Vydržet a přežít (S01E05)

Na emoce to brnká stejně účinně, jako Gustavo na kytaru, což stvrzuje tvůrčí záměr, vézt se na (překvapivě) komorní vlně, která ty divácky vděčné „velké“ momenty přináší spíše nečekaně a na chvíli, protože je třeba před nimi utéct. Což samozřejmě cením na max, ale nepopírám, že kdyby rozběsněný Bloater řádil ještě o chvíli déle, neměl bych námitek. (14.02.2023)

"I'm the most wanted man in Kansas City. Although, now, I think you're running a close second." _____________ Tak pre mňa bola táto epizóda (spolu s tou treťou) v rámci výsledného dojmu doteraz asi najsilnejšia. Páči sa mi to, že tvorcovia sa v príbehu úplne bez problémov vracajú do minulosti a vďaka tomu má divák možnosť vidieť príbeh aj z iného uhlu pohľadu ako doteraz. Niekomu to môže pripadať ako naťahovanie, ale podľa mňa sú takéto pasáže úplne na mieste, vďaka nim je príchod nových postáv lepšie dovysvetlený a všetko začne dávať aspoň o trochu väčší zmysel. To pomalšie tempo tomu podľa mňa svedčí a atmosféra, ktorá vás neustále drží v pozore pôsobí ako brilantná predzvesť toho, že záver prinesie niečo veľké a hrozivé... A tak sa aj stalo. Scéna s hordou je doposiaľ asi najakčnejšou pasážou, ktorú nám tvorcovia ponúkli a aj napriek miestami dosť viditeľnému CGI, som opäť (ako už je u mňa pri sledovaní THE LAST OF US zvykom) zostal v nemom úžase. Predstavil sa nám prvý BLOATER, a musím povedať, že z neho naozaj ide strach a maskéri (tak isto ako v prípade clickerov z druhej epizódy) opäť odviedli šialene dobrú prácu. No, a ten záver, z toho ma mrazilo ešte viac ako z Bloatera... Hru som nehral a asi preto bol pre mňa tento zvrat taký nečakaný, dúfam, že sa nejakých takýchto "plot-twistov" v najbližších epizódach ešte dočkáme... Aktuálne tempo, akým sa seriál posúva mi neskutočne sedí, som zvedavý, čo príde nabudúce... (12.02.2023)

Plná palba rozhodně ale asi ne tak jako proč jí dávají ostatní. Když tu procházím hodnoceni všech dosavadních epizod tak shledávám že spousta diváků na seriál kouká protože chce akci ale o té tento pořad nikdy nebyl a nebude, herní předloha a její pointa je převážně o emocích a vztazích. A tady se emoce ukázaly v plné palbě, přesně o tomhle TLOU je! Za mě zatím seriál nenabídl slabý díl a jsem nadmíru spokojen jak tvůrci pracují s předlohou. (12.02.2023)

Čekal jsem více. Trochu akce tam naštěstí bylo. Ale zároveň i plno nelogických momentů. Představit nové postavy, částeně vysvětlit jejich interakce a pak je po půl hodině zabít. Proč? A nerozumím té přehnané snaze obsazovat za každou cenu postavy co vybočují. Minule 4%, teď hluchoněmý, zhrzená ublížená feministka, příště bude slepý na vozíku? (16.02.2023)

„I´M SORRY!“ Dosud bylo zvykem, že víc než boji o přežití se tvůrci věnují emocím svých hrdinů. Infikovaní a boj s nimi stojí až někde ve druhém či třetím plánu. Podíváme se o pár dní zpět, abychom spojily dvě příběhové linie. Nejhledanější muž v Kansas City Henry a jeho němý bratr Sam, vedle nich pochopitelně zrovna tak se skrývající Joel s Ellie. Zatímco vůdkyně Kathleen se k nim „tiše“ blíží, po méně svižných epizodách se dočkáme akčnějších a přímočařejších momentů v podobě útoku nakažených. Není to tak, že bych skákal do stropu, ale má to koule a samotné finále po probuzení je poměrně silné. Díl má zase krapet jiný feeling a zatím představuje asi vrchol série. (24.02.2023)