Marťan

Ridley Scott bývá paradoxně považován za velkého autora a záruku kvality (zřejmě tento kult souvisí s přemírou režisérských verzí v jeho filmografii), ale přitom prostě zosobňuje to, čím by měl být každý režisér, tedy člověk, který z každé látky vymáčkne její veškerý potenciál a zajistí jeho adekvátní převedení na plátno. Po řadě marných scénářů a zbytečných projektů konečně dostal do rukou něco pořádného a výsledek je famózní. (27.12.2015)

Neznám předlohu, takže možná část zásluh patří už panu Weirovi, ale obdiv k tomu, že někdo dokáže v 78 letech vyplodit takhle silně feel-good !!sci-fi!! film, ve mně prostě rezonuje příliš silně. Marťan je pomníkem racionálnímu uvažování a vůli přežít, a asi až tak do třetí čtvrtiny (kdy se začne mluvit čínsky) si udržel moji pozornost bez pochybností o tom, jestli si ze mě jako diváka náhodou nedělá legraci. Od té chvíle už to prostě není ono, protože krom úlitby čínskému impériu (tomu reálnému) se začnou odehrávat ještě různé orbitálně mechanické kejkle, které jsou už trochu za čárou. Jinak je to v technických kategoriích Scottovsky tradičně precizní řemeslo, je tu spousta humoru, sympatických postav, které dobře hrají, a tak dále, a tak podobně. Už velmi, velmi dlouho se mi nestalo, že jsem si chtěl film po skončení okamžitě pustit ještě jednou - a Marťan to i navzdory mým výhradám dokázal. Přesto mu nemůžu dát víc než - sice zatraceně spokojených, ale přece jenom "jen" - 80%. (27.04.2016)

Zaujímavé je, že tento typ príbehu sa dostáva na plátno až teraz, je to totiž celkom neschematická a doteraz veľmi nevídaná základná myšlienka. The Martian je z remeselnej stránky spracovaný na najvyššej filmárskej úrovni, so skvelou réžiou Scotta a výborným hereckým koncertom Dejmöna. Keď sa spoja tieto dva atribúty - a to jedinečnosť a remeselná presnosť, vznikne najrýdzejší materiál pre divácky úspešný film. Čistejšiu štvorhviezdičkovú záležitosť som už dávno nevidel. Chystáte sa do kina? Nechoďte na Bonda, tých už bolo plno. Vsaďte na niečo nové. Marťan novinkou určite je. A na rozdiel od preceňovaného Gravity má aj príbeh ;-) Ps: Prísnu fyziku nemá ani jeden :D 82% | CinemaCity: rozebraný, překonstruovaný, kdysy nejkrásnější (moderní) kino Slovanský dům :( Praha, 10.11.2015 | (14.11.2015)

