské hranice prekračujú a ničia. Trierov film je zvláštnym kúskom v jeho filmografií, ktorý neobsahuje takú silu aká by bola potrebná na to, aby bol divák vtiahnutý do tejto mašinérie vtipov, krikov a plaču a na celovečerný vtip je to príliš dlhé, plné rôznych emócií, ktoré až na pár výnimiek nefungujú tak ako by fungovať mali. Jedná sa rozhodne o zaujímavý snímok. Jeden s tých, ktoré sa netočia tak často a ktoré majú svoju osobitú atmosféru. Kamera má dokumentárny charakter aj keď je príbeh, ktorý zachycuje fiktívny. Nenadchlo ma to tak ako som očakával. Trier má totiž na konte aj lepšie kúsky. (08.10.2011)

Vůči divákovi v podstatě arogantní, kdybych v sobě probudil svého idiota, asi by mě to i nasralo. Trier a jeho samolibost se, žel přírodo, odráží i v jeho rané tvorbě, v což jsem nedoufal...já blázen. Pro mě po všech stránkách zcela prázdné, na jedno použití, jako film vlastně k ničemu, nic ve mně nezůstalo. Tři snad jen za herectví krásných Dánek. (29.04.2017)

Nic proti formě, nic proti výkonům, nic ani proti samotnému námětu. Film je opravdu silné kafe, a když silné myslím tím SILNÉ. Snímek je to sám o sobě kvalitní, má naturální herecké výkony a originální námět. Trier je géniální režisér, ale jako člověk je mi neuvěřitelně nesympatický (bude to hovado, chcete-li upřímnost). Ale tím je na druhou stranu neuvěřitelně zajímavý, on opravdu zvedne lidi ze židle, rozčílí je, vyprovokuje. Ať už zcela otevřenými záběry, jako je ztopořený penis jednoho z hrdinů, regulérní soulož (a myslím tím REGULÉRNÍ), nebo scéna, kdy motorkář drží penis chlapci, který je "jakože" postižený. Sama o sobě myšlenka, že si parta lidí hraje na postižené je velmi "přes". Ale to bych zase snímek moc odsuzoval, protože on není pouze o tom, že si parta hraje na idioty - to ne - to by byl pouze povrchní názor. Idioti sahají dál. Ovšem forma, jakou jsou natočeny, je velmi "histerická" (i když to taky není to správné přirovnání). Idioti jsou pro mě letos nejtěžším filmem, který jsem viděl. Opravdu jsem ze začátku nevěděl, co si o nich mám myslet. Mám-li být spokojený, nebo naštvaný...samotné hodnocení je moc těžké. Film, který rozděluje diváky na dva tábory - buď je geniální, nebo samoúčelný. Já jsem nějak mezi, ale spíše se přikláním k té druhé možnosti. (30.10.2006)

Jednou jsem takhle při pročítání Housera narazila na pár slov k právě promítanému staršímu filmu. A tak jsem tehdá ve svých cca 15 letech šla úplně samotinká do Kina Praha, sedla si do skoro prázdného sálu a shltala celý film "z jinýho světa" až do konce. U pornoscény jsem samozřejmě dělala, že tam nejsem. Zlatý časy. (25.04.2011)