Gombíková vojna

Poněkud volné, ale velmi hezké filmové zpracování knihy Louise Pergauda, které můžu doporučit všem příznivcům tvorby Věry Plívové - Šimkové. Největší chlapecká válka v dějinách Francie vypravována v tomto úžasném dobrodružství o přátelství a statečnosti. Skvělá hudba, příjemný český dabing dětských hrdinů a dobové černobílé zpracování, to vše je prostě báječné. (04.08.2013)

Po právu považované za kultovní záležitost, ve které padlo několik stovek knoflíků, kšand a tkaniček a u které se vystřídalo několik generací diváků. Verze Yvese Roberta z roku 1962 je i dnes nesmírně svěží, poetická a vtipná (komické nářky „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“) a víc než o pracích a roztrhaných gatích je o jedinečné svobodě dětství. (30.11.2012)

Nemůžu si pomoct, ale "Knoflíková válka" je pro mě jeden z nejzajímavějších dětských příběhů v tom smyslu, že se jedná o zvláštní alegorii na válku, která je kritická, zábavná, ale zároveň do jisté míry i děsivá, protože některé věty zní z dětských úst nevinně, ale dosadit je do dospělých, najednou to má jiný smysl. Tohle staré francouzské pojetí se mi líbilo velmi. (03.08.2017)

Film je fajn zpracovaný a v rámci mezí vtipný. Dovedu pochopit, že se ve Francii tak proslavil a proč ho mají rádi. Za sebe ovšem nerozumím tomu, proč by se na film vůbec kdy potřebovali dívat lidé řekněme starší než šestnáct let. Napadají mě tedy filmoví či literární kritici, ale to je tak vše. Vtipy jsou fajn možná tak pro děti a dospívající, pro dospělé už mi to ovšem přijde jako docela blbost, které se upřímně smát nedovedu. Samotný spád filmu nebo i hudba jsou fajn, ale mně film nudil. Děti by si na Knoflíkové válce užili infantilní vtipy, ale na druhou stranu by je události filmu mohli negativně inspirovat. Osobně navíc naprosto nesnáším školní prostředí 20. století a jeho nyní zastaralé manýry, což se na mém hodnocení také podepsalo. Nejsem filmový kritik, hodnotím podle toho, jak se film líbí mně osobně. Moc ne. (23.04.2018)

Pergaudova klasika je milovanou knihou mého dětství... Tématiku klučičích "válek" se vším všudy už asi nikdo nikdy lépe nepopíše. Film mě svého času trochu zklamal, protože mi přišel o notný kus vážnější a méně rozpustilý, ale s odstupem času sportovně uznávám, že má své (nemalé) kouzlo a poetiku, kterou oceňuji právě když už nikdy se nevrátí pohádka mládí... smrrrk... A taky mi konečně objasnil, proč nikdy nemůžu být vůdce "smečky". Holt kdybych to by býval věděl... A na pinďoura stejně kašlu, protože důležitá je čest! (20.06.2004)