Pieseň mora

Krásná, až hebce něžná animace od počátku pozvedala můj dojem z dosti komorního animovaného filmu, jehož příběh se přeci jen vyvíjel pomaleji. Ale jedinečná atmosféra s rozvíjejícím se motivem putování mě záhy silně připoutala, asi podobnou sílou, jak to dokázaly dlouhé vlasy velkého Šanakího (aktuálně moje zdejší oblíbená postava :)). Líbilo se mi, že stylem i fantaskními motivy šlo o specificky lokální irský příběh prodchnut osobitou tamnější mytologií (...písnička o irských chaluhách zvláště bavila :)), ale zároveň i v doprovodu jisté mystiky a originálních postav bylo podání srozumitelné pro diváky po celém světě. Moc pěkné, kouzelné a hřejivé, přestože dvě až tři scény mi svým pojetím připadaly možná až moc udojímané a uslzené, včetně přílišného natahování napětí ve scéně se záchranou před sovami na poslední chvíli. [80%] (14.06.2024)

CITÁT - Malé víle ruku dej.......... Tak tohle je krása, srdce mé zaplesalo. Krásné barvy, magický hudební doprovod a dojemný příběh. CITÁT - Až se narodí, budeme kamarádi............ Příběh o smutku, lásce, kráse, přátelství a štěstí. Příběh o strachu, který z vás udělá sobce. Příběh o tom, že držet smutek je velmi nebezpečné. CITÁT - U mě v autě ani doma se brečet nebude............ Příběh je plný dobrodružství a nádherných situací. (17.09.2015)

O tom, že je neradno zatvárať negatívne emócie do zaváraninového pohára. Človek by čakal, že to bude len vizuálne úchvatné, ale je to vybrúsené aj po naratívnej stránke. Celé je to postavené na paralelizmoch. Rozprávkové bytosti majú svoje zrkadlové postavy v realite a mýtický príbeh tak reflektuje ten reálny. Hlavným hrdinom príbehu nie je Saoirse, ale jej brat Ben, ktorý sa musí vyrovnať so životnou stratou, a ktorý musí prekonať svoj žiaľ. Film je zároveň príbehom o tom, ako sa z Bena stáva dedič rozprávačskej tradície a tak sa dá považovať za meta-príbeh, čiže pojednanie o samotnej povahe rozprávanie. Prechod medzi jednotlivými úrovňami reprezentácie je vo filme formálne podporený použitím dvoch výtvarných prístupov. Rovina reality je zobrazená skôr v ostrej grafickej linke a prechod do sveta mýtu je indikovaný technikou maľby vodovými farbičkami. Film je nielen spracovaný 2D klasickou animačnou technikou, ale dáva dokonca košom akejkoľvek perspektíve a obrazy vyzerajú ako z čias, keď tento výdobytok renesancie ešte nikto nepoznal. Celé to pôsobí ako jeden prenatálny sen, nemeral som to, ale sú tam pasáže, kde sa podľa môjho odhadu minimálne 5 minút nepovie ani jedno slovo a je pozoruhodné, že to deti sledujú ako pribité na sedačke. (21.04.2015)

Co se Kellsu u mě nepovedlo, to Píseň moře zvládla dokonale, zkrátka tenhle příběh jsem si užil a prožil naplno a opravdu se mi neskutečně líbil. Je to taková příjemná kombinace pohádky a keltské mytologie, která se opravdu krásně sleduje. Stejně jako u Kellsu je nutné i zde uvést pěknou barevnou animaci, která obzvlášť v poslední části, (když začne Saoirse zpívat) graduje do podle mého opravdu nádherného vizuálního zážitku. Když k tomu přidám hudbu, která je prostě kouzelná (především ústřední melodie), dále pak zajímavé charaktery v čele s neskutečně roztomilou Saoirse a příběh, který sice není příliš složitý, ale o to víc je emotivní, dostávám zážitek pro mě veskrze dokonalý a tedy za mě naprosto jasných 5* a 10/10. (17.03.2015)

Kdo trochu něco ví o nenápadném, ale fatálním významu Irů a Skotů pro tvář Evropy v době, kdy se rozhodovalo o podobě jejího náboženství, nebude příběh dívky, na jejíž píseň čeká celé irské zásvětí jako na vysvobození, považovat za privátní záležitost jednoho ostrova. Přesto lze tuto pohádku vnímat ještě privátněji a pojmenovat ji příhodně "O rodině, která na to vyzrála". Taky by se to mohlo jmenovat Analogia entis. Ze stávajících komentářů nutno přečíst Havenohome. Dále lze doporučit kom. od forsythie a Flippera. Dodávám, že dvojpostava Machy-babičky z různých aspektů nápadně připomíná čarodějnická dvojčata v Mijazakiho Sen to Chihiro no kamikakushi (dichotomie hodné a zlé sestry zde však nemá protějšek v dvojitosti postav; Macha a babička jsou vlastně táž postava, dichotomii odpovídá proměna téže dvojpostavy v čase - což ovšem lze na podivně koexistující sestry v Sen to Chihiro rovněž uplatnit; právě pro tyto komplikace mi projednávaná podobnost připadá mimořádně zajímavá). (04.05.2015)