Stážista

To opravdové jádro filmu a to nejlepší v něm uvidí jen člověk, který je/ byl v kůži postavy Anne Hathaway. Ten stres, tlak a věčné nestíhání je skoro hmatatelný přes televizní obrazovku. Trefa do černého a v rámci odlehčeného amerického filmového popíku zřejmě vrchol roku. Dechberoucí interakce mezi Hathaway a De Nirem. Škoda slabšího finále. Emoce se konají totiž uprostřed, když to není chtěné, ale bezprostřední. (12.01.2016)

Troufám si tvrdit, že Nancy Meyers je větší zárukou kvality, než jakou byla Nora Ephron. Ben není žádný nervózní dědula, který by měl umaštěné vlasy, zmačkanou košili a vrcholem jeho dní by bylo křičení na hlučné sousedy nebo krmení holubů v parku. Ovdověl a zjistil, že „veškerou“ zábavu už zkusil a potřeboval by nějaký nový impuls. A jelikož má bohaté obchodní zkušenosti, nasedne do moderní mladé firmy s módou, která si získala respekt za pár měsíců a kterou vede ctižádostivá workoholička Jules (které se to ale naopak sype doma). Právě dobrosrdečný gentleman Ben se stane jejím asistentem, později spíš mentorem, který jí dává rady, jak zkombinovat výchovu roztomilé dcerky, manželství a snovou práci. A tím, jak je příjemně retro, pomáhá do života i současné twitterové generaci, která netuší, proč by měl muž nosit kapesník. Je to milé, je to inteligentní, je to nekomplikované. Ostatně jako veškerá tvorba Nancy Meyers. Vlastně třecím vrcholem je nevěra jedné z vedlejších postav a pohledy závistivých matek z pískoviště, které nepřejí úspěšným ženám. Jinak mají všichni jen ty nejlepší úmysly, jsou dokonale upravení, mají honosné domy, jezdí v luxusních bourácích. A všichni jsou na sebe milí, chápaví, všichni se milují, objímají, podporují.. a je jen na divákovi, zda to Meyersové týmu ZNOVU zbaští. Já ano, a nestydím se za to. Opět těší skvělým castingem, brilantně napsanými dialogy a příjemně pohlcující atmosférou. Je to takový ten feel-good kousek, kterému se dá vytknout jen máloco (možná slabší rozjezd, možná lepší péče s vedlejšími postavami, možná pitomé sexuální momenty, kterých nás neušetřila ani v předešlé komedii Nějak se to komplikuje – tady erekce po pracovní masáži). To, že v romantické komedii chybí nějaká zásadní romantická linie, vůbec nevadí. Není to žádná psychologická sonda do života moderní ženy, je to pohodový kus, který bude těšit i za deset let. To mi věřte. (27.12.2015)

Citově naprosto lidský film, který si na nic nehraje a vypráví příběhy každého z nás. Anne Hathaway a Robert De Niro tady byli vysloveně miliónoví a i když je tenhle film víceméně hodně normální a obyčejný, povyšuje ho samotná upřímnost z postav, které právě tyto dva herci hrají. Jediný moment, který opravdu stojí za to, je scénka vloupání se do baráku kvůli smazání jednoho mailu z notebooku. To byl nářez nevýslovnej a vysloveně mi zrychlil jinak asi dvakrát tak pomalejší tep. (25.01.2016)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)

Moje očekávání rozhodně nebylo vysoké. Na nějaké hodnocení už kašlu delší dobu, a abych byl upřímný, díval jsem se asi jen kvůli Robertovi. Možná kvůli jeho zašlé slávě a možná taky, že jsem já naivní a důvěřivý tvor čekal jeho zmrtvýchvstání z popela. Ani ne, co se týče jeho herectví, jež je pořád na vysoké úrovni, ale spíše štěstí na filmy, které se mu poslední dobou vyhýbá mílovým obloukem. Čekal a zase se nedočkal. I když je Robert pořád dobrý, prvních třicet minut slušných, nestačilo to. Čím, víc se na obrazovce objevovala Anne a ten její naprosto šílený úsměv, měl jsem sto chutí si pustit plyn, nebo tenhle film hodit z okna. Samozřejmě, že jsem vyměkl a ve výsledku jsem se dočkal pouze další z mnohé řady, mdlých, předvídatelných a podprůměrných, amerických komedií. Je mi jasné, že už se dalšího Taxíkáře nedočkám, nicméně aspoň jednou za čas by to něco slušného chtělo. Už jen vzhledem k téhle herecké legendě….. (26.01.2016)