Kráľovská noc

Průhled třídním a sociálním rozvrstvením v tomto případě anglické společnosti prokazuje staronovou pravdu, že lidé jsou si opravdu rovni ve všech základních věcech humanismu a lidství. Velké anglické panovnici to oprávněně - bez licence filmu - přidává zvlášť přitažlivý valér. Valér opravdovosti a slušnosti. Té skutečné. (12.08.2021)

Its V.E Nigt! ------ Bylo nebylo, za řekou Temží - dvě princezny dostaly povolení od tatíčka krále a maminky královny si konečně také vyrazit z paláce ven. A nebylo to jen v tak obyčejný den, ten den skončila po šesti krutých a strastiplných letech druhá světová válka. Mladé dámy nejdou ven sami, dostanou doprovod jak se patří a venku kromě trochy toho svobodného vzduchu, kterého se jim v paláci nedostává mají i zjistit nálady lidu na toho jejich krále. Vždyť s nimi věrně bojoval proti tyranovi a statečně neopustil Londýn ani když byl bombardován. Jenže noční Londýn plný slavících lidí je něco jako dávný Babylón a princezny se od sebe rozdělí. Zatímco ta mladší se dostane do společnosti, kterou nelze nazývat zrovna kultivovanou, její starší sestra Alžběta narazí na vojáka, který se s ní pokusí sestru v rozbouřeném slavícím městě najít. ---- Udělalo mi velkou radost, že ze všech složek britské armády padla volba na kluka od bombardérů v modrém battledressu s nášivkou AG. Na prsou. ! Palubní střelec má však na lecos svůj názor a tak se Alžběta během hledání lecos dozví i z té druhé strany ze života lidí tam venku za zdmi Buckinghamského paláce.... Tahle romantická komedie mi moc sedla. Dnes večer jsem byl zase jednou bez nálady a neměl ani moc chu'ť na něco koukat. Když už padla volba na toto moc jsem neočekával. Upřímně, nečišet z toho ten konec války, vůbec bych do toho nešel. Tady to ale čišelo sakra zajímavě! :-) Těchto filmů jsou spousty. Většinou jsou to různé fešné prezidentovy dcery, nebo právě princenzny co se ztratí a narazí na nějakého normálního kluka z lidu...Holky jsou jen holky a tak to zajiskří, jenže každý pak musí tam kam patří... Pár jich skončí svatbou, většinou jsou ale na konci slzičky... Tady to bylo hodně podobné, ale nijak mi to kupodivu nevadilo. Bylo to prostě takové britské, milé a vtipné a možná i s reálným základem. A přiznávám i dojemné. Když jsem viděl na Trafalgar Square ty stovky lidí slavit konec války, jako by jste tam byli v tom roce 1945... Správně to říkal král Jiří . Ti lidé nevěděli co je čeká, netušili, že válka Anglii zdecimovala a i když vítěznou, že ji čekají hubené roky... Ta noc ale byla jejich. Všech těch starých i mladých lidí, dívek objímajícíh vojáky od všech složek zbraní, všech těch mladých mužů, kteří konečně dokončili svoji práci ! Hezké, milé, vtipné, plné swingu, romantické (a já stále romantikem jsem) tak dávám za 4 lahvě šampaňského! * * * * (05.12.2016)

