Rocketman

Nesmírně chytře a chytlavě stylizovaný skoro-muzikál, který představuje extravagantní osobnost Eltona Johna právě skrze svou pestrobarevnost a dějotvorné muzikálové vsuvky. Retrospektivní vyprávění z protialkoholní léčebny sice není kdovíjak originální rámec, ale vše je tentokrát dobře uchopené a skrze čím dál otevřenější Eltonovu zpověď si o něm divák skládá komplexní obrázek, který je samozřejmě v úplném finále oslavný, ale na rozdíl od Mercuryho portrétu v Bohemian Rhapsody se mu dá stoprocentně věřit - Rocketman totiž možná není kdovíjak nadstandardní a úžasný v řemeslu, avšak daří se mu citlivě a uvěřitelně vybalancovat mezi složitými motivy homosexuality, rodičovské nedůvěry či nelehkého údělu hvězdného statutu a nevyvolává v divákovi podezření, že ho jen vodí vesele za nos. Je to filmařina osobitá, a to je dobře. A Egerton je fakt dobrej. 80% (04.04.2020)

Divák by mohl očekávat další autobiografii ve stylu Bohemian Rapsody, ale Rocketman jde na to jinak. Spíš než o biografii se jedná o fantasy muzikál, kde jsou muzikálová čísla, která se v životě Eltona Johna nestaly a nenajde se zde žádná klasická rekonstrukce, některého z jeho koncertů. O samotném Eltonovi se toho divák také moc nedozví a vyjma klasických rockerských eskapád se toho v jeho životě moc zajímavého nestalo. Ani samotná hudební čísla i samotné písně nejsou pro běžného diváka tak zajímavé, jako tomu bylo právě ve zpracování legendární kapely Queen. Naštěstí vše úspěšně táhne Taron Egerton, který hraje jako o život a těch pár známých písní v jeho podání, určitě také potěší. Eltonovi fanoušci si můžou jednu hvězdu přidat, protože je to ve výsledku film hlavně pro ně. (10.09.2019)

"Už v roce 75 jsem se začal chovat jako čůrák. A zapomněl jsem přestat." Tak nějaká ta upřímnost tam byla. To je fajn. Jinak je to jen příběh jednoho nepříliš studenýho kluka, kterýho rodiče neměli rádi a nikdo mu nerozuměl. A proto začal být závislým na všem, co se dalo nějakým otvorem dostat do těla. Tomu moc nerozumím, ale asi jenom proto, že nemám talent na cokoli, co by mi vydělalo aspoň dva majlanty. Mě to prostě moc nebavilo. Asi proto, že od Eltona snesu jen pár songů a ty tady většinou nezazněly. A když už se objevily, tak je nezpíval Elton a já na to vážně míněný herecký "zpívání" mám celkem alegii. (19.05.2024)

Rocketman to má těžký. Elton John neni ani zdaleka taková osobnost jako Freddie Mercury, a svatá trojice chlast-drogy-sex už dávno není zajímavá zápletka sama o sobě, natož aby odtáhla film o samozvanym rockerovi (!!), a tak se musí zuřivě skákat a kličkovat Eltonovym životopisem, aby se z toho aspoň něco vytřískalo (mym asi nejoblíbenějšim mílovym skokem je zařazení I'm Still Standing napsaný v uplně jinym kontextu, a v úplně jiný dekádě, než jak je zde prezentováno). --- Mirka Spáčilová napsala, že Rocketman s Bohemian Rhapsody "může prohrát", protože pro svého hrdinu nemá "romantizující opar předčasné smrti". (Jn, pravda, takhle se Mercurymu bohužel nedostalo žádnýho pořádnýho PR jako zde Eltonovi.) Vlastně Rocketmana i polituje, že mu chybí pořádný "finální patos", protože "na rozdíl od Mercuryho nad svými démony zvítězil". Pff... HUH?! --- Rocketman je dobře natočenej, to mu nikdo nevezme. Fletcher se nezapře. Jenže napsanej je bohužel naprosto příšerně. Muzikálový čísla si s filmem jako takovym pořádně sednou až tak ve druhý třetině a Eltonovo blouznění s mladšim já se ohrálo už napodruhé, natož napotřetí. Většina zbytku kajícnýho Eltonova příběhu potom jede ve stylu set up-punchline, což se nejvíc promítá na milostný lince, jejíž TUMÁŠ moment doručí až závěrečný PR titulky s Davidem. Ale good for Elton, o tom žádná. Filmaři mu šli natolik na ruku, že od nich dostal "upřímnej" film, aniž by jakkoliv ztratil na svý sebestředný auře, a ještě všem stihl sdělit, kolik toho dělá pro charitu. Good for him indeed... (30.05.2019)

Nie som pravým fanúšikom extravagantného šoumena Eltona Johna, ktorý vie parádne skombinovať - klavír so spevom, čo taktiež s doplnkom (pridaním) jeho typických, uletených kostýmov, pridáva na samotnej, konečnej zaujímavosti (hudobnej udalosti) spojenej s veľkým očakávaním, čo zo seba opäť vydá, ale i napriek tomu som si tento pozoruhodný retro snímok vskutku dosť užil, asi aj kvôli tomu, že sa na nič nehrá, je bez akejkoľvek servítky i cenzúry, je úplne prirodzený, ako sa len dá. Nedá sa povedať, že by bol totálne kontroverzný, akoby ste skrytou kamerou sledovali skutočného E.J. , ale aj tak má kopec silných sekvencií, ktoré sa neboja zájsť do krajnosti. _ Spevácka i-k-o-n-a sa podieľala na realizácii filmového diela, ako výkonný producent, čiže je úplne pochopiteľné, že si predovšetkým starostlivo ustrážil excelentného hereckého predstaviteľa - Tarona Egertona, ktorý je priam božský, skvostný, unikátny, alebo si myslím, že dohliadal nielen nad scenárom Leea Halla, ale určite i režisérovi Dexterovi Fletcherovi „fušoval” do remesla, keď mu radil, kedy nakrútiť najlepší záber... Spomínaný D. Fletcher, mimochodom dokončoval minuloročný filmový trhák - Bohemian Rhapsody (po problémovom r. Bryanovi Singerovi, aj tak považujem jeho zásluhy za najväčšie), ktorého spevák, líder - Freddie Mercury (r.m. Farrokh Bulsara), je podľa mňa oveľa lepší, charizmatickejší „SLÁVIK” , než Elton John (rod. meno Reginald Kenneth Dwight), s tým okrajovým paradoxom, že táto recenzia ide v tom duchu, že o veľkom šoumenovi sa nakrútil slávnostnejší snímok, než o interpretovi, ktorého vnímam, ako človeka s darom od Pána Boha pre dokonalý spev z nebies ! PS : Tvorcovia sa zvyčajne nevyhli typickým klišé, t.j. stvárňovanie postáv a stárnutie. Vezmite si, že medzi Bryce Dallas Howard a Taronom Egertonom je iba 8 ročný vekový rozdiel, a pritom sa ksichtia : „matka a syn” , už tým pádom sa film stáva menej uveriteľným, a to ešte nehovoriac o opotrebúvaní f. charakterov, to je mimo môjho rozumného chápania ! (31.05.2019)