Pokračujme hezky v nastoleném trendu. Sunshine, Gravity, Interstellar, a letos se o oscary snaží, dle mnohých vyčpělý, Ridley Scott se svým Marťanem. Mám však takový dojem, že hype, co se táhl za 8 oscarovou Gravitací, a už z principu za Nolanovou novinkou, se letošnímu vesmírnému fláku tak nějak vyhýbá. A to by byla nesmírná škoda, jelikož tento námět je kvalitní již od základu, a pokud by Ridley neměl nějaké katastrofální temno před očima, muselo to dopadnout dobře. Insterstellar je přeci jenom někde jinde, ovšem významně komornou Gravitaci pirát z Marsu lehce v jistém ohledu strká do kapsy. Z hlediska vizuálu jsou všecky kousky na výborné úrovni a člověk musí smeknout, jak se na ty nádherné záběry vesmíru a červenopísečné duny krásně kouká, ovšem tam, kde má kdejaký film ve vedlejší roli noname herce, tam má rudoš mojí oblíbenkyni Kate Maru, které se tímto kouskem snad definitivně otevřou dveře do Hollywoodu, když jí ta Fantastická čtyřka nevyšla, Sebastiana Stana, skvěle střeštěného Donalda Glovera a mnoho dalších, které si každý může přečíst v popisku či nadupaném traileru. Zvláště Jeff Daniels je na velkém plátně opět ohromující. 130 minut je v dříve vyjmenované konkurenci, tedy krátké Gravitaci a nadprůměrně dlouhém Interstellaru tak akorát a nepolevuje v žádném okamžiku. Překvapilo mě, že Ridley vsadil hodně na komediální a odlehčenou notu a u mnoha vtípků jsem se pousmál více, než u kdejaké komedie. A to jsem prosím odpůrce Matta Damona, ale musel jsem uznale semknout ruce s jakou grácií sobě vlastní tenhle borec trousí hlášky. Když je ale třeba zařadit vyšší rychlost, tvůrci se s ničím nepářou a náhle se z discomuzikou odlehčené situace stane boj o holý život, kde je hrdina pasován až na Iron Mana podle toho s jakou grácií se s problémy dokáže popasovat, ovšem všecko v rámci výborně natočeného a nepochybně nasnímaného dobrodružného survivalu, z něhož se nakonec doufám vyvine definitivní blockbuster. Jenom Ridley neusni na vavřínech a ať je Prometheus 2 (pardón Vetřelec) alespoň částečně kvalitní jako tento kousek. PS : Schůze Elrond bezkonkurenční!! 😀 PPS : Svatá pravda! 95% ... [1.10.2015_Cinestar_Černý most] (01.10.2015)

Rydly se konečně zcentroval, pevně znovu čapnul své kopyto a po ukrutné biblické hemoroidiádě opět ukázal, že v žánru vě-fa nemá konkurenci a dokáže vám přišpendlit prdel do sedačky i dvou a půl hodinovým okopáváním brambor na Marsu. Uteče to kupodivu tak rychle, že ani pořádně nestihnete ochmatat svého registrovaného partnera, a po skončení skoro zapomenete i na ten nechutně odpudivý anglo – americko – čínský altruismus, kdy všichni ti tolik kůl a empatičtí lidé kvůli nějakému jelimanovi, co na Rudé planetě jebal na bouřkové zpravodajství a tak mu ujela raketa, zaplňují největší světová náměstí, truchlivě pláčou a mohutně mu fandí na velkoplošných obrazovkách. Kromě excelentní režie tu Rydly předvádí i neobyčejnou zručnost ve vodění marionet, když se mu povedlo přinutit dokonce i věhlasného pokrfejse Démona jednou málem nakrabatit čelo, dvakrát téměř zvednout obočí a několikrát zamrkat! Neuvěřitelné! A tak mám proti této mimozemské agrikulturní agitce pouze jedinou vážnou výhradu, díky níž bych sice mohl oslím můstkem dostat do tohoto zvratku pár pičí a poslat několik katolických školáků směrem dětská psychiatrie s nenapravitelným traumatem, ale neudělám to, protože piča se v nové a lepší filmové publicistice říkat nemá, aby si HOMOcenzor nemusel zase dělat z huby trhací kalendář. Ta výhrada dokáže estetickému divákovi skoro znechutit jinak spektakulární povrch Marsu, je hnusnější než jeho nejhnusnější kráter a jmenuje se Džesika Čestejn. Opravdu nechápu, proč musí v Holém údu poslední dobou cpát tuhle oslizlou pizdu do každého druhého filmu. Vždyť jako herečka stojí naprosto za vyližprdel a jako žena za ni nestojí ani po litru rumu. Tedy pokud nepatříte k těm ubožákům, co by ho ze zoufalství strčili i do škaredé rezavé trubky. A když Rydly navíc zkombinoval tuhle ropuchu se sterilní gymnazistkou Katkou, která poplatná svému příjmení hraje jako na Marách, jediným opravdu ženským prvkem v tomto spektáklu zůstal věčně patetický negr s téměř nevyslovitelným jménem Číjejetel Unprofor. Taky už by ho jednou mohli nechat ztvárnit nějakého drsného bělocha. (02.11.2015)