Mňa osobne omnoho viac, ako oslava víťazstva v Londýne, kráľovskými dcérami Margaret (1930) a Alžbetou (1926), zaujal postoj kráľovskej rodiny k udalostiam 2. svetovej vojny, k nacizmu a k samotnému Hitlerovi. Niektoré z nich sú známe, ale mnoho záporných informácii sa z Buckinghamského paláca von nedostalo. Britská kráľovská rodina Windsorovcov mala početné väzby na nacizmus v Nemecku a Adolfa Hitlera. Nevlastný brat princa Filipa, princ Christoph of Hesse sa stal hlavou Goeringovej tajnej služby a zastával mnoho nacistických pozícií. Podobnú minulosť mal tiež kráľ Eduard VIII. , ktorý po nástupe na trón zaslal depešu samotnému Hitlerovi, kde píše: „Aliancia medzi Nemeckom a Britániou je (pre kráľa) naliehavou nutnosťou.“ V októbri 1937 bývalý kráľ Eduard a jeho žena, toho času vojvoda a vojvodkyňa Windsoru, navštívili nacistické Nemecko. Osobne sa stretli s Hitlerom, navečerali sa s jeho zástupcom Rudolfom Hessom, a dokonca navštívili aj koncentračný tábor. Tento kráľ dal prednosť svojej veľkej láske pred trónom, tu ho zastúpil jeho mladší brat Juraj VI. ktorý napriek vrodenej nesmelosti, prejavil v ťažkých dobách Británie statočnosť a bol príkladom pre poddaných. Tu stojí za zmienku jeho prejav k národu (Kráľova reč, 2010). Zdieľal s národom ťažkosti vojny vrátane bombardovania Londýna. Po náletoch ho bolo vídať v uliciach ako utešuje a povzbudzuje Londýnčanov. Angličania mu to nezabudli a popri Churchillovi bol bezpochyby najpopulárnejším mužom. Zaujímavým faktom je aj princezná Alžbeta, ktorú vo filme môžeme vidieť vo vojenskej uniforme. Vo februári roku 1945 vstúpila do ženskej divízie britskej armády, kde slúžila pod úradným číslom 230873. Tu získala výučný list automechanika. V rámci jednotiek divízie jazdila na osobných aj nákladných autách. Po vojne bola povýšená do funkcie čestného veliteľa. Nebola výnimkou nakoľko v priebehu 2. svetovej vojny slúžilo v britských ozbrojených silách asi 600 tisíc žien. Takže film je taký, aký je a mňa osobne nenadchol. (19.12.2016)

Humoruprostá romantická komedie (prvky dramatu a thrilleru nenacházím, ať se snažím sebevíc), která nezapře inspiraci více než šedesát let starým a podstatně vtipnějším filmem Prázdniny v Římě od Williama Wylera. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2014. --------  Tak aspoň nesmyslné žánrové označení "thriller" zmizelo, stejně nesmyslné "drama" a nesprávný rok výroby bohužel zůstávají; částečná pochvala udělena 16. 8. 2022. (12.11.2016)

Ani (po)válečné drama, ani bůhvíjaká romantika, ani zdařilá komedie. Tím vším by se Královská noc mohla zdát, ale pouze okrajově. Na druhé straně snímek vychází ze skutečných událostí a popisuje jednu velkou "párty" dvou princezen. Když už nic jiného, tak nám film vysvětluje, proč jsou královští vládci, následníci a potomci tak moc mimo realitu. Obě dívky, princezna Alžběta téměř dvacetiletá a Margaret patnáctiletá, dosud nebyly ani jednou samy venku. Venku mezi lidmi. Mezi svými poddanými. Tato noc tak ukáže, jak moc jsou odtrženi od reality nejen její královští rodiče. Podle mě se právem jeden z princezniných průvodců na cestě nočním Londýnem zlobí, že král vůbec netuší, o čem v projevu mluví. Vojáci bojovali, umírali a královská rodina si zatím v klidu domova pila čaj. I když v ohrožení byla, neboť se bombardovalo kousek od paláce, přeci jen byla ve větším bezpečí než její vojenští poddaní. A jak ukázaly následná desetiletí, odtržení Alžběty od reality života obyčejných lidí bylo nakonec trvalé. Film měl ale i komické prvky, o něž se skvělým výkonem postarali dvě mladé herečky. Ovšem je třeba říct, že těžko lze uvěřit téměř pětadvacetileté Bel Powley, že je jí o deset méně. Poslední otázkou tak je, zda všechno co jsme viděli, nebo alespoň která část z filmu, byla pravdivá a kde zapracovala fantazie. Tato epizoda královnu určitě více přibližuje běžným Britům víc než cokoli jiného, ale na druhé straně je třeba říct, že královna se v průběhu let radikálně proměnila, což se dá pochopit - stala se z ní panovnice. Proto pro její fanoušky a příznivce to jistě bude vítané osvěžení. Není to špatný film, ale moc důvodů vidět ho víckrát neshledávám. (13.08.2021)